Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Zpěvák zůstal, chrám zmizel

Datum: 

Autor recenze: 

Gott – Československý příběh
Gott – Československý příběh

Známý bonmot celkem přesně tvrdí, že Karla Gotta (1939–2019) kdokoli, kdo byl v lucidním stavu jeho současníkem, buď nesnášel, nebo miloval, ale nikdo se mu nedokázal vyhnout. Postava tohoto extrémně oblíbeného zpěváka opravdu jako by přesahovala sféru populární kultury, možná až někam do sféry symbolické. Každopádně se jedná o postavu tak hluboce vrytou do české kolektivní paměti, jak se to povede jen málokomu.

Nedávno zesnulý asi nejvýznamnější český prozaik Milan Kundera ve své Knize smíchu a zapomnění píše o Gottovi jako o idiotu hudby, což je známý výrok, který bychom mohli aktuálně doplnit o nadsazené hodnocení Kundery jako o „Gotta literatury“ kritičkou Blankou Činátlovou. Gott má s Kunderou minimálně dvě věci společné. Jednak je to až přízračný odraz československých dějin v jejich životech (a zpětně i vliv jejich osobností nejen na pojímání, ale i na samotný běh těchto dějin), jednak i celoživotní pečlivou snahu o absolutní kontrolu nad vlastním životním příběhem a jeho interpretací. Co se Gotta týče, měli jsme se po neuvěřitelném množství špatných oslavných publikací spolehnout na jeho vlastní paměti, které pod názvem Má cesta za štěstím vyšly jako výpravná publikace opatřená bezmála dvěma tisícovkami fotografií, a které momentálně procházejí vyšinutým zvukovým zpracováním v Českém rozhlase, kdy je k jejich načtení použit i Gottův syntetizovaný hlas vytvořený umělou inteligencí.

Prvním a zřejmě i na dlouhou dobu posledním pokusem o kritickou biografii je obsáhlý životopis hudebního publicisty Pavla Klusáka Gott – Československý příběh, který Gotta zkoumá s pečlivou zevrubností na základě dlouholetého podrobného studia pramenů v nejdůležitějších letech jeho života od 50. do 90. let minulého století. Klusák se umně vyhýbá jakýmkoli bulvárním přístupům, Gottův soukromý život řeší bez zabrušování do intimní sféry a vždy jen jako odraz obecných událostí (například při podrobném a poctivě vyzdrojovaném popisu Gottova pokusu o emigraci). Soustřeďuje se plně na zpěvákovu kariéru, a tam, kde vyvstávají otázky, se otevřeně ptá. Abychom se vrátili k Milanu Kunderovi, (nejen) přístupem tvoří Klusákova práce pravý opak pokusu o Kunderův portrét z pera spisovatele Jana Nováka – Klusák totiž nepíše proti Gottovi, ale zásadně o něm.

Zvukovou podobu Gottova portrétu v nakladatelství OneHotBook připravil a supervizoval někdejší rozhlasový režisér a scenárista Hynek Pekárek, jehož jméno je synonymem profesionality a zkušenosti. Vedle ne zcela podstatných hlasů Jany Plodkové, Jana Ciny (ten čte obsáhlejší citace samotného Gotta) a přímo Pavla Klusáka leží hlavní tíha interpretace na herci a moderátorovi Vasilu Fridrichovi. Není to první a jistě ani poslední společná práce tohoto majitele příjemně zabarveného hlasu a výtečného režiséra, a to ani na poli literatury faktu – společně jsou mj. spolupodepsáni pod oceňovanou audioknihou o cyklistické Tour de France Příběhy Staré dámy nebo životopisnou mozaikou o českém dobrodruhovi Eduardu Ingrišovi Plavby „sebevrahů“.

Fridrich nepřistoupil k textu jako k suché publicistice, spíš jako k odlehčenému vypravování. Je to navýsost skvělá volba, která odpovídá jak textu předlohy, tak i hlasovému projevu samotného autora, který můžeme slyšet v četných mediálních výstupech nebo třeba v jakési demoverzi gottovského životopisu, podcastu GOTŤÁK z produkce společnosti Audionaut. Fridrich lehce nadsazené, ale vlastně stále ještě věcné vyprávění jen zřídka ozvláštní drobnou hereckou etudou, převážně karikující (například když názvy či citace některých zmiňovaných písní opravdu zazpívá, či spíš zabrouká). To působí celkem osvěžujícím dojmem, přestože Klusákův čtivý a svižný styl to vlastně ani nepotřebuje. Sporadicky se objeví i autentický záznam, například ve zmíněné epizodě Gottova pokusu o emigraci. Byla by to mravenčí práce, přesto možná šlo dobové záznamy a práci se střihem využít mnohem víc.

banner 1200x150

I tak je Gott – Československý příběh vynikající audiokniha podle vynikající předlohy. Třebaže se autor snaží o pojetí Gottových osudů jako čehosi, v čem se zrcadlí moderní české dějiny, na jejím konci není nic menšího, než umělec se svou tvorbou a svým životem, které jsou popsány demytizujícím, ale férovým způsobem. Lze to shrnout do čtyř slov, kterými Klusák sice jen lakonicky komentuje proměnu vizuálu obalu Gottova vánočního alba, ale která lze vztáhnout na celou tuto obšírnou monografii: zpěvák zůstal, chrám zmizel.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Memoáry významného skladatele, aranžéra a interpreta moderního českého swingu Jiřího Traxlera jsou strhující. Už sama osobnost spolupracovníka a přítele takových veličin, jakými byli Jaroslav Ježek, R. A. Dvorský či Karel Vlach, se vymyká v mnoha směrech obvyklým měřítkům.
Unikátní vhled do života v KLDR, zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Koreanistce Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout. Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka. Podala si přihlášku na Kim Il-sôngovu univerzitu v…
Britský historik a autor četných biografií Robert Lacey ve své knize Koruna (The Crown) líčí osudy britské královské dynastie v letech 1947 až 1955. Bylo to období, kdy se Velká Británie těžce vzpamatovávala z druhé světové války a kdy se rozhodovalo o budoucí podobě a vlastně i existenci samotné monarchie.

Recenze ze stejného žánru

Jiří Traxler patřil v době 30. a 40. let mezi významné tvůrce českého tanečního swingu. Své paměti na tuto dobu sepsal už v exilu v roce 1980. Nyní vycházejí, doplněny o více než osmdesát jeho skladeb, ve zvukové podobě pod titulem Život v rytmu swingu.
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo stát se ze dne na den následníkem královského trůnu? Do pocitů budoucí královny Alžběty II. a její cesty životem se nyní můžete zaposlouchat díky vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, které zkrácenou verzi slavné Koruny, vycházející ze stejnojmenného televizního seriálu, právě vydává.
Načíst více než osmi set stránkovou biografii může představovat až neuvážené riziko, zvláště rozhodne-li se ho podstoupit nováček na poli audioknih. Navíc, jde-li o titul, o kterém se v loňském roce vedly na kulturní scéně dlouhé diskuse až hádky.
Když letos v únoru Putinovo Rusko zaútočilo na Ukrajinu, stalo se mnoho věcí. Kromě dopadů sociálních, ekonomických a vedle těžko spočitatelných lidských tragédií, promítla se invaze i do světa kultury a – v této podobě možná poněkud překvapivě – i do popkultury. Že se dříve nebo později stane válka tématem literatury a filmu, bylo jasné. Přerod jednoho…

Dále od recenzenta

Knihy slovenského detektivkáře Dominika Dána patří stabilně k tomu nejpopulárnějšímu čtení i poslouchání jak v jeho domovině, tak u nás. Dnes má na kontě přes 30 románů, kolem dvou milionů prodaných exemplářů a i v českém prostředí patří k bestsellerovým autorům: zadáte-li například autorovo jméno do vyhledavače našeho serveru, prvních několik desítek výsledků budou odkazy…
V polovině 80. let obnovil péčí geniálního překladatele Jana Kantůrka a pozdějšího vydavatele Egona Čierného svou činnost Klub Julese Vernea jako platforma k setkávání přátel sci-fi a fantasy literatury. Ten začal v roce 1987 vyhlašovat cenu o nejlepší fantasy a málokdo tehdy tušil, jak velkého boomu se tento segment literatury dočká už za zrhuba patnáct let.
Románem Skleněné peklo vydaným v roce 1974 odstartovala několikaletá spolupráce autora techno-thrillerů, ale i politických projevů Franka Robinsona a sci-fi autora Thomase Scortii. Sólové knížky obou spisovatelů do té doby nepatřily zrovna k bestsellerům, jejich společná tvorba se však rychle ukázala jako čtenářsky nesmírně úspěšná jak doma ve Spojených státech, tak celosvětově.
Britská bioložka Jane Goodallová je vedle třeba Davida Attenborougha takovým případem erudovaného vědce, který svou odbornou činností, společenskou angažovaností a v neposlední řadě i popularizací svého oboru získal statut mezinárodní celebrity, jejímž názorům bývá popřáváno sluchu od nejvyšších pater světové politiky až po masu bezejmenných čtenářů jejích knih.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Gott – Československý příběh
Říkal to písní. Písní, která dojímala i rozdělovala… První nezávislé shrnutí umělecké kariéry Karla Gotta (1939–2019) vykročilo na nelehkou cestu, protože zpěvák si legendu o své osobě úzkostlivě aranžoval a dirigoval. Přední hudební publicista Pavel Klusák byl proto někdy nucen až investigativně stopovat pěvcovy první krůčky z dílen ČKD na pódia pražských tanečních lokálů, jeho výstřelky, nedokončená studia na konzervatoři a angažmá v divadle Semafor, jež bylo epicentrem kulturního vzdoru let šedesátých. Rozbor proměny nadějné hvězdy v kantilénového interpreta ideologicky nezávadného šlágru se detailně zabývá i Gottovým údajně veleúspěšným turné v Las Vegas a okolnostmi jeho „cvičné emigrace“ do SRN (1971), která tuto proměnu – za pragmatického dohledu strůjců jeho úspěchu – zásadně ovlivnila. V celoživotním úsilí o nekonfliktní, zdánlivě apolitický kult osobnosti si však dvaačtyřicetinásobný vítěz lidové ankety o Zlatého slavíka nepřipouštěl, že jeho postoje společnost také výrazně polarizují. Demystifikující portrét umělce, jehož celonárodní obliba prozrazuje i cosi nelibého o nás samých, byl vyhlášen Knihou roku v rámci ceny Magnesia Litera 2022. Zvítězil i v kategorii publicistika.
Přejít nahoru