Její příběh ale začíná vyprávět někdo jiný – Mira. V 50. letech ani ne devítileté děvče, které spolu s tím, jak dospívá, objevuje temnou minulost své zamlklé a vyhublé příbuzné. Miřiny úlohy se pod režisérskou taktovkou Jitky Škápíkové ujala dvěma Tháliemi oceněná herečka Tereza Dočkalová. Její jméno je známo především rozhlasovým posluchačům, Hana je její první „velkou“ audioknihou.
Tereza Dočkalová má mírně zastřený, nakřáplý hlas. O tom, že by se nehodil pro roli malé dívky, však nemůže být řeč. Herečka jej dokáže obdivuhodně přizpůsobit jednotlivým postavám, někde zvolnit, jinde vhodně přitlačit. Spolu s tím, jak Mira vyrůstá, nabývá hlas mírně ironického, vzpurného podtónu, který dívčinu situaci dokonale dokresluje.
První třetinu knihy tvoří Miřina současnost v letech 1954 až 1963, ve druhé se Mira obrací k minulosti, ke svým předkům. Líčí předválečnou a válečnou situaci Židů od roku 1933 až do konce války, zejména Hanino velké tajemství a dospívání vlastní maminky.
Závěrečnou část audioknihy tvoří výpověď samotné Hany, jejíž interpretace se ujala Lenka Vlasáková. Smutná, ztrápená duše ženy, která vypadá výrazně starší, než ve skutečnosti je, této herečce sedla. Hana, která začíná vyprávět o svém životě ve věku, kdy jí bylo něco přes dvacet, ústy čtyřicátnice promlouvá o strastech nacistických koncentračních táborů i událostech, které předcházely Miřinu vyprávění z úvodu knihy. Projev Lenky Vlasákové je klidnější a celkově pomalejší než předcházející části Terezy Dočkalové, ale čtenář, resp. posluchač již chápe proč. Celá Hanina tragédie do sebe začíná zapadat, a je to právě Lenka Vlasáková, jejíž hlas korunuje dílo, za které Alena Mornštajnová sklízí nadšené ovace od kritiků i širší veřejnosti.
Pozoruhodným prvkem této audioknihy jsou hudební znělky, které zkomponovala a nahrála Karolína Škápíková, jinak zvukařka tohoto díla. Jednoduché houslové motivy jsou inspirovány lidovými melodiemi, každý z nich je unikátní a všechny tesklivě doplňují atmosféru knihy.
Hana od OneHotBook přichází na trh jen krátce poté, co jiné její zvukové zpracování mohli slyšet posluchači Českého rozhasu. Desetidílná četba na pokračování v podání Barbory Goldmannové však byla krácena na méně než poloviční rozsah, a tak z příběhu vypadly osudy některých vedlejších postav, ale také prakticky celé dospívání Miry a značná část dospělého života její maminky. Dvojhlasá audiokniha s ikonickým věnečkem na obálce se svými více než devíti hodinami poslechu z původní předlohy nevypouští vůbec nic.
Hana by se mohla (a dle názoru recenzentky měla) stát četbou doporučovanou na školách, neboť poutavou formou přibližuje osudy Židů za druhé světové války a také část moderních poválečných dějin. Její audioknižní zpracování je rozhodně důstojným a doporučeníhodným kouskem, který si pochvaluje i sama autorka knižní předlohy.
