Medvědín je malým městem kdesi uprostřed lesů (pravděpodobně ve Švédsku, odkud autor pochází). Jako ta naše často žijí fotbalem, v případě Medvědína je tím, co všechny zajímá, hokej. Příběh, který popisuje život mnoha rozdílných lidí v maloměstě, je spíše dramatem. Komediálních prvků v porovnání s předchozími Backmanovými knihami (Muž jménem Ove, Babička pozdravuje a omlouvá se, Tady byla Britt-Marie, Co by můj syn měl vědět o světě) výrazně ubylo, autor však o to více rozvíjí vztahové a osudové linky.
Interpretace Medvědína se zhostil velezkušený Pavel Soukup, jehož možná mladší posluchači audioknih ještě neměli tu čest slyšet. Do výkonu opravdového mistra v oboru mluveného slova se promítají letité zkušenosti s rozhlasovým herectvím i dabingem. A v případě Medvědína i citelný zápal pro věc a bezpochyby i jistá režie Michala Bureše. Medvědínem proplouvají velmi různorodé postavy, jejichž nálada a tedy i hlasový projev se v průběhu děje velmi výrazně mění. Úkolem interpreta tedy bylo obsáhnout nikoliv jen velké množství figur – od malých, zakřiknutých chlapců, přes pubertální děvčata a skalní fanoušky, až po početné spektrum matek, otců a výjimečných osobností z řad dospívajících hráčů, ale i jejich fatální proměny. Nemálo z nich také bylo postaveno před velké rozhodnutí s dalekosáhlými následky, a i tato váhaní bylo třeba správně hlasově vyjádřit. Se vším tím se Pavel Soukup popral bez jakýchkoliv obtíží a posluchač se díky němu v postavách i jejich momentálním psychickém rozpoložení dokonale orientuje.
Více než osmnáctihodinové audioknižní provedení Backmanova Medvědína podkresluje dramatická hudba tvořená mollovými akordy klavíru a výkřiky elektrické kytary za doprovodu rytmických tleskačů, navozující trochu ponurou atmosféru a slibující šokující narušení i překvapivá odhalení. Spolu s vynikajícím interpretačním výkonem tak skýtá posluchači jedinečný zážitek.
