Korejská cesta k feminismu

Kim je nejběžnější korejské příjmení, Čijong zase nejběžnější jméno dávané dívkám v první polovině 80. let. Je proto pravděpodobné, že každý zná nějakou Kim Čijong, je to taková naše Jana Nováková. Tato třicátnice, která odešla ze zaměstnání a pečuje o malou dcerku, začne mluvit hlasy jiných žen. A díky psychiatrovi se dozvídáme o jejích životních osudech také my.
 
80. léta byla pro korejskou společnost obdobím velkých a rychlých změn, a to jak technologických, tak společenských. Měnilo se zejména postavení žen ve společnosti, které se mohly začít vzdělávat a vysoká škola byla najednou žádoucí. Přesto dlouho přetrvává výsadní postavení mužů, a to jak ve vedoucích pozicích na pracovišti, tak i mezi dětmi ve školách a v rodinách. Co si však počít s množstvím vzdělaných a sebevědomých žen, které nechápou, proč se mají podřizovat v oblasti oblékání a proč za stejnou práci berou o třetinu méně peněz?
 
Autorka v knize Kim Čijong [ročník 82] odvyprávěla životní osudy své hrdinky spíš popisně než prostřednictvím přímé akce a dialogů. Kniha samotná tak do značné míry připomíná více odbornou publikaci než dílo beletrie, včetně faktografických vsuvek. Tomu odpovídá i projev hlavní interpretky audioknihy, Lucie Trmíkové. Její četba působí téměř až sterilně, bez větších emocí – některá životopisná díla nabízejí více prostoru pro herecké umění. I když lze zejména zpočátku označit její projev za protivně strnulý, už po první kapitole je jasné, že je to dáno dílem samotným, formou, kterou zvolila autorka.
 

Druhým interpretem je Kajetán Písařovic. Jemu se dostalo té cti přečíst poslední kapitolu knihy z pohledu Čijonina psychiatra. Na jeho postavě se dokonale ve smyslu celého díla ukazuje, že si někteří muži sice uvědomují nerovné postavení žen ve společnosti, ale nejsou schopni s ním cokoli udělat. Písařovic tak nedostal větší prostor, jeho herecký um však můžeme obdivovat v jiných dílech. Kniha Kim Čijong [ročník 82] je především o ženách.
 
Velmi důležitou součástí knihy je také doslov české koreanistky Petry Ben-Ari, která vysvětluje, proč se dílo ve své domovině stalo bestsellerem a jakou vlnu zájmu o feminismus, stejně jako odpor vůči němu, vyvolalo. V samotném závěru uvádí Petra Ben-Ari, že celé dílo je částečně autobiografické a že významné epizody, včetně té, která Kim Čijong odstartovala psychické problémy, jsou založeny na skutečných zážitcích Čo Namdžu. Teprve tehdy odosobněný projev Lucie Trmíkové dostává jasný smysl.
 
Na nahrávce lze ocenit také stylově vhodné a nerušivé melodie mezi kapitolami a jeden drobný detail z obálky – ta je tvořena stejným obrázkem, jako tištěná předloha, která vyšla v roce 2019 u vydavatelství Host, ale jeho levou polovinou, která je u knihy z větší části skrytá pod textovým polem. Spojením tištěné knihy a audioknihy tak vznikne celý obrázek.