Vyhledat
Lionet & jiné podivné případy
Lionet & jiné podivné případy

Londýnského koronera Lioneta z Glastonbury mohou čtenáři ale i posluchači zvukových knížek znát z výtečného souboru fantasy detektivek odehrávajících se na středověkém londýnském mostě, stěží představitelné stavbě zaplněné po obou stranách domy, s tržištěm a kostelem, jakémsi světě, který fungoval sám pro sebe a skvěle posloužil autorce Janě Maffet Šouflové v knize Svitky londýnského mostu v roce 2018. Nyní ho tato zkušená ilustrátorka, milovnice fantasy a hráčka na harfu vrací na scénu v osmi povídkách v souboru Lionet & jiné podivné případy.

Svého hrdinu v něm nechává tak trochu cestovat v čase, protože případy, které řeší na různých místech středověké Evropy, se odehrají v rozmezí čtyř století. To samozřejmě nepředstavuje žádný problém, protože mezi zásadní žánrové ukotvení obou zmíněných knih patří vedle historické detektivky také fantasy.
 
Soubor Lionet & jiné podivné případy otvírá důvtipná duchařská povídka Případ věčného studenta, která je umístěna na oxforskou univerzitu v roce 1437 a v níž Lionet vyšetřuje třicet let starou vraždu a rozsoudí vášnivou akademickou disputaci dávno mrtvých profesorů. Následně úroveň možná trochu klesne v povídce točící se kolem výroby nápoje lásky Případ tajemné mandragory, která už vyšla v roce 2003 v rámci antologie Klášter slasti. Odehrává se však v nádherně popsaném středověkém Yorku a právě barvitost popisů a sympaticky zdůrazněná nadsázka způsobují, že i přes slabší zápletku povídka pořád stojí za poslech.
 
I následující text Případ osla canterburského už mohou posluchači znát z dřívějšího vydání, tentokrát z antologie českých fantasy autorek Žena se lvem (2016). Tentokrát se naopak jedná o první z vrcholů souboru, propracovanou šarádu o zavražděném převorovi canterburského kláštera. Církevní půdy se týká i následující Svatý, který ztratil hlavu, v němž nás autorka vezme do irského Kilkenny, kde ztracená relikvie ohrožuje otevření nové katedrály. Jde o lebku svatého Canice (Kennetha), patrona trosečníků, a právě v téhle povídce je asi nejlépe pozorovatelná zručnost, s jakou autorka dokáže pospojovat historická fakta s legendami i vlastní fantazií. I tato povídka se objevila už dříve, konkrétně v antologii Písně temných věků (2005), kde vyšla pod názvem Přátelé se neopouštějí.
 
Do renesanční Prahy, kde na kamenném mostě každý den zahyne člověk následkem úderu blesku, je zasazen Případ boží spravedlnosti, zručně napsaný příběh vydaný původně v roce 2020 ve sborníku našemu hlavnímu městu věnované fantastiky Legendy: Praga mater urbium. Další renesanční zastavení předkládá autorka v povídce Sedm jednou ranou. Vydáme se do lázeňského města Bath poblíž Bristolu, v němž se Lionetův známý, lékař Faintree, pokouší rozluštit původ smrtelné choroby, na kterou zemřelo sedm mužů poté, co spatřilo přízrak záhadné ženy.
 
Melancholická povídka Anděl, co netrefil do nebe se odehrává v Londýně v roce 1309. Zde do mostní věže narazí zdánlivý anděl, ve skutečnosti však zavražděný šlechtic, jehož výtečně popsaný rozporuplný charakter je hlavním důvodem, proč se jedná o druhý vrchol souboru a zřejmě i o jeho vůbec nejlepší text, takový, který má hloubku a pod slupkou kratochvilného čtení vybízí k mnohým úvahám. Knihu uzavírá příběh Muž, který byl sněden kočkou umístěný do jihoanglického Glastonbury, dnes proslulého slavným hudebním festivalem. Zde Lionet řeší dvojnásobnou vraždu a jde naopak o příběh, který patří k těm humornějším i bizarnějším.
 

Každou povídku doplňují Dodatky pro zvídavé, které uvádějí některé motivy na pravou míru či je dávají do správných souvislostí, ale občas zde Šouflová odhalí i své inspirační zdroje. Knihu zdobí především svěží, na drobném, možná až nenápadném slovním humoru založený způsob vyprávění s množstvím trefných přirovnání či nadsázky („vše, co mělo sukně – kromě kněžstva – Mikuláši padalo do náruče se zázračnou lehkostí“, „hudebníci budou <jednou> slavnější než králové a nebudou moci odejít ani na latrínu, aby je zdivočelí milovníci hudby nepronásledovali“ atd.) a zdobnými popisy.
 
V podání jednoho z nejoblíbenějších audioknižních interpretů Aleše Procházky dostává psaní Jany Maffet Šouflové poprvé doopravdy profesionální zvukovou podobu. A to při vší úctě k Jiřímu Pobudovi, který načetl předcházející Svitky, i k jeho nesmazatelné stopě, kterou zanechal mezi milovníky mluveného slova ještě jako nadšený amatérský vypravěč. Procházka výborně odstiňuje jednotlivé části vyprávění a přímé řeči, dokáže vhodnými prostředky zdůraznit tu vtípek, tu důležitou informaci skrytou v textu – a posluchač se tak v přece jen delších povídkách (jedna trvá v průměru dvě a čtvrt hodiny) neztrácí a může se plně soustředit na vtipný jazyk i důvtipný děj.
 
Za nahrávkou knihy, kterou v papírové podobě vydaly sympatické Straky na vrbě, stojí obvyklý tým vydavatelství Tympanum a studia Soundguru, opravdová záruka dokonalého poslechu. Režisér a zároveň mistr zvuku Nikolaj Ivaskiv nechává Procházku číst vlastně tak, jak je u něj obvyklé, a jeho skvělý výkon jen tu a tam doplní vhodně zvolenou hudbou.

Datum: 

Autor recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Světem protřelý aristokrat, excentrik a obchodník s uměním Charlie Mortdecai, zaujatý momentálně kultivací nové ozdoby svého horního rtu, je povolán do Oxfordu, aby v roli neoficiálního vyšetřovatele přišel na kloub tragické nehodě tamní profesorky provázené řadou podezřelých okolností.
Básník Minangar nemá v kapse ani vindru a doma v Údolí ho čekají leda tak modřiny od nakrknutého manžela, kterému chodil za ženou. Ani horal Cuchenan na tom není o moc lépe, po smrti mistra kováře, jemuž sloužil, se sbalil a odešel na jih za nejistou budoucností. Osud je ale svede dohromady, a tím začíná…
Jednoho listopadového rána uklízečka nalezne docenta Ondřeje Chalupu zastřeleného v jeho pracovně. Souvisí vražda s jeho dlouhodobou snahou o odvolání univerzitního kvestora kvůli podivným machinacím při rekonstrukci historické univerzitní budovy? Proč vrah riskoval a střílel přímo v budově? Kdo všechno měl důvod přát si smrt svérázného, ale čestného docenta?
Čtvrtá kniha povídek o slavném detektivovi, kterému neodolá žádná záhada. Navazuje na první tři velmi úspěšné soubory detektivních příběhů, jak je zaznamenává doktor Watson, nejbližší přítel této fenomenální osobnosti.

Recenze ze stejného žánru

Na archeologickém nalezišti v iráckém Hassaniehu se podobně jako v minulých letech sešla obvyklá skupina pracovníků. Jenže letos není něco v pořádku. Členové týmu se k sobě chovají jinak, než v minulosti. Manželce vedoucího expedice, Louise Leidnerové, dokonce kdosi posílá anonymní výhrůžné dopisy. Většina výpravy si ovšem myslí, že jde o nesmysl. Tím spíše, že paní Leidnerová všem tvrdí, že…
Autorka detektivek Agatha Christie se, jakožto dobře situovaná Britka i manželka archeologa, musela za život potkat s bezpočtem starších důstojníků, kteří s sebou vozili zásoby fotografií a rádi se do omrzení chlubili tím nebo oním dobrodružstvím. Kdo ví, jestli si také někdy nepřála, aby zhynuli nějakou ošklivou smrtí. Tak jako tak se svůj postoj k těmto mužům…
Sbírky povídek umějí být pro čtenáře i posluchače velmi vítaným zpestřením mezi dlouhými romány, stejně tak ale dokážou být velmi nevděčným úkolem pro toho, kdo je sestavuje. Výběr textů by neměl být příliš různorodý, zároveň ale nesmí nudit. Ani pro samotné autory, zvyklé na prostor čítající stovky stran textu, není mnohdy snadné vměstnat originální zápletku…
Audioknižní povídky jsou velmi žádaným artiklem – ocení je každý, kdo nemá čas poslouchat každý den a když, tak jen po omezený čas. Z tohoto důvodu se daří povídkovým antologiím, ať už fantastickým nebo z oblasti společenské prózy. Platí to i pro ty detektivní, mezi něž patří nejnovější výběr z kratších příběhů Agathy Christie Letní záhady.

Dále od recenzenta

Téměř všechny knížky, které po sobě zanechal plodný Jaroslav Foglar, získaly oblibu okouzlující dobrodružností, láskou k tajemství a jeho odhalování a v neposlední řadě i etickým poselstvím. Je to případ i jednoho z pozdních příběhů, který Foglarovi vyšel v roce 1965 a který nazval Tajemná Řásnovka podle další záhadné pražské čtvrti, kterou si vymyslel.
Oyinkan Braithwaiteová se narodila v roce 1988 a po londýnském studiu práv se usadila jako knižní editorka v Lagosu, šestnáctimilionové nigerijské megapoli a zároveň jednom z největším afrických měst. Sem také situovala děj své rozsahem spíše kratší románové prvotiny Má sestra je sériový vrah. Příběh zasazený do prostředí bohatší střední třídy by se mohl odehrát…
Rok od roku je zřetelněji vidět, že současná česká literatura sice trpí mnohými neduhy, z nichž ten obludně největší představuje její podfinancování, ale nemůže si rozhodně stěžovat na zástup zajímavých, talentovaných a postupem času i stále zkušenějších autorek. Mezi ty, které k tomuto potěšujícímu stavu přispívají, patří i novinářka, rozhlasová dokumentaristka a pedagožka Dora Kaprálová. Je to…
Mezi velkými jmény detektivního žánru, která pro vydavatele i čtenáře znamenají více méně jistotu, se čas od času objeví nové jméno, které se jeví jako příslib. Pokud si takového autora všimnou čeští nebo slovenští tvůrci edičních plánů, působí to přinejmenším v oblasti anglosaské nebo skandinávské překladové literatury jako dvojnásobné osvěžení. Tak se díky převážně menším…

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Lionet & jiné podivné případy
Přírodní pohroma Lionet z Glastonbury Osm historických detektivních povídek s prvky magie, záhad a černého humoru. Londýnský koroner Lionet vyšetřuje úmrtí způsobená nadpřirozenými silami či úkladnými vrahy. Kdo je Lionet? Rodinný lékař sira Davida Lindsaye a zároveň slavný koroner s četnými známostmi ve vyšších kruzích, zábavný a užvaněný společník s věčně rozcuchanou hřívou šedivých vlasů, nezvladatelným apetitem a cynickým pohledem na svět, jehož modré oči skrývají mnohá tajemství, a nejen ta dobrá. Je ústřední postavou zábavných historických detektivních povídek s prvky absurdity. Lionet líčí bizarní historky, jež se udály v osmi středověkých městech. Hned první případ se stal v Oxfordu, kde se místní učitelský sbor pustil do tak vášnivého akademického sporu, že po sobě začal házet kostmi. Což o to, na lékařské fakultě bývá kostí nadbytek. Nicméně tito pánové používali k házení své vlastní ostatky, čímž značně narušovali klidnou výuku. Lionetovy případy plné magie nás zavedou nejen do Oxfordu, ale i do Londýna, Canterbury, Glastonbury, lázeňského města Bath, irského Kilkenny a také do Prahy.
Přejít nahoru