Viléma Koubka registrujeme na české literární scéně od roku 2009, na svou první audioknižní nahrávku si ovšem musel počkat celých dvanáct let. Poprvé můžeme jeho prózy poslouchat až od chvíle, kdy v povídkové antologii Krásky a vetřelci (Audiotéka, 2021) vychází jeho příběh Období, a to v interpretaci Terezie Taberyové. První samostatnou audioknihou je však ale až první díl románové série s hlavním protagonistou Vincentem Krhavým s názvem Posmrtná predace, který vydalo nakladatelství Témbr v interpretaci Martina Stránského v roce 2022.
Cynický a věčně v lihu naložený soukromý detektiv Krhavý se v Posmrtné predaci dostává na místo zvané Odpočinek, kam odcházejí ti, kteří díky lékařskému pokroku už sice nezemřou stářím, zato však jsou unavení, protože svět se od milénia velice proměnil. Proti všem předpokladům ale Odpočinek není tak úplně ráj na zemi a lidé se tu a tam – vlastně stále častěji – ztrácejí.
Druhý díl s názvem Smějící se bestie, který Témbr vydal letos, navazuje prakticky právě tam, kde předchozí díl končí. Jsme stále na Odpočinku, Krhavého klient ještě není spokojený, a tak se detektiv jen tak domů nepodívá. Místo toho se zařadí do kolektivu způsobem, který mu je co možná nejméně proti srsti, ale i tak to dře, až létají jiskry. Krhavý nechce dělat problémy, ani na sebe zbytečně upozorňovat, ale podivné a brutální vraždy ho nenechají na pochybách, že je čas opět začít jednat.
Když se román připravuje k audioknižnímu vydání, může dojít k množství nesouladů. Například interpretovi vůbec nemusí sednout autorův styl. To ale není případ této série. Od prvního dílu se zdá, jakoby Koubek, respektive Krhavý, mluvil Stránskému z duše. A tak upřímně a od plic to pak také zní, když se Martin Stránský pustí do četby. Prózy Viléma Koubka se zatím setkaly se čtverou interpretací – včetně povídky Dno výkopu z antologie Hlubiny města (Audiotéka, 2023), kterou načetl Kajetán Písařovic, a románu Čepel entropie, který pro Čti mi! nahrál Jindřich Zřídkaveselý. Lze ale bez obav říct, že Stránský s Koubkovým stylem rezonuje zdaleka nejlépe.
I tentokrát atmosféru drsného vyprávění na pomezí sci-fi a žánru noir podtrhuje jingle ve formě charakteristického zvuku víka benzínového zapalovače. Zvukové aranžmá je tu však ještě trochu košatější než v případě předchozí nahrávky. Charakteristický znak tedy zůstává, ale od první chvíle víme, že se v příběhu posouváme dál. Ve zkratce lze tedy říct, že Smějící se bestie nabídnou posluchači drsných vyprávění přesně to, po čem prahne, a lze vyjádřit přání, aby na sebe audioknižní vydání dalších Koubkových románů nenechalo tolik čekat.
