Díla Jonase Jonassona vydávaná v českém audioknižním prostředí provází jednak značný zájem ze strany milovníků mluveného slova a humoristického žánru obecně, jednak řada vydavatelských peripetií. Ty ovšem, jak se zdá, díky Jonassonovu českému komorníku interpretovi Martinu Stránskému posluchač vlastně téměř ani nezaznamená.
Už v roce 2012, kdy ve Stránského podání paralelně vyšel i první díl Larssonovy trilogie Milénium, spatřil světlo světa a potěšil uši posluchačů Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Obě nahrávky se u nás zásadní měrou zasloužily o prudký nárůst zájmu o komerční audioknihy. Rok 2012 byl v tomto zcela zlomový a zásluhu nelze upřít tehdejšímu nakladatelství Panteon, které onehdy prvního „Staříka“ vydalo. O dva roky později pak následovala dnes již těžko sehnatelná Analfabetka, která uměla počítat, a o další dva roky později vyšla v témže vydavatelství dosud nejkratší autorova audiokniha Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel).
V roce 2018 se ovšem nakladatelství Panteon stalo akvizicí Albatros Media, která s ním získala i práva na „Staříka“ – a zdá se, že právě včas, jelikož jeho přímé pokračování Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět vyšel hned následující rok. Jonassonovy (alespoň dle posluchačských reflexí) o něco méně oblíbené tituly Sladká pomsta i Prorokyně a hlupák už v letech 2021-22 vyšly pod hlavičkou audioknižního labelu Voxi. A nakonec, na sklonku předchozího roku, přišel Zamilovaný vinopalník, který uměl kydat hnůj.
„Vinopalníka“ lze považovat za svého druhu navrácení se ke kořenům, a to hned na několika úrovních. Za dvanáctihodinovou četbou jako vždy u Jonassona stojí Martin Stránský, který opět dodává vyprávění patřičný hravý esprit, nadsázku i chraplavou nonšalanci. Autor nás v příběhu posílá do Švédska v roce 1852. Mladý sedlák Algot, syn chovatele prasat, se nebojí podnikání, ani autorit. Ve vyprávění, které tradičně osahává hranice absurdity, nepravděpodobnosti a tragikomedie, figurují hraběcí plnokrevníci, zakázaný destilační přístroj, nějací ti spiklenci, láska, zmatek, všechno… Po dvou předchozích knížkách jde v tomto směru o návrat Jonassona, jak jsme ho znali ze „Staříka“.
Všímaví posluchači zjistí, že tentokrát ovšem příběh vydává Nakladatelství Arkona, nikoli Voxi. Ti ještě zvídavější ale objeví, že tímto nakladatelstvím stojí tentýž Roman Schmidt, který svého času pro české čtenáře a posluchače Jonassona objevil a vydával pod značkou Panteon ještě před Voxi. Chcete-li, můžete tento krok brát svým způsobem jako návrat do domoviny.
Navzdory divokým spekulacím ohledně toho, zda za překladem knižního vydání „Vinopalníka“ stojí či nestojí umělá inteligence (a v jaké míře), si posluchači „Vinopalníka“ pochvalují. Za což audioknižní titul dozajista vděčí právě Stránského interpretaci. Každopádně milovníci Jonassona si s touto praštěnou pohádkou pro dospělé, kde se člověk dozví i něco ze švédské historie, přijdou na své.
