první webový magazín o audioknihách

Loučení mnoha barev

Datum: 

Autor recenze: 

Barvy loučení
Barvy loučení

Návrat k formátu povídky nemohl pro německého spisovatele Bernharda Schlinka dopadnout lépe. Barvy loučení znovu potvrzují jeho mimořádný um citlivě, jazykově bez zbytečných příkras, zachytit i ty nejniternější projevy lidského prožitku. A tentokrát vše prostupuje prvek loučení.

Vydavatelství Témbr, které se přibližně před rokem stalo platformou nakladatelského domu Euromedia Group pro nahrávání a vydávání audioknih, navázalo na předchozí Schlinkův titul, Olga, a to dokonce i spoluprací s ústředním interpretem – Miroslavem Táborským. A zatímco tehdy vydavatel audioknih spíše doháněl trh s klasickými (e)knihami, tentokrát se zvukové Barvy loučení objevují v nabídce souběžně s tištěnou i elektronickou knihou.
 
Jde o titul z edice Světové knihovny Odeon, přičemž právě Schlinkova tvorba, lépe řečeno jeho jazyk a způsob vyprávění, se k načtení mimořádně hodí. Zatímco někteří jiní, více či méně zavedení autoři této edice ilustrují i méně přístupné cesty při komunikaci se čtenářem, nebojí se experimentovat se stylistikou i narací, Schlinka charakterizuje jeho konzervatismus v tom dobrém slova smyslu. Nejen romány, ale právě i tyto jeho nově vydané povídky mají vždy jasně pojmenované ústřední téma, charakter a kráčí po zpevněné půdě od začátku až do konce. Schlinkovi nejde o formu, jako spíše o vykreslení pocitů svých hrdinů. Zvláště nyní, má-li každá z povídek za cíl nahlédnout na téma loučení z jiného úhlu. Abychom dokázali tyto jemné nuance vnímat, nesmí nás cokoliv ostatního znejišťovat. A tak jsou povídky svým způsobem příběhově velmi jednoduché až prosté.
 
Ačkoliv by se nabízelo každou z povídek svěřit do úst jiného interpreta, Témbr k adaptaci přistoupil také konzervativně. Vše nechal načíst Miroslavem Táborským, bez ohledu na to, zda má být hlavní postavou muž či žena, mladší či starší. Možná by řada z posluchačů uvítala pestřejší paletu stylů, volba jednoho interpreta však více souzní s duchem knihy, kterému je společný jeden způsob vyprávění.
 

 

Táborský respektuje pomalejší rytmus textu a drží si odstup od dramatizace a vypjatých scén. Přitom však dikcí a rytmizací uvnitř vět dokáže poodkrýt i drobné momenty děje. Pokud tedy čtenář zvažuje, jestli se se Schlinkovým souborem povídek potkat „klasicky“ nebo při poslechu, audioknize by se rozhodně bránit neměl. Její kvalitě napomáhá i příjemně melancholická hudba.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Jedna z nejznámějších novel Bohumila Hrabala vypráví ústy půvabné manželky správce pivovaru o svérázném strýci Pepinovi i o životě v Nymburku v době, kdy docházelo…
Jak složité je žít jednoduše? Jedné listopadové noci udělá Bohumil správnou věc, kterou by podle něj udělal každý. Policie na to má bohužel jiný názor.…
Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi vlastní hebridskou luxusní oděvní značku Ranish Tweed. Když se společně vypraví na služební cestu do Paříže, Niamh se dozví o…

Recenze ze stejného žánru

Když se audiokniha po letech vydá znovu, může se ukázat, jak se mezi tím změnily možnosti vydavatelů, očekávání posluchačů nebo také samotného autora díla. Jaroslav…
Na letošním Světě knihy představila Alena Mornštajnová po dvou letech od vydání Lesa v domě dva tituly, jeden určený dětem (Strašidýlko Stráša hasí průšvihy) a…

Dále od recenzenta

Byly časy, kdy jsem o tom snil. A pak doba, kdy jsem smířený na sen zapomněl. Mít tak možnost Respekt nejen číst, ale také poslouchat..
Patriotismus, nepatriotismus, tuzemská knižní produkce mě vesměs míjí, vlastně to tak mám i s filmem. Příliš nevyhledávám, málo na novinky slyším, a proto jde vlastně…
V době, kdy se čím dál větší důraz klade na naše nastavení mysli, tedy na to, jak moc dokážeme být „pány svého osudu”, bude znít…

Další lákavé recenze

Rita Heyworthová a vykoupení z veznice Shawshank
Recenze

Dávkování naděje ve střídmém tempu

Příběh o mladém bankéři Andym nepatří mezi zcela tradiční “kingovky”. Čtenářům, zvyklým na plíživé budování napětí (až hrůzy), autor ve střídmém tempu dávkuje radost ze ...
Číst dál →
Velky-Gatsby-Leda
Recenze

Velký Gatsby bez jazzu

V květnu tohoto roku měl v českých kinech premiéru nejnovější snímek režiséra Baze Luhrmanna Velký Gatsby podle románu Francise Scotta Fitzgeralda. Málokdo mohl uniknout mediální ...
Číst dál →
Audiokniha-Nemesis-Jo-Nesbo
Recenze

Detektivka podle Aleše Vrzáka

Rozhlasovou podobu románu Joa Nesbøho Nemesis uvedl Český rozhlas letos v květnu a červnu na stanici Vltava. Po šest nedělních večerů jsme měli možnost sledovat ...
Číst dál →
Audiokniha-Nemesis-Jo-Nesbo
Recenze

Příslib návratu dobré rozhlasové detektivky

Během šesti květnových a červnových nedělí roku 2013 měli posluchači stanice Vltava příležitost vyslechnout v premiéře detektivní seriál podle románu Nemesis z pera Joa Nesbøho. ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Barvy loučení
Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy. Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas.
Přejít nahoru