„Jeff Bezos je jedním z největších vizionářů a soustředěných, houževnatých inovátorů naší doby, a podobně jako Steve Jobs mění celá průmyslová odvětví. Brad Stone v této dobře zdroji podložené a čtivé knize výmluvně zachytil jeho zápal a genialitu.“ – Walter Isaacson, autor knihy Steve Jobs.
Isaacsonův citát určený k propagaci knihy Globální samoobsluha jen podporuje potřebu porovnávat nejen osobnost Bezose s Jobsem, ale také Isaacsonovu biografii zakladatele Applu s tou od Brada Stona. A i když si kniha o Jobsovi řekla o mnohem větší mediální i čtenářskou pozornost, profil nositele myšlenky o globálním prodeji a nákupu kvalitativně nezaostává. Přesto se s největší pravděpodobností nebudete chtít ke Globální samoobsluze vracet… Ale nepředbíhejme.
Brad Stone na více než čtyřech stech stranách (a tedy zhruba patnácti hodinách nahrávky) odkrývá podnikatelské principy, jež daly vzniknout jedné z nejmocnějších společností světa. Stonova kniha se tolik nezaobírá Bezosem coby člověkem, zvýrazňuje pouze podstatné rysy, které jdou ruku v ruce s utvářením strategií a řízením firmy. Bezos ale jako by celou dobu stojí někde opodál. Jazyk Brada Stona má místy až zbytečně odcizený charakter. Snad hnán touhou po objektivitě, po odbornosti, vyhýbá se emocím, které by Bezose polidštily a z Amazonu utvořili značku, za kterou stojí krev a pot stejně jako radost z úspěchů.
Vlastně ani neudiví, že Globální samoobsluha získává uznalé reakce z ekonomických redakcí nejrůznějších světových periodik. Má všechny předpoklady vytvořit podstatný přírůstek na poličku všech, kteří zkoumají prošlapané cesty a hledají v nich poučení – ať už pozitivní, či to, které jim má v jejich vlastní praxi zabránit udělat podobné chyby. Bezos, jak lze s ohledem na sílu Amazonu odhadnout, mnoho chyb nenadělal. Přesto to neznamená, že byste při poslechu knihy všechny kroky chápali a tleskali jim. Tak třeba filozofie prodávat všechno všem zákonitě vede (může vést) k rozmělnění pozornosti. Neustálé pohlcování jiných firem za cenu ovládnutí trhu všech (až roztodivných) kategorií produktů více hovoří o určitém nezdravém megalomanství Jeffa Bezose, než o chytré strategii.
Zde se už vyloženě nabízí porovnání s Jobsem, který naopak upřednostňoval minimalismus – a je znám i radikálním osekáním produktové nabídky Applu, když se do něj po odmlce (a vyhazovu) vrátil. Jobs pro Isaacsona navíc představoval nejen úspěšného podnikatele, ale vpravdě zajímavého literárního hrdinu. Se všemi svými emočními výbuchy, určitou mírou asociálnosti, stejně jako neskrývané geniality by unesl dokonce knih několik. Naproti tomu se zdá být Bezos jako neproniknutelná veličina v rovnici, kde jde zkrátka výhradně jen o obchod. Stone se na několika místech sice zmiňuje o jeho autoritativním vedení, o choleričnosti, hlouběji však nepronikneme – a je otázkou, zda kvůli Stoneovi, nebo faktu, že Bezosova osobnost není tolik rozervaná a tolik obchod neovlivňuje. (Což by nám potvrdil průzkum, kdy by určitě mnohem menší množství lidí dokázalo pojmenovat hlavu Amazonu, než (bývalou) hlavu Applu.)
Výše uvedené vysvětluje, proč Globální samoobsluha nebude představovat tak poutavý poslech, a to i přesto, že stejně jako Jobse i portrét Amazonu načetl Martin Stránský. Stoneova kniha totiž nemá v sobě žádné drama. Je výsostně technicistní, odkrývá historii a procesy v Amazonu, nepotkáváme však významnější konflikty, ani ty podnikatelské, natož lidské. A navíc, na rozdíl od Jobse nemá Globální samoobsluha ani gradaci a katarzi, vlastně ani konec. Amazon nadále funguje, zatímco Steve Jobs v závěru knihy umřel.
Jenže by nebylo spravedlivé něco takového Bradu Stoneovi vyčítat. Očividně měl jiné záměry, které jdou ruku v ruce se stylem. Ne sice nečtivým, přesto jaksi odměřeným. Stone má dobře promyšlenou strukturu, nejde přísně po chronologii událostí, umí se pohybovat napříč časem, aniž by nás mátl, spojovat tematicky kroky Amazonu do společných balíčků, tím podtrhávat podstatné vlivy, jež měnily a mění a udržují v chodu tak obrovskou firmu. Bezpochyby je tak jeho text mnohem zajímavější (a užitečnější) než učebnice.
