Ten Billa a jeho kolegyni Holly přizve k případu podivné vraždy a sebevraždy dvou žen, z nichž jedna byla přeživší obětí mercedesového vraha Bradyho Hartsfielda.
Přestože je to absolutně nemožné – Brady již několik let pobývá s těžce poškozeným mozkem a katatonickými stavy na klinice – Billa i Peta čím dál víc pronásleduje podezření, že nejen za tímto, ale i za dalšími případy sebevražd zmrzačených obětí Bradyho zrůdného činu jakýmsi podivným způsobem stojí samotný Brady. Neprozradíme mnoho, pokud jim dáme za pravdu. Rovněž třetí díl série je totiž vystavěn jako střídání pohledů Billa a Bradyho – autor napětí u čtenářů či posluchačů totiž vyvolává především tím, že vědí, jak se v paralelních světech dvou hlavních postav příběh odehrává. A v tomto způsobu psaní je King opravdu mistr.
Přesto patrně značnou část publika, které se líbily předchozí díly, Konec hlídky zklame. King totiž opouští sféru více méně uvěřitelného „čistokrevného“ thrilleru a přidává prvky, které sice bravurně ovládá, ale závěrečný díl trilogie tím žánrově posouvá někam mezi horory a příbuzné žánry. Paranormální jevy jako obvykle předestírá bez záludností jako holý fakt, kniha je řemeslně stále na vysoké úrovni, ale právě uvedenými prvky z ostatních značně vybočuje a trilogie se žánrově rozpadá. Chce se napsat: Bohužel. Nicméně není pochyb, že i přes tuto pro mnohé nepřekonatelnou výhradu si Konec hlídky najde masu obdivovatelů, kteří budou tento titul pokládat za nejlepší díl a za skutečné vyvrcholení celé série – protože právě zde King rozehrává to, co od něj jeho pravověrní fanoušci očekávají.
Po herecky méně vyrovnané audioknižní druhé části režisér Hynek Pekárek logicky opět sáhl po perfektně se doplňující dvojici Kanyza – Písařovic, jíž na několika místech sekunduje Magdaléna Borová. Její výkon je sice jako vždy bez vady na kráse, ale pro malý prostor nutně zůstává ve stínu dvou hlavních interpretů (proto je vhodné její nevděčný úkol ocenit). Jan Kanyza předvádí úžasnou práci s hlasem, jeho záměrně unavené, rezignované a zároveň věcné čtení pasuje k Hodgesovi dokonale. Kanyza spíše vypráví než hraje, přesto vždy zřetelně odstiňuje přímé řeči a posluchači nedovoluje se v textu ztratit.
Oproti tomu místy až rozverná interpretace Kajetána Písařovice vytváří Kanyzovu projevu skvělý a osvěžující kontrapunkt. Písařovic se nebojí skutečných hereckých kreací včetně nejrůznějších povzdechů, vzlyků či smíchu a obdiv si zasluhuje i za to, že tam, kde sám pro sebe v Bradyho roli cituje Hodgesovy výroky, dokáže dokonale napodobit Kanyzovu dikci. A tak tedy to, co by snad bylo obvykle pokládáno za určitou nevyváženost, v tomto případě funguje na jedničku.
Hudební a zvukové předěly jsou využívány hojně, což však u této nahrávky vůbec není na škodu. Skvěle doplňují atmosféru a na řadě míst ji dokonce umocňují. Po technické stránce je Konec hlídky výtečný, a proto nezbývá než konstatovat, že OneHotBook jako většinou servíruje svým posluchačům audioknižní lahůdku.
