V postavě Mustafy Suleymana se spojuje technologická zdatnost založená na hlubokém vzdělání i na bohaté praxi s jistou politickou a sociální citlivostí, kterou získal třeba jako spoluzakladatel Muslim Youth Helpline, obří neziskové organizace na podporu duševního zdraví, nebo jako poradce pro lidská práva bývalého starosty Londýna Kena Livingstonea.
Šikovný potomek syrského taxikáře se stal spoluzakladatelem proslavené společnosti DeepMind zaměřené na umělou inteligenci a trojové učení, která nyní patří do portfolia gigantu Google, působí jako generální ředitel společnosti MicrosoftAI a rovněž je spoluzakladatelem společnosti Inflection AI, která proslula jako tvůrce AI osobního asistenta Pi, který by měl být podle cílů firmy schopen empatie a humoru. Široký background z něj nejen dělá jednoho z největších odborníků v oboru umělé inteligence, ale také mu umožňuje pohlížet na technologie lidskýma očima.
Michael Bhaskar je britský vydavatel a spisovatel, který se zabývá tématy jako je budoucnost vydavatelského průmyslu tváří v tvář umělé inteligenci nebo stále patrnější informační přetížení.
Jejich futurologicky zaměřený titul Nezadržitelná vlna vychází z bohatě dokumentovaného předpokladu, že v dějinách existovaly jakési vlny technologického pokroku, jejichž bezprostředním následkem byla změna běhu lidských dějin. Autoři vypočítávají čtyřiadvacet takových vln od vynálezu ohně po rozšíření internetu a tvrdí, že pětadvacátá vlna, která se vzdouvá právě v dnešní době, má potenciál být tou nejvýznamnější. Je to vlna, v níž budou hrát hlavní roli umělá inteligence a syntetická biologie.
Přestože oba autoři přináleží spíš do tábora (opatrných) techno optimistů, je jejich kniha pojata z velké části jako varování před potenciálně katastrofálními následky této nejnovější vlny. Kromě realistických predikcí dalšího vývoje se zaměřuje i na popisy nejhorších možných scénářů budoucnosti a na návrhy, jak jim bránit – autoři navrhují desatero kroků k omezení překotné expanze, z nichž některé jsou zřetelné (technologické záruky či legislativní omezení), zatímco jiné působí spíš mlhavě a kontraintuitivně (změny kulturní a společenské povahy). I proti těmto svým návrhům autoři poctivě snášejí protiargumenty a uvádějí historické paralely, kdy opatření podobná těm navrhovaným selhala. A nakonec sami uznávají, že většina je neuskutečnitelná pro množství překážek, ať už jde o legislativu nebo obří náklady.
Každopádně se čtenáři dostane vyargumentovaný a svižně napsaný text, který nepředpokládá žádné hlubší znalosti problematiky, jen otevřenou mysl a schopnost a chuť promýšlet koncepty do trochu větší hloubky. Jde o populárně naučnou knihu, která se mnohem víc soustřeďuje na důsledky a společenský význam technologií než na jejich podstatu (k postačujícím základům poslouží úvodní Slovníček pojmů) a dokáže na laické bázi dobrým způsobem přispět k orientaci v dané problematice.
Zvuková verze takové knihy mívá svá úskalí, přesto se zdá, že její tvůrci tentokrát propluli mořem nástrah bez jakékoli kolize. Text v překladu zkušeného Tomáše Bíly posluchači zprostředkovává jeden ze zakladatelů zajímavého projektu Listování, herec budějovického Jihočeského divadla Pavel Oubram. Příjemně zbarveným hlasem s pečlivou výslovností a v sympaticky svižném tempu vypráví prognózy a varování autorské dvojice s jistotou a přehledem a tvoří tak jakýsi zvukový dokument. Vystačí si bez hudby i bez hlasové ekvilibristiky, jediné, co zvýrazňuje jeho víc než solidní výkon, je perfektní zvuk.
Posluchač není oproti čtenáři o nic ochuzen a nemusí se bát, že se v textu ztratí. Na konci víc než třináctihodinového poslechu pak muže zhodnotit, zda nás jako lidstvo nová nezadržitelná vlna posune k lepšímu příštímu, nebo definitivně smete. Zdá se, že ve hře jsou všechny myslitelné možnosti.
