Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Spánek rozumu rodí monstra

Datum: 

Autor recenze: 

Lśnienie
Lśnienie

Nebývá zvykem, abychom se na stránkách tohoto webu věnovali zahraničním audioknihám; polská verze Osvícení Stephena Kinga je však natolik výjimečná, že si naši pozornost zaslouží.

Jen krátce se zmiňme o známém osudu Kingova thrilleru: neúspěšný spisovatel a vyhozený vysokoškolský profesor musí zajistit živobytí sobě i své rodině; ženě a malému Dannymu. Jejich vztah je nepostřehnutelně, ale hluboce poznamenán dávným incidentem, kdy Jack v návalu vzteku vykloubil tehdy tříletému synovi ruku. V nastalé situaci je pro něj půlroční práce správce uzavřeného horského hotelu Panorama (v románu Overlook, v českém překladu Vyhlídka) hotovým darem z nebe. Nic nedbá na letmá varování manažera Ullmana, že dlouhodobý pobyt na osamělém a od civilizace odříznutém místě může způsobit lecjaká duševní vyšinutí a že už minulého správce popadlo nečekané šílenství. Hotel byl totiž postaven na začátku 20. století na starém indiánském pohřebišti a za téměř sto let v sobě nasbíral množství podivných duchovních existencí, u nichž „spánek rozumu“ zrodil monstra, jak praví v úvodu románu citát z Goyi.

Osvícení se po vydání stalo bestsellerem a v roce 1980 došlo ke zfilmování v režii Stanleyho Kubricka s Jackem Nicholsonem v hlavní roli Jacka Torrance. Jakkoliv je tato verze ikonická a z jejích obrazů vychází většina hororových pokračovatelů (včetně autorů American Horror Story), neodpovídá vůbec Kingovu původnímu textu a sám autor s ní nebyl spokojen (sám pak v roce 1997 inicioval třídílnou televizní adaptaci v režii Micka Garrise a divákovi poskytuje téměř pětihodinovou jízdu). Polská audiokniha nemění na Kingově předloze téměř ani řádku, takže poskytuje posluchači mnohahodinovou porci děsu a hrůzy.

Nad prací pro polskou Audiotéku se sešel skutečný výkvět auditivních tvůrců: scenáristou a režisérem tu je rozhlasový režisér Janusz Kukuła; text upravuje minimálně; jen občas přisoudí část textu původně vypravěčského samotnému hrdinovi příběhu; to když v kontextu působí spíše jako vnitřní hlas postavy. Coby režisér tu rozehrává skutečně drama, budované velmi pozvolna, avšak s velkou naléhavostí.

Zásadní byl pro Kukułu výběr herců; navzdory výtečně zpracovanému zvukovému scénáři (viz níže) by totiž bez dostatečně potentních herců nemělo Osvícení šanci. Většinu textu má samozřejmě na bedrech vypravěč: Krzysztof Gosztyła ve své roli postupuje rozvážně, s důrazem na význam vět. Když se však v ději posuneme dále a Kingovy postavy se ocitnou v kolotoči reálných i nereálných postav a míst (aniž by jim umožnil rozeznat jedny od druhých), rozběhne se nervně po napínavém textu a přebírá na sebe i hrůzu jednajících postav – aby se pak opět vrátil k popisnému tónu, který známe z prvních kapitol.

banner 1200x150

Jack Torrance v podání je typickým americkým jedermannem, mužem středního věku, čekatelem na alespoň „kapesní“ verzi amerického zázraku, což je v tomto případě šance uživit ženu a syna sezónní prací údržbáře v hotelu Panorama. Má za sebou nepříliš úspěšné období, v němž kvůli konfliktu se studentem a opilství přijde o své místo na univerzitě. Práce v hotelu je pro něj ponižující, ale potřebuje ji. Když Ullmanovi dává okatě najevo svou intelektuální převahu, ozve se náhle zneklidňující hudební podkres; tvůrci tak naznačují, že i v pýše na vlastní schopnosti se může ukrývat nebezpečí. Takto jej Adam Woronowicz také podává: zpočátku jako běžného městského člověka, inteligentního a nad věcí. O to více pak působí, když se v závěrečných kapitolách zcela odpoutává od lidské podstaty a pobíhá po hotelu se zvířecími neartikulovanými skřeky a zuřivostí.
 

Úspěch realizace samozřejmě spočívá i v tom, jak se podaří obsadit dětskou roli Dannyho Torrance; zde měl šťastnou ruku: Bernard Lewandowski je přirozený herecký talent, na začátku příběhu bezstarostně debatující s matkou, prokazující však velkou vnímavost a inteligenci. Agata Kulesza v roli paní Torranceové dokáže velmi uvěřitelně prodělat vývoj od jasně uvažující a starostlivé matky až po hrůzou paralyzovanou a blekotající lidskou trosku, jejíž jediným úkolem je zachránit svého syna.

Marian Opania jako Stuart Ullman ovládá zvukový prostor svým lehce nakřáplým hlasem, jakoby za stolem jeho kanceláře seděl ne jen „malý tlouštík“, jak jej popisuje King, ale rovnou celou kancelář zaplňující lidská hmota; zároveň je však v jeho hlase cítit dostatečná rtuťovitost i určitý odstup, který posluchači naznačuje, že Ullman tuší více, než říká.

Jednu z hlavních rolí tu ovšem už od začátku hraje zvuková složka, kterou vytvořilo Stereotyp Studio (Tomasz Bogacki, Katarzyna Lewińska, Kamil Sajewicz, Jacek Szczepanek). Už v úvodní pasáži, v níž King cituje znepokojivý úryvek z Poeovy Masky rudé smrti, zesiluje pocit těžko popsatelného neklidu zvuková koláž složená z několika technicky upravených tónů či akordů a rytmický zvuk hodin, jejichž „kyvadlo se pohybovalo sem a tam s tupým, těžkým, monotónním duněním“, jak píše Edgar Allan Poe. Snad by mohly ony zvuky působit pouze ilustrativně (úder hodin, kdy „vydaly mosazné plíce hodin zvuk tak jasný a hlasitý a hluboký a neobyčejně muzikální, zvuk tak prazvláštní a důrazný, že po každém pádu hodiny byly hudebníci z orchestru odložit své nástroje“, totiž není v podání tvůrců Stereotyp Studia popisný; oni vytvářejí tentýž efekt, který rozrušuje čtenáře Poeových slov, ve zvukové rovině. 
 

Podobně postupují tvůrci zvukových efektů i v samotném Kingově textu. V úvodních kapitolách se ozve odpovídající zvukový efekt pokaždé, když vypravěč naznačí nějakou situaci: slyšíme škrábání propisky na papíře, zvuk fotelu úpícího pod nemalou zadnicí páně Ullmanovou, zvenku se občas ozvou kroky dalších zaměstnanců jeho kanceláře… Tato popisnost se v průběhu děje mění, aniž by to posluchač zaregistroval, rozvíjí se auditivní složka po celém zvukovém prostoru, aby nakonec zcela pohltila jeho pozornost. Hudba a zvuk tepou pod vypravěčovým i hereckými party, často jej i přehlušují – a vyvolávají tak pocit naprostého děsu.

Je mi jasné, že situace českého audiotrhu je jiná než toho polského; polský je větší a může si tedy dovolit zaplatit autorská práva za nejslavnější román Stephena Kinga a věnovat spoustu času promyšlené a propracované audioknize. Po poslechu Lśnienie však nemůže autor těchto řádků jinak než doporučit největším vydavatelům audioknih u nás zakoupit nejen práva na zpracování, ale i již hotovou zvukovou stopu Stereotyp studia. Vytvořit českou verzi polské realizace by bylo skutečným trhákem.

Recenzovaná audiokniha: 

Dále od recenzenta

Je to zajímavý paradox. Zatímco v rozhlase kraluje detektiv Maigret v podání Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra, Oty Sklenčky či Josefa Vinkláře, belgický pradědeček současných hipsterů Hercule Poirot se dočkal jen několika adaptací. Inscenován byl Královský rubín s Janem Přeučilem, Ztracená školačka s Vlastimilem Brodským a snad ještě něco, o čem autor těchto řádků nemá ponětí.
Mrtvé duše Nikolaje Vasiljeviče Gogola jsou jedním z nejvýznamnějších ruských románů 19. století. Sám Gogol plánoval původně napsat celou trilogii, z níž dochovaný román byl pouze prvním dílem. Druhý díl autor několikrát rozepsal a opětně zase spálil, poslední verzi v záchvatu náboženského blouznění jen několik dní před svou smrtí. Přes svou fragmentárnost zůstávají Mrtvé duše…
Vydané svazky korespondence různých literátů, vědců, herců či politiků zajímají většinou pouze odborníky z daných oborů nebo sběratele fakt a faktíček, případně bulvárních informací, které tu a tam autoři soukromých dopisů zakleli do svých řádků. V případě Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha, kterou ve třech svazcích vydalo nakladatelství Akropolis (ve spolupráci s nadací Medy…
Pokud se v českém prostředí řekne audiodokument, poučený posluchač automaticky odpoví „Český rozhlas”. Naprostá většina dokumentární tvorby vzniká ve veřejnoprávním médiu, které poskytuje svým tvůrcům dostatečné zázemí finanční i personální (až na výjimky, které jsou bohužel nepříjemně signifikantní). Český rozhlas produkuje dokumenty na vysoké úrovni a jejich tvůrci se umisťují i v zahraničních soutěžích.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Lśnienie
Jack Torrance, były nauczyciel, a obecnie poszukujący weny pisarz, otrzymuje pracę dozorcy w opuszczonym na okres zimowy górskim hotelu Panorama. Kiedy burze śnieżne odcinają od świata rodzinę Torrance’ów, obdarzony telepatycznymi zdolnościami Danny, pięcioletni syn Jacka, odkrywa, że hotel jest nawiedzony, a duchy powoli doprowadzają jego ojca do obłędu. Sytuacja staje się coraz bardziej napięta, aż pewnego dnia mężczyzna przestaje nad sobą panować...
Přejít nahoru