Vybrané příběhy jsou různorodé, a to jak po stránce obsahové, tak i kvalitativní (ty nejlepší jsou nepřekvapivě s autorčinými nejznámějšími hrdiny). Setkáme se tu s vyšetřováním vražd, stejně jako loupeží. Občas ale na zločin v pravém slova smyslu ani nedojde, to když přijdou na řadu svého druhu psychologické studie, či naopak odlehčené krimikomedie. Skutečné zlověstnosti je tu tedy spíše pomálu, snad proto, že autorka do tohoto období příliš děsivých příběhů nezasadila.
Když jsme ale u toho sázení, v souboru Zlověstné jaro našel své místo mimo jiné příběh Jak vám roste zahrádka?. Stejně jako další Poirotova pátrání jej bezchybně vypráví Jaromír Meduna, leckterého posluchače ovšem při jejich poslechu logicky napadne, že je škoda, že na rozdíl od případů slečny Marplové a Tommyho a Pentličky tvůrci nesáhli po vícehlasém zpracování i v tomto případě. Utěšit nás ale může bonbonek v podobě zřídka publikované povídky Záhada z Market Basing, jejíž námět později Agathy Christie rozpracovala do delší novely (z důvodu prozrazení pointy ji nebudeme jmenovat, protože je na rozdíl od původního textu i díky televiznímu seriálu dobře známá).
Příběhy s opakujícími se charaktery se až na výjimky drží obsazení, známého už z dříve vydaných a obdobně koncipovaných souborů Letní záhady a Mrazivé vraždy. Platí to jak pro pátrání Parkera Pynea, tak pro vyprávění o panu Satterthwaitovi a záhadném Harley Quinovi. Změny ale posluchači uslyší v Případu zmizelé dámy Tommyho a Pentličky. Namísto Jaromíra Meduny či Zbyška Horáka vsadili tentokrát tvůrci na Aleše Procházku, jehož překvapivě civilní vypravěčský hlas se řadí k nejlepším výkonům této nahrávky. Trochu ale zamrzí, že partnera Pentličky v podání Andrey Elsnerové tentokrát namísto Martina Písaříka ztvárnil Vojtěch Hájek, který se mu podobá dikcí, nedal si však pozor na pečlivou výslovnost. Na několika místech trochu šumluje, jako by měl v ústech dýmku. Jeho postava si sice v povídce hraje na Sherlocka Holmese, k němuž by lulka seděla, jako rekvizitu ovšem Tommy používá jen holmesovské housle.
Zajímavou posilou tvůrčího týmu se stala Dagmar Čárová, dabérka mnoha proslulých hereček, která svůj hlas poslední dobou stále častěji propůjčuje i literárním dílům. Režie jí svěřila zajímavý psychologický příběh Labutí píseň. To Jaroslav Plesl je ve studiích audioknižních vydavatelů už po léta jako doma. Rozverné špionské dobrodružství mladého a lehkovážného milionářského synka George nazvané Dívka ve vlaku pojal jako pestrou směsici přízvuků a intonací. Škoda jen drobné chybky, kdy v dialogu zamění jména dvou postav, kdy posluchače zarazí familiární tón, jakým se baví majordomus se synem svého pána.
Silnou stránkou jsou tradičně příběhy se slečnou Marplovou v podání Otakara Brouska a Růženy Merunkové. Tentokrát zde najdeme hned čtyři, dva z nich byly bez úprav převzaty z dříve vydaných Třinácti záhad, zbylá dvojice byla natočena nově. Na jedničku je opět i hudební doprovod z dílny Karpof Brothers, který zaujme bohatostí a proměnlivostí motivů.
Doufejme, že režisér Daniel Tůma dostane od Voxi zelenou k nahrávání i dalších souborů Agathy Christie. Byť není bez chybičky, je zvukové zpracování jedním z důvodů, proč tyto sbírky můžou poslouchat jak znalci autorčina díla, tak ti, kteří se s ním teprve seznamují.
