Kvalita však i něco stojí, a tak i možná proto se v Albatrosu ujal nápad, jak audioknihu vyrobit co nejlevněji – interpret a s ním jeden další člověk, který vše nějakým způsobem poskládá dohromady. Takto se tedy zrodil Kluk a pes – citlivé vyprávění Ivony Březinové seznamující malé posluchače s problematikou vodicích a asistenčních psů pro osoby se zdravotním postižením, se zpěvačkou Ilonou Csákovou a s Ondřejem Jiráskem.
Zpěvačka se sice pokusila příběh podat poutavým způsobem, snažila se měnit hlasy, hrát dospělé i děti, repliky zúčastněných osob i psů však jen napodobovala, příliš přehrávala jakoukoliv předepsanou situaci, bezmocně se potácela v roli vypravěče. Knihu pouze četla, nedokázala si poradit s tempem vyprávění, věty nechala prohánět se v neuvěřitelných melodiích a nedovedla odhadnout pomlky, které by aspoň časově oddělily jednu událost od druhé. Všechny tyto prohřešky jsou pochopitelné – Ilona Csáková je zpěvačka, ne herečka. Ve své pěvecké kariéře nemohla získat interpretační dovednosti pro načítání audioknih a přirozeným talentem v této oblasti nedisponuje. A není ani v silách režiséra, aby si s takto nevybaveným rétorem poradil.
Za tragédii lze ovšem označit i Jiráskovu hudbu. Až na jednu výjimku se celou audioknihou linou kousíčky jediné skladby, jejíž motiv se neustále opakuje, a to na začátku i na konci kapitoly. Jiráskův způsob smíchání předělů s mluveným slovem připomíná otáčení tlačítka pro nastavení hlasitosti přehrávače a ani snaha oživit nahrávku několika zvukovými efekty nedopadla příliš dobře – technicky a stereofonně nedokonalé ruchy psího štěkotu či něčeho, co mělo připomínat elektrický vozík, jen jako ozvěna si zopakovaly zpěvaččina slova.
Snad vám hodnocení připadá příliš kruté, domnívám se však, že má-li si posluchač vytvořit vztah k audioknihám již v útlém věku, není v žádném případě možné vyrábět zvukové tituly úsporným způsobem a předpokládat úspěch pouze na základě známého jména interpreta. Bohužel nejvíce na tento přístup nakladatelství doplatila předloha Ivony Březinové, neboť je to právě autorka, kdo dokázal vhodnou formou dětem zprostředkovat nelehké téma, se kterým rodiče často nemají příliš mnoho zkušeností a nevědí, jak na zvídavé otázky svých potomků reagovat, když společně potkají zdravotně postiženého člověka se speciálně vycvičeným psem.
