Nejprve pár vět chvály směrem k tomu, zač OneHotBook nemůže. Kniha Marťan je mimořádně skvělá. Andy Weir sice nepřišel s nijak novým konceptem (ostatně, vzpomeňme jen na Robinsona Crusoa), ale v textu předložil zcela uvěřitelného hrdinu, člověka, který se neštítí porušovat pravidla a hledat neotřelá řešení – inu, rád by přežil. Zůstal totiž zcela sám na Marsu. Jeho Mark Watney umí velmi racionálně zvažovat každý svůj krok, obdobně sveřepě však podlehne i emocím. Libuje si v suchém humoru, nevyhne se nicméně ani slzám dojetí.
Marťan je čistokrevnou sci-fi, zapomeňte ale na utopistické vize, varování či snílkovské výpravy do neznáma. Weirův příběh by se nám teď a tady de facto mohl odehrát – a my bychom díky jeho velmi důkladnému popisu akcí o řád více chápali, co se ve vesmíru děje. Nelze si nelibovat v technických detailech, utváří většinu knihy a dělají z Marťana to, čím se stal – unikátním bestsellerem. Inteligentním, přesto poutavým pro dost širokou masu čtenářů. A pochopitelně zde nalezneme drobet toho hrdinství a lidského souznění uvnitř naší společnosti. (Zapomeňte však na hollywoodské zesílení, které použil Ridley Scott ve své filmové adaptaci.)
A nyní k tomu, nač už vydavatelství OneHotBook vliv mělo. Vzhledem k faktu, že Marťan je z převážné většiny souhrnem deníkových zápisků/nahrávek ústředního hrdiny, bylo naprosto klíčové jeho obsazení. Jan Zadražil má ve svém hlase přesně tu dávku ironie, která Marku Watneymu sluší. Obdivuhodně se vypořádal s načtením již zmíněných technických pasáží. Pokud se totiž neprobouzíte s knihami fyziky či chemie kolem sebe, budete za jeho přehlednou interpretaci vděční. (A ačkoliv mám Matta Damona moc rád, Jan Zadražil mě coby Watney bavil mnohem více.)
Jan Vondráček na sebe převzal všechny zbylé hlasy ze Země, kde se mu podařilo barvou hlasu úplně neodbočit, takže kniha působí velmi konzistentně, na stranu druhou poznáme předěly – a to nejen mezi Marsem a Zemí, ale také mezi postavami na Zemi.
Marťan rozhodně stojí na obsahu, zvukový Marťan na interpretech a jejich režii (Hynek Pekárek) – a zde jednoznačně boduje. Trošku rozporuplnější dojmy se mohou pojit s ruchy. Zatímco hudební, minimalistický, podkres krásně spojuje zneklidnění, techniku a motiv osamocení, všelijaké druhy pípání jsou až zbytečně hlasité a často i vysoké. Při poslechu audioknihy na sluchátkách se tak mohou pro některé posluchače stát až otravnými.
Ale jak už řekl úvod recenze, čekání na audioknihu Marťana se vyplatilo. Sice je to nyní, když teprve probíhá hodnocení a přípravy na to nejlepší, co nám trh s audioknihami nabídl v roce 2015, předčasné, přesto lze směle tipovat, že by se Marťan mohl stát žhavým favoritem pro příští ročník.
