Nejsou to však lidé, mezi kterými se hlavní hrdinka Hirka ocitne v prvním díle, nyní dostupném i v podobě audioknihy. Dívka zvaná bezocasá vyrůstá v Ymslandě, zemi Aetlingů, bytostí téměř lidských, jen obdařených ocasem. A ten ona nemá, což se jeví jako závažný hendikep. Dokud však všichni věří, že ji o ocas připravili vlci, vlastně se nic neděje. Události se zkomplikují, až když vyjde najevo, že Hirka je Ódinovo dítě (tak se ostatně úvodní svazek i jmenuje) a k Aetlingům vůbec nepatří.
Mytologický rozměr, staroseverský nádech, niterná přírodní magie a množství podivuhodných reálií může čtenáře, stejně jako posluchače zprvu zahltit. Při délce poslechu přesahující jednadvacet hodin je na barvité popisy spousta prostoru a Siri Pettersenová se nám snaží slovy vylíčit každý výhled do krajiny, interiér či záhyb šatů. Zde se trochu nadbytečně do textu otiskuje, že autorka je profesí komiksová kreslířka a vizuální představivost je její silná stránka.
Četby se ujala herečka Magdalena Tkačíková, která už pro Audiotéku namluvila tři tituly. Křehce znějící hlas a mladistvý projev se k postavě Hirky hodí, byť se tím zesiluje naivita patnáctiletého děvčete, kterému se životní jistoty ze dne na den zhroutily jako domeček z karet. Nejenže neumí přimknout k zemi, je tedy zeměslepá, ale samotná musí čelit mocenským bitvám a náboženským rozkolům, které říši postihly.
Postupně a jaksi neochotně vystupuje na povrch, že Ódinovo dítě je určeno přes výše zmíněné spíše mladším čtenářům, tedy je young adult titulem. Myšlenky postav i důvody či příčiny, proč se něco děje, jsou často opakovány, jako by snad mohlo nepozorné publikum zapomenout. Přes nepopiratelnou originalitu mnohých nápadů se dospělý navíc nebude moci oprostit od dojmu, že některé motivy už zná z jiných děl. Syrovost mocenských zápasů připomene Písně ledu a ohně, existence paralelních světů Jeho temné esence a Hirka je tak trochu věčně se obětující Bellou ze Stmívání.
Nahrávce by jistě prospělo a vyváženější dojem podtrhlo, kdyby kapitoly vyprávěné dalšími postavami – Hirčiným přítelem z dětství Rimem An-Eldarinem a obávaným intrikánem Urdem – načetli další herci. Příběh by se ve zvukové verzi rozkročil mezi dívku, ze které se stal vyděděnec, mladíka z elitní rodiny a velkého hráče. Setřel by se tak pel dívčího deníčku, který na audioknize ulpěl. Koneckonců i Thoraldův prolog by si zasloužil mužný hlas. Hudební složka tvoří jen nevtíravou, byť příjemně proměnlivou tečku za kapitolami, takže ani ta není narátorce velkou oporou.
Tím nechci hanět hereččin přednes, pro některé party zkrátka není hlasově disponovaná. Tkačíková si profesionálně poradila se severskými slovy, názvy i novotvary, které překladatelka Jitka Jindříšková do textu citlivě zakomponovala či jim našla vhodné ekvivalenty. Pod námi uhání říčka Pádivá, nad námi bdí Vidoucí. Posluchač dlouho čeká, než se vyjeví podstata obávané Kolkaggy, ale pojmenování se mu v paměti zasekne drápkem už po prvním vyslovení, stejně jako Slokna či menskr.
Přes stesky, že produkce audioknihy se mohla více rozmáchnout a příběh sám kolísá v nárocích na soustředění, které musí posluchač vynaložit, nahrávku doporučuji. Nakonec totiž i mé neklidné a náročné já zalitovalo, že už není namluven druhý díl. A být po doposlechnutí poslední kapitoly zvědavý na pokračování, je tím nejlepším doporučením.
