Kouzelníci z pradávna se v porovnání s předchozími autorčinými knihami žánrově přeci jen posouvají dál. Na novince je patrné, že Cowell sice navazuje na to, co postavilo základy její dosavadní úspěšné literární dráhy, přesto se nebojí o kousek odstoupit. Nejde jen o to, zda se nyní čaruje více než kdy doposud, nebo zda potkáme ještě roztodivnější (po)tvory, jako o citlivost při zacházení s humorem a jeho různými polohami, a příběhem, který může dětské i dospělé čtenářstvo dojmout a obohatit. Kouzelníci z pradávna sice zatím mají pouze jeden díl, dávají přesto tušit, že Cowell rozehrává novou partituru, při níž se budeme bavit, stejně jako bát. Budeme chvílemi konfrontováni s magií, stejně jako s psychologií mladých hrdinů, nebo třeba s poťouchlým humorem. Cowell literárně zraje a je to znát i na této novince.
A další dobrá zpráva: kniha se u nás dočkala i zvukové verze. A ještě lepší zpráva: režii opět obstarala Jitka Škápíková, která už v předchozích adaptacích Škyťákových příběhů dokázala najít polohu, jak se všemi těmi nuancemi textu Cressidy Cowell zacházet. A podařilo se jí to i tentokrát. V Kouzelnících z pradávna se opět nachází vrchovaté množství postav a postaviček, tu více, tu méně (no, spíše více) roztodivných, a ty všechny potřebuje posluchač od sebe rozlišit.
Cressida Cowell ve své knize dost vsází na dialogy, o to měl audioknižní interpret Jan Maxián složitější úlohu. Musel se popasovat s nástrahami, které se pojí nejen s vytvořením hlasových charakterů, ale i s jejich osvojením, čitelností a ve výsledku i uvěřitelností pro posluchače. Škápíková spolu s Maxiánem našli takovou míru, která nepůsobí jako exhibicionismus jednoho herce. Postavy jsou od sebe oddělené, každá má svá typická řečová gesta, dynamiku projevu, nestávají se (snad až na drobné výjimky) karikaturou. A co víc, v kontextu celého textu se poslech nerozpadává na jednotlivé etudy, působí kompaktně a udržuje posluchačovu pozornost ve vztahu k příběhu jako takovému.
I předchozí adaptace knížek Cressidy Cowell se mohly pochlubit vydařenou hudební složkou, nejinak tomu je i nyní. Muzika posluchače napojuje na žánr i cílovku, umí být veselá a hravá, stejně jako předznamenat či zachytit chvíle, kdy vážně o něco jde. Nezbývá nic jiného, než se těšit na pokračování. Ať už jste malí, nebo velcí.
