Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Máme recept na nesmrtelnost?

Datum: 

Autor recenze: 

Konec stárnutí
Konec stárnutí

Kniha, o které se v posledních týdnech čím dál více mluví? Jednoznačně Konec stárnutí Davida Sinclaira. Ostatně, není se čemu divit. Podtitul Proč stárneme a proč už nemusíme slibuje odpovědi, díky nimž bychom se i my mohli dočkat delšího života.

Hned v závěsu se sluší dodat i to, co Sinclair neustále zdůrazňuje: nejde jen a pouze o prodloužení „dožití”, ale o zkvalitnění doby tzv. stáří. To, čím se Sinclair a jeho vědecký tým dlouhá léta zabývá, spočívá nejen v odhalení příčin, které vedou k projevům spojeným se stárnutím těla, ale i kroků, které by stárnutí de facto eliminovaly. Zní to jako sci-fi, ale po přečtení Sinclairovy publikace, respektive po jejím poslechu, budeme mnohem většími optimisty. Pravděpodobně hned nepřijmeme paradigma, že neexistuje racionální důvod, proč bychom museli stárnout (a umřít), ale začneme se zabývat jednotlivostmi, díky nimž pochopíme příčiny, které ke stárnutí až smrti vedou.
 
Konec stárnutí je v mnoha ohledech provokativní, ale na lacině. Sinclair si především v první části knihy buduje dostatečně pevné základy k tomu, aby následně mohl tvrdit, že následující desetiletí budou opravdu přetvářet to, jakým způsobem trávíme poslední léta svého života. A že ta léta, pokud nedojde k nějaké smrtelné chorobě, mohou být násobně aktivnější a kvalitnější, než bychom si nyní mohli představit. Důvody, proč s knihou polemizovat, souvisejí především s autorovým (techno)optimismem. Sinclair zkrátka značně akcentuje víru v součinnost současných (a budoucích) technologií, v to, že ve vztahu s nimi budeme žít přirozeně. Ne každému se takový přístup bude líbit, je však otázkou, zda to není právě tato skepse, která brzdí rozvoj vědy a tedy obohacení našeho života. Kdoví.
 
Vrátíme-li se však zpět do přítomnosti, Sinclair předkládá výsledky výzkumů, které odkrývají fungování procesu stárnutí a možné cestičky, jak mu ne přímo předejít, ale přinejmenším jej odsouvat či oslabovat. Ať už jde o stravu, pohyb, nebo o velmi silně doporučovaný (přerušovaný) půst. Pokud bychom však audioknihu Konec stárnutí měli v úmyslu poslouchat právě pro tyto tipy, je fér říct, že jich mnoho konkrétních nenabídne. Odmyslíme-li si první velkou a notně odbornou část, zůstává ta druhá, která je však spíše o změně paradigmatu, o našem myšlenkovém nastavení, jak se na možnosti potlačit/odsunout stárnutí dívat, než o tom, co máme dělat, abychom toho docílili.
 

S ohledem na výše uvedené je dobře, že se audioknižní interpretace chopil Borek Kapitančik. Má zkušenosti s těmi nejnáročnějšími texty z „knihovničky” vydavatelství Jan Melvil Publishing, takže se se ctí vypořádal i s velmi odborným vstupem do problematiky stárnutí. Proč to ale nepřiznat, poslech to bude náročný: Sinclair jde skutečně do hloubky a vyžaduje velkou dávku koncentrace. Kapitančik využívá svých (časem vybroušených) schopností, citlivě pracuje s dikcí, zdůrazňuje pasáže, u kterých máme více zbystřit. Člení věty tak, abychom měli alespoň trochu času na zpracování a dává pozor na to, abychom se v té míře informací neztratili. Stále však do toho vkládá i „šmrnc” pro něj tak specifický (a nejvíce uplatněný při čtení Jak sbalit ženu), čímž spolu s naší zvídavostí (jak to s tím ne-stárnutím tedy bude) napomáhá k chuti kráčet skrze Sinclairův text dál a dál.
 
Jan Melvil Publishing se vědeckým monografiím věnuje s velkou pečlivostí a Konec stárnutí do jeho portfolia dobře zapadá, především v kombinaci s Cirkadiánním kódem nebo knihou Proč spíme či Kompletním průvodcem půstu. Propojíme-li je dohromady, vyvstane nejen prolínání různých vědeckých výzkumů a experimentů a jejich závěrů, ale i řada konkrétních tipů, jež nejdou proti sobě a mohou nám skutečně významně pomoci. Asi ne v tuto chvíli dožít se predikovaných cca 130 let, ale kvalitnějšího důchodu ano.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Dlouho přehlížený, přitom tak významný – rytmus těla, který řídí vše. Seznamte se s tím, jak funguje, jak provázané jsou funkce našich orgánů a jak si nerespektováním našich vnitřních hodin můžeme škodit.
Muži a ženy jsou odlišné bytosti. Že je to v dnešní době odvážné tvrzení? Ti, kteří se vzpírají myšlence, že biologické danosti ovlivňují naše chování, tak často činí s nejlepšími úmysly, neboť chtějí oponovat sexistickým názorům. Zaměňují však pojmy rovnost a stejnost, označující zcela odlišné skutečnosti.
Byl-li bestseller Kraď jako umělec o vypůjčování si vlivu druhých, tato knížka učí, jak ovlivňovat druhé, aby si půjčovali od vás.
Rodičovství není snadné – milujeme své děti a děláme pro ně, co můžeme. Ale opravdu závisí úspěch potomků na tom, kolik úsilí věnujeme jejich školním výsledkům a volnočasovým aktivitám? Dítě na vlastní pohon vás přesvědčí, že trend přehnané péče, tzv. helicopter parenting, je prokazatelně škodlivý. A že to nejlepší, co můžete dětem poskytnout, je pocit…

Recenze ze stejného žánru

Název recenze možná trochu přehání, ale kdo zná práce psychologa Roberta Cialdiniho, tomu ona žurnalistická nadsázka bude připadat vlastně zcela adekvátní. Ne nadarmo patří jeho Zbraně vlivu a pozdější Před-svědčování k nejzásadnější literatuře o vyjednávání a mezilidské komunikaci.
„Nenávidím tě!“ „To je nespravedlnost!“ „Nebudu to dělat!“ Jak často slýcháme tyto a mnohé další repliky z dětských úst, a jak často jsme je i my sami jako malí se smrtelně vážným výrazem deklamovali? Pokud jsme měli štěstí, dokázali nám naši rodiče se všemi těmi rozporuplnými pocity, pramenícími z nejistoty, nedostatku zkušeností, ze samy podstaty…
Brát život s nadhledem, povznést se nad každodenní problémy a situace, které nemůžeme změnit, a hlavně si nebrat nic osobně by se chtěl umět pravděpodobně každý z nás. Ne vždy je to v praxi ale tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jan Menděl ve své knize, která nyní dostala díky nakladatelství…

Dále od recenzenta

Není komplikované uvěřit, že na konci 19. století útlá Tolstého novela vyvolala senzaci. Poprask se kolem Kreutzerovy sonáty šířil o to snadněji, neboť rozbuška spočívala v sexuálním napětí a v postupné ztrátě tolerance, lásky a mezilidského přátelství uvnitř sezdaného páru.
Magnesii Literu za nejlepší prózu si v roce 2019 odnesla Pavla Horáková, pro niž román Teorie podivnosti znamenal vůbec první komplexní zkušenost s vážnou prózou pro dospělé. Překladatelka a bývalá novinářka zaujala čtenáře i recenzenty příjemně ironickým vhledem do rozhárané, po symetrii však tolik toužící ženské duše.
S cenou čtenářů odcházel z vyhlašování Magnesia Litery 2019 Jakub Szántó. Ve své knižní prvotině Za oponou války seskupil vlastní postřehy k blízkovýchodním válečným konfliktům a také k důležitosti profesionální seriózní žurnalistiky. Jeho kniha nyní dostala zvukovou podobu.
Stál denodenně po jeho boku. Připravoval podklady, doprovázel na cestách, naslouchal i vysvětloval. Ladislav Špaček jako mluvčí prezidenta České republiky strávil s Václavem Havlem deset let. Některé své vzpomínky zaznamenal. Napsal i namluvil.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Konec stárnutí
Říká se, že stáří je přirozené a jeho následky neodvratitelné. Říká se, že se musíme smířit s koncem života doprovázeným jednou či více chronickými nemocemi. Kdo by pak chtěl žít do sta let, když už je to stejně jen přežívání a žádná zábava...? Prof. David Sinclair spolu s dalšími předními genetiky v oblasti dlouhověkosti toto paradigma mění, když dokazuje, že stárnut je nemoc, kterou lze léčit. 
Přejít nahoru