Chmury se Denisovi daří rozptýlit jen na fotbalovém hřišti, kde mezi ostatními exceluje. Uvnitř však skrývá jednu touhu, s níž se ze strachu z posměchu a nepochopení bojí komukoliv svěřit. Vše se ale má změnit jednoho odpoledne, kdy musí za trest zůstat po škole.
Britský herec, scenárista a autor dětských knih David Walliams pronikl do světa poslední ze jmenovaných profesí v roce 2008, kdy vyšla jeho prvotina Kluk v sukních. Útlá knížka určená všem dětem, které se bojí být jiné, než je běžný průměr přijímaný většinovou společností, se letos dočkala své zvukové podoby díky vydavatelství Tympanum. Stejně jako u již dříve vydaných Walliamsových audioknih, ani tentokrát nesmí chybět hlas Jiřího Lábuse, který se stal nedílnou součástí této řady.
A zatímco základním poznávacím znamením českých zvukových verzí autorových příběhů je hlas interpreta, také samotná předloha má několik typických rysů, které charakterizují celou, více než dvě desítky knih čítající řadu walliamsovek. Kromě dětského hrdiny, vyrovnávajícího se s nepřízní osudu, je společným jmenovatelem i vedlejší postava komického trafikanta Rádže, kterou autor nezapomene vpašovat téměř do žádné své knihy. Jádrem je ale vždy především dojemný, někdy až tragický příběh, podávaný ovšem humorným, současným dětem blízkým stylem. Povětšinou nenásilné je i morální poučení, které z knih vyplývá. Mnozí dětští čtenáři v nich nacházejí něco, s čím se sami v reálném světě potýkají – ať už jde o sociální otázky týkající se dnešních rodin, nemoc či smrt staršího člena rodiny, situaci po rozvodu rodičů či pocit jinakosti. A právě tím se zabývá Kluk v sukních, snažící se ukázat, že to, že někdo nezapadá do běžné škatulky, neznamená nic špatného.
Pro Jiřího Lábuse šlo už o čtrnácté interpretační setkání s tímto spisovatelem, samotná kniha Kluk v sukních je ale ve skutečnosti tak trochu prototypem, na němž si autor teprve zkoušel, co bude na čtenáře fungovat. Kromě situační komiky v něm najdeme i tu a tam ostřejší slovíčko a nějaký ten vtípek točící se kolem prdění, krkání či smkrání, kterým se Walliams při psaní nevyhýbá dodnes. Citlivým duším jeho styl příliš blízký nebude, je to však právě Lábusův projev, který tyto prvky do značné míry zjemňuje a dodává jim jistou hravost a nadhled. S jednotlivými postavami se doslova mazlí, občas jde v karikování charakterů až na samotnou hranu, či ještě o kousek dál. V humoristicky laděné knize určené dětem okolo desíti let mu ale nějaké to přehrávání lze snadno odpustit. Lehké tóny doprovodné hudby Maria Buzziho pasují k ladění příběhu, který se navzdory tématu ve výsledku nesnaží být o moc víc, než vtipným příběhem.
A tím ostatně Kluk v sukních je především. Ambice jít do hloubky motivací postav zde nečekejme, stejně tak vypořádání se Denisova okolí s jeho netypickou zálibou je spíše blízké pohádce, než skutečnému světu. Vodítko pro ty, kdo by chtěli nějaký návod, jak se vypořádat s tím, že se od okolí liší, tu tak nakonec najdeme spíše v náznacích. Hlavním poselstvím tak zůstává především ujištění, že každý by měl být sám sebou a okolí by jej takového mělo přijímat. Před pár lety se terčem posměchu mohli stát kluci, kteří si na sebe vzali červenou nebo růžovou mikinu či tenisky. Denisův příběh, byť nepříliš realistický, by jim kdyby nic jiného mohl dodat odvahu předsudky zahodit.
