Román Letnice s podtitulem Rozpomínání na konec světa se stal vloni knihou roku Deníku N. Látku pro rozhlasové vysílání upravil sám autor Miroslav Hlaučo. Režijně ji uchopil Vlado Rusko, pod jehož vedením prokázal Lukáš Hlavica dílu mimořádně kvalitní službu. Letnice jsou kompozičně sofistikovaně vystavěné na mikrosvětě městečka s názvem Svatý Jiří, kde se děje všechno tak trochu jinak. Zatímco my všichni ostatní bažíme po tom zahlédnout zázrak či se za něj modlíme, ve Svatém Jiřím je zázrak běžná věc a otázkou je více to, jak se pokusit žít bez něj či předstírat, že se bez něj obejdeme. Hravost, s níž autor popisuje kus země zaslíbené, kde si vlci hrají s nemluvňaty, sochy hovoří a lidé se procházejí po vodní hladině, připomíná plátna Hieronyma Bosche, ale trochu i surrealismus Borise Viana, který v Pěně dní nechal své hrdince jménem Chloe namísto nádoru rozkvést v plicích leknín. Takto rozestavěné šachy fantaskní reality, v níž se zdá, že nelze být nešťastný, protože kouzla jsou všudypřítomná, jsou však teprve podmalbou dějové zápletky. Ta je stará jako lidstvo samo a týká se pochopitelně opětovaných a neopětovaných romantických tužeb hlavních hrdinů.
Pokud se právě hrdinů Letnic dotýkáme, je třeba upozornit na další způsob okořenění celého díla autorem, a tím je jmenotvorba. Je stejně tak hravá, až ornamentální, jako zásadní pro charakteristiku dějových linií určených postavami. Ten, který se vrací z cest a dokonce ze chřtánu smrti, se jmenuje Odysseus Pastýř, dalšími ostny v milostném trojúhelníku pak jsou Julie a nevěřící Tomáš, v románu nalezneme i hrobníka Yorika. Některé dějové linie musel Miroslav Hlaučo podle svých slov při úpravě textu pro vysílání rozhlasu zcela vypustit a přitom zachovat komplexnost díla za současného rozdělení do ucelených dvaceti kapitol. Výsledek ale naštěstí po redukčních zásazích citlivým způsobem drží pohromadě.
Potěše z poslechu Letnic přispělo interpretační umění Lukáše Hlavici, které vede k jednotnosti za sebou kladených dějství a obrazů. Hlavica neplýtvá expresí, ale zachovává cituplnou výrazovou úroveň. To je užitečné jako pevné lano, napjaté nad Hlaučovým fantaskním světem, v němž každou chvíli vyvře zázrak jakoby mimochodem. Hlavicovo konejšivé vyprávění dociluje účinku, díky kterému se ničemu nedivíme a autorova magie nás tak zcela pohlcuje. Silným motivem je zde také střídání velkých dějinných epoch, a toto rozkreslené drama pak objímá subtilní milostný příběh. V době psaní této recenze bylo k dispozici patnáct z dvaceti částí četby. Je však jisté, že tento sebevědomý debut Miroslav Hlaučo korunoval přesnými zásahy mistra do dokonalého dějového zaklenutí.
Městečko Svatý Jiří se jako s drakem v legendě utkává s novou dobou, ztracená a nalezená Julie se svým sebeurčením, vzplanutím a minulostí, a Pastýř Odysseus musí přijít na to, jaký smysl má jeho zmrtvýchvstání. Pochopíme-li, proč někdo vstal z vlastního hrobu, můžeme být blízko i odpovědi na otázku, proč jsme naživu my sami. Každá z dvaceti epizod je posluchačům k dispozici čtyři týdny po odvysílání na webu rozhlasu, první díl si tak můžete poslechnout ještě do 24. března, zatímco poslední epizoda bude k dispozici až do poloviny dubna.
