Sedmapadesátiletý historik, publicista a spisovatel Pavel Kosatík rozehrál ve svých esejích řadu témat, která nás definují dosud. Kniha vyšla v roce 2010 v nakladatelství Torst a v současnosti pozoruhodně rezonuje v okamžiku, kdy vlastenectví získalo podtón xenofobie. Právě proto je příhodná doba dovědět se, čím žili první čeští vlastenci v atmosféře, v níž česká otázka znamenala jednoduše všechno.
Chopit se publicistického textu nemusí být pro narátora jednoduché. Musí zůstat střízlivý a přitom pozorný k faktům i především uchovat textu záživnost. Petr Lněnička se se zadáním popasoval na výbornou, čemuž napomáhá členitost a barvitost textu. Někdy vkládá do hlasu pousmání, uslyšíte ho ale i s patřičně patetickou dikcí recitovat poezii, věcně citovat korespondenci a dobové články. Lněnička zůstává prostým a informativním a v podstatných případech má i díky vedení režisérky Natálie Deákové v projevu opravdovou vznešenost. Ta je obsažena i v hudbě dělící jednotlivé kapitoly a má až pompézní charakter.
V esejích Pavla Kosatíka zjistíme, jak dobrodružným a živým oborem je historie. Dnes si málo umíme uvědomit, že desítky let trvající spory o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského měly takovou působnost, že pro ně byli lidé schopni páchat (bohužel i úspěšně) sebevraždy. Ve chvíli, kdy se Česko a Slovensko rozchází ve vztahu k putinovskému Rusku, zní až ironicky citace z úvodního eseje, tematicky o snu o Slovensku: „Jděte na Slovensko!“ – Snad právě na této kapitole vysvítá silně charakter národa: idealizace a romantizace nejbližší sousední země provázená manipulativním až hyperprotektivním postojem ke Slovensku a Slovácích tak, jako by šlo o mladšího méně schopného sourozence. Jedině tak lze vysvětlit, proč byla česká elita ochotná spekulovat o tom, že vynakládat energii na vytvoření slovenské gramatiky je zbytečné.
Jedním z mnohých snů Čechů bylo ale i mít moře a vlastnit kolonie v Africe. Ani o historické absurdity tak v Českém snění rozhodně není nouze. Nezaškodí si připomenout také osud několika stovek českých rodin, které se ve dvacátých letech minulého století pokoušely najít zemi zaslíbenou v sovětském Kyrgyzstánu v rámci projektu Interhelpo. – Nahrávka trvající více než třináct hodin je členěna na celkem 34 kapitol, kdy každá zpracovává vlastní uzavřené téma, jímž můžeme spolu s Pavlem Kosatíkem nahlížet esprit toho, co tvoří češství, zvenčí s historickou objektivitou.
