Autor knižně vydal svou novelu Jednorožec v roce 2021, v témže roce také publikoval – o něco kratší knížku – pro mladší čtenáře O kolečko víc, obě prostřednictvím nakladatelské služby Pointa, což je divize nakladatelského domu Albatros Media, stojící na principu crowdfundingu, částečně nahrazující ještě nedávno tolik oblíbené vydávání knih vlastním nákladem. Teoreticky s sebou taková cesta nese mnoho výhod, například autor má výsledek více pod kontrolou, ale také nevýhod, které se s benefity překvapivě překrývají: Často se totiž zapomíná, že autor nemusí (a nikdo to od něj ani nečeká) rozumět všemu, a právě tady nastupuje nezastupitelná – zejména pro začínající autory – role klasických nakladatelů, redaktorů a tak dál. Autoři, kteří se vydají jinou cestou, riskují, že jejich vydaná kniha zůstane nedotažená, což je bohužel i Laudův případ.
Knižní vydání novely Jednorožec čítá něco přes 120 stran, audiální zpracování pak trvá půl čtvrté hodiny, autor se tedy ve svém prozaickém debutu pro dospělé vyvaruje mnohomluvnosti, na níž si nemálo prvoautorů vyláme zuby. Přes to by jeho příběh dopadl lépe, kdyby byl ještě o kus stručnější. Mezi nejnápadnější začátečnické neduhy, jimž se autor nevyhnul, patří přílišný tlak na „wisecracky“, tedy různá vtipná přirovnání. Ta Lauda sází téměř po každé větě a k téměř každému obrazu či situaci. Někdy se mu daří být skutečně vtipný a originální, často jsou hlášky ale spíš rozpačité a poněkud zbytečné. Problém je, že i kdyby byly všechny vtipné a funkční, pro svou četnost začnou velmi brzy otravovat a jít na nervy.
Podobně zbytné jsou i vulgarismy, které nepůsobí často věrohodně, ale spíše prostě jen nedospěle. To, že je próza místy napsaná stylisticky neohrabaně je pak ze všech neduhů nejmenší a nejsnáze přehlédnutelný, bohužel stejně jako skutečnost, že Lauda není netalentovaný pisálek, jen své schopnosti jaksi topí ve výše popsaném.
Hlavní devizou Jednorožce je poměrně originální nápad, přestože jeho katalyzátorem je situace nápadně podobná Jonassonovu Stoletému staříkovi, který vylezl z okna a zmizel, nebo dalším „útěkovým románům“ o starých mužích. Mnozí si jistě vzpomenou na Tymothyho Cavendishe z Atlasu Mraků Davida Mitchella.
Laudův hlavní hrdina, důchodce Ovčáček, prchá z domova pro seniory, později potkává nečekaného společníka – jednorožce, který se vyžívá v oplzlých rýmovačkách. A tady, i přes nespornou originalitu a milou absurdnost situace, nastává další úskalí: Neúnosné množství přirovnání chrlí nejen vypravěč a jeho Ovčáček, ale i jednorožec, čímž celé jejich „hláškování“ působí ještě méně autenticky.
Interpretace audioknihy se ujal Petr Šrajer, méně zkušený narátor, který měl doposud na kontě jedinou audioknižní nahrávku. Ten ovšem posluchačům připravil příjemné překvapení. Interpret nasazuje příjemně svižné tempo, dobře odlišuje postavy – tu výraznější tu jemnější modulací hlasu – a ani promluvy starce v podání na první poslech mladého interpreta nevyznívají trapně. Na několika málo místech sem tam polkne slovo, ale to ve výsledku až tak nevadí, obecně je dobře srozumitelný a jeho projev je příjemný a pro poslech bezproblémový, uspokojí i většinu zkušenějších posluchačů audioknih, přestože je jasné že se nejedná o profesionální herecký výkon. Na poli audioknih, které vznikají bez dohledu režiséra, patří rozhodně k těm lepším a nenajdeme u něj některé neduhy, které naopak občas potkávají i profesionály.
