Dobrá kriminálka se obyčejně vyznačuje následujícím rozporem: To, co se stalo, je vlastně velice jednoduché, ale okolnosti tomu chtěly, že přijít na podstatu věcí dá vyšetřovatelům pořádně zabrat. A přesně toto pravidlo beze zbytku platí, pokud je řeč o policejních případech psaných Davidem Urbanem. Jako už tradičně nám dává Urban alespoň z části nahlédnout i do mysli pachatele. O koho ale jde, zůstává otázkou, která nás nepřestane trápit až do konce. Někdy může být i ten zdánlivě nejjednodušší zločin pěkně tvrdým oříškem, zvlášť, když se při něm spálí všechny důkazy, a nakonec není ani jak ztotožnit oběť.
V příběhu zvaném Vražedná splátka se totiž poblíž čističky najde silně ohořelé luxusní auto a v něm, jak se ukáže, sedící osoba. Nelze určit ani, zda jde o muže či ženu, takže vyšetřování zavádí kriminalisty Radima Brázdu a jeho novou parťačku Dianu Černou do mnoha slepých uliček. Od čeho se mají odpíchnout? Krom nedostatku důkazů se potýkají ale i se vzájemnou přitažlivostí, takže ke komplikovaným vztahům mezi podezřelými se postupně přidává i jejich vlastní.
Vražedná splátka potvrzuje, co už jednou bylo řečeno, a to, že Davidu Urbanovi sluší kratší románové útvary. Autor bravurně zvládá komornější, sevřenější případy, kde má prostor plně se soustředit na jednu linku vyšetřování, potažmo jednoho hrdinu a ponořit se do jeho psychologie. I tentokrát si čtenáři a posluchači budou moci pochvalovat osobní a velmi detailní znalost policejní práce. Ostatně jsou tomu dva roky, co si vysloužil Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku.
Pro Témbr se devět a půl hodiny dlouhé interpretace zhostil pod režijním vedením zkušeného Daniela Tůmy stejně jako v předchozích případech Filip Švarc. Posluchač tak již počtvrté vstupuje do známého a komfortního světa, na který se může spolehnout. A tvůrci ani tentokrát posluchače nezklamou – je znát, že k nahrávce přistupují s obvyklou pečlivostí a poctivě budují atmosféru, kterou si vyprávění zaslouží. Švarcova přirozená a jakoby žoviální interpretace dokonce zvládne posluchače překlenout přes tu a tam nezcela přirozeně znějící repliky jednotlivých protagonistů a výsledný dojem je tak ještě plynulejší a nerušenější. Závěrem nezbývá než připomenout, že s netrpělivostí vyhlížíme dohánění restů v podobě dříve vydaných povídkových knih téhož autora s názvy Tři opice (2020) a Výjezdovka (2021).
