Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Dvojice provázaných detektivek

Mucholapka
Mucholapka

Rok po sametové revoluci se všechno mění i u policie. V Našom Meste vzniká samostatné oddělení vražd, které se hned zkraje potýká se silným nárůstem kriminality. Ten přišel po rozsáhlé prezidentské amnestii, která z poza bran věznic vypustila do světa i recidivisty, kteří na svobodě opět začali páchat ty nejzávažnější trestné činy. Vražda mladého děvčete, jejíž tělo bylo nalezeno na břehu jezera, spadá právě do tohoto divokého období. Mladý detektiv Richard Krauz se spolu se svými kolegy musí i přes nedostatek důkazů pustit do pátrání po jejím vrahovi. Protože se mrtvola nachází ve značném stádiu rozkladu a stop je pomálu, zůstává jedinou možností využít unikátní metodu, která při objasňování okolností zločinu využívá přítomnosti nekrofágního hmyzu. Díky tomu dostal tento případ přiléhavý název Mucha.

Jak to však v životě chodí, některé věci se nepodaří vyřešit rychle a jednoduše. A protože knihy slovenského autora Dominika Dána do značné míry zobrazují skutečná pátrání a reálné zločiny, není tomu jinak ani v nich. Když tedy detektivové v Muše narazili mimo jiné i na zločin, který nedokázali objasnit, přenesla se tato dějová linie do navazujícího románu Mucholapka. Na jeho konci se pak konečně uzavírá příběh sériového vraha, kterému jen shodou okolností uniklo nechvalné prvenství v podobě nejmasovějšího zabijáka v dějinách země. Zatímco tak v Muše policisté spíše tápou a k řešení záhady se dostanou i díky přispění náhody, v Mucholapce se k dvanáct měsíců unikajícímu vrahovi dopracují pomocí mravenčí práce. V obou případech se však ukazuje, že nestačí domnělého pachatele polapit, ale důležité je mu zločiny prokázat a to vše v rámci daných předpisů.
 

Mucholapka se navíc skutečnými zločiny Jozefa Slováka více než jen inspirovala. Nejenže jsou jména postav v knize takřka shodná s těmi skutečnými, ale poslední kapitolou knihy je dokonce rozhovor s člověkem, který Dánovi posloužil jako předloha pro pachatele vražd z Muchy a Mucholapky. I díky jasné vazbě na známý případ stále žijícího a vysoce inteligentního vraha, působí obě knihy na posluchače velmi sugestivně. Civilní způsob, jakým jsou Dánovky napsány, mrazivý dojem ještě zvyšuje. Pozornost se více než na fantastické a šokující rekvizity, známé ze severských detektivek, zaměřuje na vykreslení specifické atmosféry kanceláře detektivů, policejních postupů a chování zločince, který chodil po stejných ulicích, jako domácí čtenáři Dánových knih, jen o pár let dříve. 

Zvukové nahrávky obou Dánovek připravilo vydavatelství Publixing, které za interpreta zvolilo Mariána Geišberga. Tomu je vlastní příjemné tempo čtení, díky kterému ani čeští posluchači nemají problém se slovenštinou. Výrazné rozlišování jednotlivých postav sice není jeho parketou, dokáže však živě interpretovat dialogy, zvláště ty mezi kriminalisty. V nich přirozeně zprostředkovává autorův specifický humor, který policistům pomáhá vyrovnat se s otřesnými zážitky z vyšetřování. Co však trochu překvapí je, že Geišberg nemění tempo vyprávění ani ve vypjatých chvílích. Na rozdíl od jiných vydavatelů, podléhajících rozmáhajícímu se trendu dramatizací, se totiž Publixing důsledně drží klasické četby, navíc bez hudebních vložek. Možná tím co nejvíce imituje zážitek z čtení tištěné knihy. Drobným, avšak velmi vítaným ústupkem z tohoto směru, je zastření hlasu při telefonních rozhovorech.
 

banner 1200x150

A když už jsme u odlišností, kterými se Mucha i Mucholapka odlišují od špičky českého trhu, se kterou se jinak mohou v mnoha ohledech plně srovnávat, zastavme se u technického zpracování jednotlivých stop. Ty odpovídají kapitolám v knižní předloze, což v tomto případě přináší rozličné doby jejich trvání, od minuty až po tři čtvrtě hodinu. Přimlouval bych se za častější dělení těch nejdelších kapitol do menších částí, nejvýše do půl hodiny. Tento přístup byl zčásti použit alespoň v případě Muchy, kde skvěle funguje.

O tom, jak nejlépe vyrobit audioknihu má každý vydavatel své představy a ty se snaží v rámci svých možností přetavit ve výsledný produkt. Publixing uvádí Dánovky v rychlém tempu za sebou, přesto však na vysoké úrovni. Drobné výtky k výsledné podobě jsou vlastně, spíše než zásadními problémy, individuální pocitovou záležitostí posluchače. I přes to, či právě proto, že se všechny audioknihy této řady drží stejné šablony a jedna ničím nevyčnívá nad ostatními, vytváří pozoruhodně ucelený a kvalitně zpracovaný soubor. Koho nezaujaly předchozí díly, toho zřejmě ani Mucha a Mucholapka neosloví. Pro posluchače dychtící po autentických kriminálních příbězích však nyní nelze doporučit nic lepšího, než právě sérii Naše Mesto. A pokud věnujete při nákupu pozornost i pořadí a návaznostem jednotlivých příběhů, dostane se vám o to hlubšího zážitku, když všechny součásti z předešlé knihy zapadnou přesně na to pravé místo v jejím pokračování. Doporučil bych tedy poslouchat Muchu a Mucholapku pěkně po sobě a pokud možno přidat i do stejného období spadající román Beštia.

Datum: 

Autor recenze: 

Audiokniha recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Čerstvý absolvent práv nastupuje k pražské kriminálce a otráveně řeší drobné krádeže. Pak se ale dostane ke zdánlivě banálnímu případu defraudace zlata, ze kterého se nakonec vyvine napínavý a drsný příběh. Jde o jediné dílo v české historii, ve kterém je vyřešen případ vraždy Otýlie Vranské. Tento největší pomník české kriminologie slibuje Policie ČR ještě letos…
Jo Nesbø, spisovatel a rockový hudebník, se celosvětově proslavil hlavně díky sérii kriminálních příběhů s brilantním, ale drsným a svérázným detektivem Harrym Holem. Do dnešního dne se z této série prodalo již více než 20 milionů výtisků přeložených do 40 jazyků. Knižní předlohy jeho strhujících příběhů si už dávno našli své věrné čtenáře. Právě nyní…
Když hrozí prozrazení korupce na dánském ministerstvu financí, je třeba zbavit se nepohodlných svědků. Jedním z nich je i patnáctiletý Marco, člen kodaňského gangu žebráků a zlodějů. Marco sám netouží po ničem jiném než získat dánské občanství a chodit do školy jako ostatní. Jenže jeho strýc Zola však vládne rodinnému klanu železnou rukou a chystá…
Kdo otrávil šéfredaktora kolaborantského deníku? A jak s tímto případem souvisí záhadný inzerát, tajná schránka s kompromitujícími materiály a známá herečka s nevalnou pověstí?

Recenze ze stejného žánru

Prasklé zrcadlo je již osmou audioknihou v novodobé audioknižní sérii se slečnou Marplovou a desátou audioknihou vydavatelství VOXI, která přináší české překlady Agathy Christie k našim uším. Co nového ale můžeme čekat? Mimo jiné nový pohled na St. Mary Mead a po dvaceti letech také novou mrtvolu v Gossington Hall.
Pootevřená dvířka jedné z desítek skříněk zaměstnanecké šatny mohou představovat zcela nevinnou záležitost. Ne tak v hotelu Majestic, kde se za nimi skrývá tělo uškrcené ženy, která se teprve před několika dny ubytovala se svou rodinou v přepychovém apartmá o několik pater výše. Co hledala v podzemních prostorách, kam hosté nemají mít přístup? Zapeklitá Vražda v hotelu Majestic je případ…
„Přezka spadla, kdo ji zvedne / dveře klaply, líc ti zbledne / dřívka sbírej, jedna dva tři / poskládej je tak, jak patří…“ Spisovatelka Agatha Christie ve svých detektivkách několikrát využila dětské říkanky, které měly spojitost s dějem a zároveň bylo jejich prostřednictvím funkčním způsobem dávkováno napětí. Úvodní říkanka pochází z románu Nástrahy zubařského křesla,…

Dále od recenzenta

Hledání pokladů se odehrává i v Českém rozhlase. Stačí sáhnout do archivu a na světlo světa vytáhnout některou ze starších nahrávek, jejíž kvality by neměly zůstávat kdesi zasuty. V 80. letech se rozhlasoví tvůrci zaměřili na nahrávky pro děti a mládež a dali vzniknout zdařilým dramatizacím dobrodružných knih. Ostrov pokladů romanopisce Roberta Louise Stevensona mezi…
Máte pocit, že už jste všechny dobré severské detektivky slyšeli a žádná série se nevyrovná vašim oblíbeným knihám Joa Nesbøho či případům z Oddělení Q? Pak byste se měli seznámit s policejním psychologem Sebastianem Bergmanem. Chvílemi vám sice nejspíš jeho chování poleze na nervy, odtrhnout se od něj ale ve výsledku nebude vůbec snadné. Čím to je,…
Na palubě lodi je nalezena mrtvá dívka s mořskou vodou v plicích. Utopila se a někdo ji z vody vytáhl? Policejní komisař Joona Linna si nemyslí, že půjde o banální případ. Na lodi byli původně ještě další dva lidé, po kterých se slehla zem. Sestra utonulé, aktivistka Penelope Fernandezová, a její přítel Björn. Co se s nimi stalo?
Novináře Josefa Klímu propojují s tématem zločinu nejen jeho investigativní reportáže a televizní scénáře, ale také část jeho knižní tvorby. Do kontaktu s kriminálníky všeho druhu se dostával především během natáčení reportážního pořadu Na vlastní oči. Skutečnými případy z této doby se při své autorské tvorbě někdy nechal inspirovat více, jindy méně. Jeho nová detektivní série Kriminální případy…

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Viac ako dvadsaťpäť rokov vyšetruje zločiny. Vďaka osobným kontaktom s vrahmi, lupičmi, únoscami a inou „lepšou spoločnosťou“ pochopil nepísané zákony podsvetia. Pri písaní mrazivo autentických detektívnych príbehov čerpá z vlastných bohatých skúseností.
Mucha
Rok po nežnej revolúcii bolo v Našom Meste založené samostatné oddelenie vrážd, ale vraždilo sa aj dovtedy, aj za socíku, aj v prechodnom období roku 1990. Kriminalisti zápoliaci so starým „závratným“ počtom vrážd, až päť ročne, si odrazu museli zvykať na prídel dvadsiatich, po niektoré roky až tridsiatich prípadov a s nárastom brutality, o akom sa im zatiaľ ani nesnívalo.
Mucholapka
Od vraždy Cley Petresku ubehol presne rok. Opäť bolo leto, opäť boli prázdniny a ľudia sa tešili na dovolenky a zaslúžený oddych pri vode. Na oddelení vrážd sa nikto netešil a odniesť dovolenkový lístok šéfovi sa každý bál. Naozaj vtedy nebol vhodný čas na záhaľku, práce bolo vyše hlavy.
Přejít nahoru