Vyhledat
Mám jméno
Mám jméno

Nakladatelství Audiolibrix letos vydalo papírovou, elektronickou i zvukovou podobu titulu Mám jméno, bez nadsázky jedné z nejdůležitějších knih, které byly v poslední době napsány. Jde o rozsáhlý autobiografický příběh Chanel Miller, obyčejné americké studentky slovutné Stanfordovy univerzity nedaleko Palo Alto v Kalifornii. Ta se v roce 2019 stala obětí násilného (a zdůrazněme: hrubě násilného) sexuálního napadení ze strany zdejšího studenta, plaveckého přeborníka a dřívějšího aspiranta na účast na olympijských hrách Brocka Turnera.

Zbabělec, kterému hrozilo 14 let za mřížemi, nakonec od benevolentního soudce Aarona Perskyho (který se během procesu dokonce mnohem víc staral o to, jaký by měl případný trest dopad na „nebohého“ násilníka) vyfasoval šestiměsíční trest s odkladem na tři roky – neboli podmínku – a po necelých třech měsících vazby tak byl propuštěn na svobodu. Následně se staly tři důležité věci:
 
Statečná přeživší (toto v češtině neintuitivní, ale stále používanější slovo pochází z anglického „survivor“, kde je běžné) odložila anonymitu a zpravodajskému webu BuzzFeed dovolila zveřejnit soudní prohlášení, v němž v reakci na průběh přelíčení i předpokládaný mírný rozsudek formou proslovu k násilníkovi otevřeně popsala, jaké dopady měla ona událost na ni. Text její řeči je i součástí knihy jako jakási její příloha a na tomhle místě je vhodné zmínit i přesný a přesto citlivý a empatický překlad Jolany Navrátilové.
 
Soudce Persky čelil impeachmentu (v Kalifornii jde o volenou funkci a soudce lze odvolat na základě referenda vyvolaného dostatečně podpořenou peticí), prohrál a stal se prvním odvolaným soudcem po asi osmdesáti letech.
 
A konečně – v Kalifornii proběhla důkladná společenská diskuse o sexuálním násilí a jeho právní definici, která se nakonec promítla i do tamního trestního zákoníku. To vše na základě toho, že se jedna statečná mladá žena rozhodla nemlčet. Svůj příběh nakonec sepsala i do podoby velmi čtivé, až nezvykle vyzrále pojaté a nesmírně otevřené (a na některých místech explicitní) knížky, jejíž četba nebo poslech jsou sice nepříjemné a znepokojující, ale zároveň prospěšné a obohacující.
 

 
Sexuální a sexualizované násilí se totiž konečně dostává i do popředí české společenské diskuse a hloupé reakce některých lidí v diskusních fórech českých internetových deníků nebo na sociálních sítích jsou sice zarážející, přesto do značné míry kopírují předsudečnou bouři, která předtím proběhla v USA. Klasické poznámky jako „říkala si o to“, „neměla být opilá“ (jako by to snad byla přitěžující okolnost pro oběť), „on byl ale opilý“ (jako by to snad byla polehčující okolnost pro pachatele) totiž dokážou, jak se zdá, překonávat hranice rychleji než vítr.
 
I z tohoto důvodu je Mám jméno zásadním titulem. Chanel Miller píše otevřeně o všem tělesném i psychickém, co prožila po události a během jejího vyšetřování, přičemž na některých místech doslova popisuje jakési osobní peklo zahrnující pocity osamění a depersonalizace nebo pochybnosti o vlastní hodnotě. Ale také vypráví o dlouhé cestě, jak znovu nalézt samu sebe a alespoň bazální životní jistotu, a v tom jde zároveň o text, jehož poselstvím je naděje.
 
A ještě něco: není možné si nevšimnout paradoxu, kdy jsou všeobecně známá jména i životopisy nejrůznějších násilníků, mafiánů nebo sériových vrahů, zatímco jejich oběti zůstávají bezejmenné a bez příběhu. A i o to běží: aby každá oběť měla jméno a příběh.
 
Zvukovou verzi knížky obstarala přesným, velmi uměřeně zaujatým a výtečně artikulovaným způsobem brněnská herečka Barbora Goldmannová, kterou už jsme si zvykli považovat za záruku hodnotné interpretace. V jejím podání ožívá text mladé ženy se vší naléhavostí, kterou rozhodně neztrácí ani v množství detailů a až napínavě dramatickém vyprávění. Goldmannová dokáže číst jak velmi věcně (zejména ve dvou českých předmluvách, které napsaly novinářka Apolena Rychlíková a aktivistka Zuzana Rathouská, která se tématu dlouhodobě věnuje v neziskovce Konsent), tak i zaujatě, vždy však s obrovským smyslem pro rytmus, jehož pouhou drobnou změnou umí obrátit posluchačovu pozornost na ta správná místa textu. Víc než čtrnáct hodin poslechu uteče jak voda, přestože je audiokniha v produkci Audiolibrixu jako obvykle bez jakékoli předělové hudby. S mimořádným výkonem interpretky ji však ani trochu nepotřebuje.

Datum: 

Autor recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

V roce 1990 začíná nová éra v dějinách našeho státu, staré socialistické struktury se hroutí, nastupuje demokracie se všemi kladnými i zápornými dopady na obyčejné lidi, policisty nevyjímaje. VB – Veřejná bezpečnost – se přetransformovala na policejní sbor, ale otázka, kdo ho bude tvořit, vyřešena není. Stanou se ze všech příslušníků ze dne na den…
K výročí krále Karla IV. vychází v jednom kompletu nahrávka zachycující mluvené slovo i ukázky původní středověké hudby, tak jak zněla v českých zemích v době vlády našeho nejvýznamnějšího panovníka. Vlastní životopis, sepsaný Karlem IV. pod názvem Vita Caroli, je jako literární autoportrét v evropské středověké literatuře ojedinělým dílem.
V českých věznicích žije více než třicet doživotně odsouzených vězňů. Všichni odsouzení odpykávají trest za hrůzné činy, které se zcela vymykají lidskému chápání. Ovšem jsou to stále lidé, kteří mají pocity, emoce a často i pocit nespravedlnosti s tím jak byl jejich proces veden.
Ve svém zatím nejvíce autobiografickém románu se Paulo Coelho vrací do svého mládí, do doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Mladý Brazilec Paulo a Nizozemka Karla se setkávají v Amsterdamu, tehdejším ohnisku hnutí hippies, který se stává jedním z cílů Paulovy první cesty za moře. Namísto plánovaného cestování po Evropě se však Paulo…

Recenze ze stejného žánru

Severní Korea je pro mnohé symbolem současného totalitarismu, zároveň jde o zemi obestřenou tajemstvím, o níž koluje řada více či méně pravdivých mýtů. Málokdo v naší kotlině toho o KLDR ví tolik, jako Nina Špitálníková. Jejím prozatím nejúspěšnějším literárním počinem je soubor rozhovorů s těmi, kdo ze země uprchli.
Svolení je více než klasickým románem terapií. Vanessa Springora se vrací do svého dětství. Ve třinácti letech se seznámí se slavným, starším spisovatelem G. M. Vzniká láska. Alespoň tak tehdy dívka vzájemný vztah vnímala.
Po „vítězném“ únoru 1948 opouštěly Československo ilegálně tisíce lidí, kteří nesouhlasili s nastoleným režimem a cítili se ohrožení. Na Západ se dostávali různě – jedním způsobem bylo přejít přes hraniční čáru v hlubokých šumavských lesích. Využívali přitom služeb převaděčů.
Ač ve veřejném prostoru se v posledních letech toto téma skloňuje čím dál častěji, břemena rasismu vůči romům se česká společnost prozatím ani zdaleka nezbavila. Své o tom ví i úspěšný novinář a všestranný hudebník Patrik Banga, který k tématu v roce 2022 přispěl autobiografickou knihou Skutečná cesta ven. Tu ve stejném roce v režii…

Dále od recenzenta

David Raker je novinář, který nutně potřebuje peníze na léčbu své rakovinou postižené ženy. Když se tedy objeví štědrá nabídka, pověsí žurnalistiku na hřebík a přesedlá na nové povolání: stane se z něj amatérský detektiv, jehož specialitou je pátrání po pohřešovaných osobách. Jeho duchovní otec, rovněž bývalý novinář Tim Weaver, napsal během šesti let už…
Dalším pokusem o vylepšení nevalné pověsti české detektivky jsou prozatím čtyři romány jindřichohradeckého autora Martina Stručovského, které dohromady tvoří sérii s hlavním hrdinou Matějem Mlynářem, který je bývalý policajt a momentálně knihkupec a příležitostné soukromé očko.
Oyinkan Braithwaiteová se narodila v roce 1988 a po londýnském studiu práv se usadila jako knižní editorka v Lagosu, šestnáctimilionové nigerijské megapoli a zároveň jednom z největším afrických měst. Sem také situovala děj své rozsahem spíše kratší románové prvotiny Má sestra je sériový vrah. Příběh zasazený do prostředí bohatší střední třídy by se mohl odehrát…
V roce 1958, uprostřed soustavné práce na tragikomickém dramatu Majitelé klíčů (jehož velkolepá inscenace je momentálně k vidění v brněnském Mahenově divadle) prý Milan Kundera v rámci jakéhosi intelektuálního odpočinku během dvou dnů napsal povídku Já, truchlivý bůh, kterou se započala jeho dráha coby českého prozaika celoevropského významu.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Mám jméno
Kniha, jež od základu změnila způsob, jakým vnímáme sexuální napadení Než se rozhodla odhalit svou identitu, byla pro svou ochranu nazývána jménem Emily Doe: mladá žena, kterou pachatel Brock Turner sexuálně napadl v kampusu Stanfordské univerzity a poté byl odsouzen k pouhým šesti měsícům vězení. Její prohlášení zveřejněné na platformě BuzzFeed zhlédlo během čtyř dnů jedenáct milionů lidí, bylo přeloženo do jiných jazyků, zaznělo na půdě amerického Kongresu a vedlo ke změnám v kalifornském právu a odvolání soudce v případu. Tisícům lidí dodala odvahy také promluvit o jejich vlastní zkušenosti se sexuálním napadením. Nyní, bez skryté identity, se rozhodla sdílet příběh svého traumatu, proměně a síle slov. V jistém slova smyslu to byl jednoduchý případ: pachatel, Brock Turner, sice utekl, ale byli zde očití svědci a zajištěný důkazní materiál. I přesto se musela potýkat s obviňováním, izolací a očerňováním během soudního procesu i po něm. Svým vyprávěním poukazuje na to, jak společnost preferuje ochranu pachatelů a trestní právo zpochybňuje ty nejzranitelnější, a také na odvahu nutnou k překonání utrpení a k prožití plnohodnotného života. Audiokniha MÁM JMÉNO od základu změnila způsob, jakým vnímáme sexuální napadení, stanovuje hranice toho, co je přijatelné, a co už ne, a otevřeně popisuje úskalí léčby a vyrovnávání se s traumatem. Je to také setkání s mimořádnou autorkou, která už dokázala svými slovy proměnit svět. Tento životopis, který v sobě propojuje bolest, vůli k přežití s prvky humoru, dokáže obstát jako moderní literární dílo. Oběť sexuálního napadení promlouvá ve výmluvných pamětech.
Přejít nahoru