Lucie Macháčková absolvovala Divadelní fakultu JAMU v Brně a během stáže ve Velké Británii se začala zajímat o stand-up comedy, což je žánr, který vyžaduje zpravidla jednoho účinkujícího, mikrofon a velkou míru odvahy, sebeironie, dravosti a pochopitelně i smyslu pro humor. Poprvé vystoupila na pódium v září 2014 a rok na to na festivalu Humorfest získala cenu pro nejlepšího nováčka. Od roku 2011 pracuje v České televizi, stála u zrodu dětského kanálu ČT 😀 a několika televizních projektů jako Protivný sprostý matky, který moderuje právě Tereza Dočkalová, o níž bude ještě řeč.
Její kniha Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala získala titul Litera za humoristickou knihu v rámci ocenění Magnesia Litera 2024. Nešlo však o knižní debut, ve skutečnosti jím byla kniha Historky z Tinderu. Následné pokračování Historky z Tinderu 2 aneb Láska, sex a ten pravý nikde naopak vyšlo až po Svatebních historkách. V tomtéž pořadí pak vycházela i audioknižní vydání. Tato trojice děl se vyznačuje vesměs podobnou strukturou: Po obecném, zábavném úvodu k tématu se víceméně pravidelně střídají dvě diametrálně odlišné formy: humorná a dobře vypointovaná historka ze života autorky, jejích příbuzných nebo známých a řekněme „seznam“ ve stylu Deset způsobů jak…
V audioknize Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala Macháčková mluví převážně o vztazích, které neskončily před oltářem – případně skončily právě tam. Vyprávění je plné kuriózních žádostí o ruku, podivných přípitků, trapasů a bizarních zážitků v souvislosti s přípravami nebo průběhem svatby.
Pět a půl hodiny dlouhou nahrávku v režii Johany Ožvold a za doprovodu hudby a jinglů Martina Ožvolda načetla pro Témbr v roce 2024 Tereza Dočkalová – přičemž text povídky Podojit zlomené srdce vyšel už v březnu předchozího roku v magazínu Reportér a zvukovém provedení Davida Viktory. Na rozdíl od Viktory má Dočkalová velmi příjemné, svižné tempo a dokáže do hereckého projevu dostat vyvážené množství nadsázky, uštěpačnosti ale i laskavosti, aniž by sklouzla k patosu nebo naopak jízlivosti.
Pokud audiokniha trpí nějakými nedostatky, pak je to příliš štědrá a nesystematická práce s jingly. Ano, kniha stand-up komičky si vyloženě říká o nějaké to „ozvučení“ a často je v jedné kapitole potřeba od sebe oddělit „seznam“ a historku. Jenže pustíme-li si druhou kapitolu, slyšíme: „Jak naznačit muži, že se chcete vdávat“/ jingle / jednovětý příklad / jingle / další příklad / jingle /název historky „Pět holek a jeden Tonda“/ jingle / pak historka. Pokud ale kapitola začíná historkou, žádný jingle ji od následného „seznamu“ neodděluje. Pokud kapitola končí historkou, žádný jingle nepřichází a bez jakékoli pauzy nebo varování začíná další kapitola třeba slovy: „Hlášky šílené nevěsty.“ Na konci kapitoly deváté je pak konec tak náhlý, že poslední slovo postrádá závěrečnou slabiku: „… pokud někdy existovala nějaká reklama na platby z účtu na účet, byla to právě jejich svat.“
Navzdory tomuto však zůstává audiokniha příjemným a zábavným zpestřením pro chvíle, kdy na dlouhé poslouchání není čas a ona stopáž nahrávky nabízí opravdu značné množství příhod, které se Tereze Dočkalové podařilo podat s nonšalancí jí vlastní.
