Za fantasy sérií Pax pro dětské čtenáře stojí duo švédských autorek Åsa Larsson a Ingela Korsell. První jmenovanou můžeme u nás znát i z detektivek s Rebeckou Martinssonovou, z nichž se dva díly dočkaly i zvukové verze od OneHotBook. Pod stejnou hlavičkou vychází i Pax, jehož deset dílů si vyžádalo v součtu stejný počet let vydávání. Příběh dvou sourozenců z jak se říká slabších rodinných poměrů (matka samoživitelka je alkoholička a oba bratři vyrůstají u pěstounů), sází kromě tématu sociálního vyloučení především na linku magie. Protivníci z říše nadpřirozena se díl od dílu stávali záludnějšími a nebezpečnějšími, teprve okolo osmého dílu série ale začalo být jasné, proti komu obránci dobra doopravdy stojí. V desátém příběhu je to mimo jiné draug, obávaná nestvůra, ukrývající se v hloubi podzemí pod městem. K tomu tu je samozřejmě černá čarodějnice Maggie Migréna a ještě kdosi další, stojící v pozadí za ní. Obstojí proti nim Alrik, Viggo, malá čarodějnice Iris a strážci knihovny Magnar a Estrid?
Ačkoliv je série primárně určena pro děti, poslední díly nejspíše nebudou úplně nejvhodnější pro ty menší z nich. Nejde ani tak o těch několik více než peprných výrazů, které se tu a tam objevovaly už dříve. Draugova oběť totiž přináší to, co slibuje už název, tedy nepříliš happyendové zakončení, které by od dětské série asi čekal málokdo. Aniž bychom chtěli prozrazovat příliš, Pax je typicky seversky krutý, takže by rodiče měli malé posluchače nejspíše trochu připravit na to, že to s některými z hrdinů nedopadne úplně dobře.
Hlasem Paxu je od první minuty úvodního dílu Jan Vondráček, stejně neochvějně vydržel v režisérském křesle i Michal Bureš. Nutno dodat, že si pro interpretaci nemohli ve OneHotBook vybrat lépe. Vondráček skvěle odstiňuje jak jednotlivé postavy, tak nálady příběhu, které se ubírají mnohdy překotně od žertovných šprýmů rošťáka Vigga přes temnější tóny školní šikany až po souboje na život a na smrt v okolí magické knihovny. Hercův projev má v každém momentu přesně tu správnou dávku nadšení, mladické lehkovážnosti i zádumčivosti dospělých, které si konkrétní situace vyžaduje. Hudební doprovod je u desátého dílu oproti předchozím poněkud pozměněn, možná by ale nebylo bývalo na škodu, kdyby i jeho ladění trochu více odpovídalo náladám konkrétní kapitoly. Větším a objektivním problémem ovšem je, že okolo 17. stopy (vzhledem k číslování kapitol od prvního dílu jde o kapitolu 331) se do podkresu dostalo šumění, postupně přecházejícího do nepříjemného pískání, které ustává až v 350. kapitole. Viggo by situaci nejspíše okomentoval slovy, že za dveřmi studia stála uklízečka se zapnutým vysavačem a nemohla se od poslechu odtrhnout. Pravděpodobně ale jde o technický problém, který se objevil během jedné natáčecí frekvence. Nejslyšitelnější je při poslechu s kvalitními sluchátky potlačujícími okolní šum, zaznamenáte jej ale i z reproduktoru běžného mobilu.
S trochou nadsázky se ale dá říct, že Draugova oběť je pro děti dobrou průpravou na severské detektivky, které se se svými protagonisty také příliš nemažou. Velmi dobrá série ale rozhodně stojí za přečtení, lépe řečeno díky interpretaci Jana Vondráčka ještě o trochu více za poslech. Navzdory nejspíše i víc než několika slzičkám na konci.
