Benjamín Labatut byl v českém prostředí poměrně dlouho neznámým autorem. Narodil se v Rotterdamu, dětství strávil v Buenos Aires a Limě, načež se natrvalo usídlil v chilském Santiagu. Jeho debutová sbírka příběhů, za níž si vysloužil několik literárních cen, vyšla již před dvanácti lety a u nás dosud nebyla přeložena. Překladu se dočkala až v roce 2022 jeho třetí kniha Strašlivá závrať, a to díky Anně Štádlerové a Nakladatelství Paseka.
Jde o okouzlující a do značné míry strhující vyprávění o určujících momentech dějin vědy, a tím i dějin obecně. Labatut nás zavádí do vzrušujícího území mezi fakty a fikcí, za což si tato próza vysloužila v zahraničí označení „román faktu“. Autorovi se v něm daří ukazovat nové a nové souvislosti mezi objevy a událostmi, naznačovat různé směry porozumění vývoji kultury a civilizace dvacátého století a literárně velice zdatně stavět do kontextu skutečnosti, které by nás možná nikdy nenapadlo nahlížet právě z takového úhlu.
Podobnou míru uhrančivosti v souvislosti s něčím, co bychom mohli nazvat beletrií faktu, jsme v českém audioknižním prostředí zaznamenali naposledy s audioknihou Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku od Patrika Ouředníka (ostatně ne nadarmo se Ouředníkova próza dočkala překladu do sedmatřiceti jazyků), kterou pro vydavatelství Ascolto v roce 2021 výborně načetl Vasil Fridrich. Zatímco se ale Ouředník zabývá jaksi čísly a lidstvem, Labatut se soustředí na příběhy vědců, kteří učinili převratné objevy a možná tak dali lidstvu moc zničit sebe sama. Poslouchat tak můžeme o Nielsi Bohrovi, Erwinu Schrödingerovi, Werneru Heisenbergovi nebo třeba německém chemikovi Fritzi Heberovi, který objevil umělá hnojiva ale i bojový plyn.
Pro vydavatelství Audioteka jako jednu z letošních novinek Labatutovu prózu načetl v režii Miloše Vrány Filip Jančík. Jeho přístup k interpretaci na pomezí reportážní profesionality a dobrodružného vyprávění s prvky jakéhosi pábení si dokáže posluchače získat během prvních pár minut a udržet si je celých pět a půl hodiny. Posluchači, které Strašlivá závrať zaujala, už se mohou pustit i do čtvrté autorovy knihy s názvem Maniak. Ta se obdobným způsobem zaměřuje tentokrát na nejnebezpečnější vynález 20. století, kterým byla atomová bomba, a umělou inteligenci, která mu nyní šlape na paty. Tyto dva objevy, sledovány dostatečně daleko do minulosti, spojuje totiž jedna osoba, a to geniální a svým způsobem děsivý vědec maďarského původu John von Neumann.
