A rozhodně má čím provázet, a to scénami honiček, násilí, sexuálního násilí a až vyslovených řežeb. Realitu vyšetřování obchodu s lidským masem, prostituce založené na úpravě ženského zboží pomocí plastické chirurgie v napodobeniny hollywoodských hvězd a všudypřítomného obchodu s drogami spolu se zkorumpovanou mocí představuje autor prostřednictvím dvojice hlavních postav. Mezi Budem Whitem, který špatně snáší násilí na ženách, a Edem Exleym, který špatně snáší korupci, se vyvíjí napětí žárlivosti, rivality a postupně komplikovaný milostný čtyřúhelník.
V popisech policejní brutality zanechává autor ruce podezřelých zmasakrované v drtiči na odpadky či „pouze“ jaksi mimochodem rozdrcené policejním podpatkem. Na rozdíl od filmové verze tím zástupci zákona ztrácejí na sexappealu a velmi těžko nalézáme v jakékoliv postavě někoho, s kým bychom se chtěli v reálném životě setkat. Krátce řečeno, hoši v modrém jsou víceméně sadisté, kteří si užívají svá privilegia. Zdrsnělý hlasový fond Jana Holíka, který neztrácí dech ani v dialozích plných agrese a bolesti, byl proto ideální volbou.
V hudební terminologii by se stylu psaní Jamese Ellroye dalo říkat staccato. V některých větách popisujících bleskově se odehrávající akci se nezdržuje slovesem a jen v nich zanechá popis toho, co je k vidění, když panikou rozmazaným zrakem těkáme z jedné části místa činu na druhou. Takovou smrští takřka filmového střihu Ellroy děj bez přípravy také zahajuje, a to když nás vrhá do událostí zvaných později v bulvárním tisku Hush Hush jako Krvavé Vánoce. Jan Holík tyto scény náročné na poslech odsekává s příhodně nutnou vervou. Jakožto interpretovi mu vznikla povinnost potýkat se krom dějového spádu také bezpočtem postav a změnami tónin. Jako vypravěč je strohý až nelidský, v přímých řečech policistů ze sboru LAPD umí autenticky klít, naopak až úlisně zní v citacích ze zmíněného bulvárního tisku a reklam.
Sám Elroy své dílo charakterizoval jako žánr nihilistického noiru. Tomu odpovídá nanejvýš patřičně i zvuková péče věnovaná audioknize, která odsýpající děj doplňuje temným zvukem deště, řinčícími údery kláves psacího stroje, policejními sirénami a melancholickou hudbou podtrhující neustávající drama. Létající kulky pak znázorňuje Jan Holík pomocí citoslovcí. Otěže jeho interpretace držel režisér Michal Bureš, kterému patří zasloužený dík.
L. A. Přísně tajné vyšlo poprvé v USA v roce 1990 jako třetí z tetralogie nazvané L. A. Quartet. Je otázkou, zda vydavatelství OneHotBook k takto náročnému počinu v podobě zpracování dalších dílů přikročí. Nabízel by se úvodní příběh série Černá Dahlia napsaný v roce 1987, žádný ze zbylých dílů série ale zatím přeložen do češtiny.
