Pětihvězdičkovým pražským hotelem se jednoho zimního rána rozezní požární hlásič. Ostatní hosté překvapeně scházejí ze svých pokojů do lobby, jen Robert Langdon spěchá opačným směrem. Během procházky totiž spatřil ženu s podivnou svatozáří kolem hlavy a stříbrným kopím v ruce. Kráčela po liduprázdném Karlově mostě a za ní se linul zápach smrti. Tento na první pohled bizarní výjev jej vyděsil, protože přesně takovou postavu viděla ve snu Katherine Solomonová, s níž do Prahy přicestoval. Žena však v hotelu není, a jak záhy Langdon zjistí, slehla se zem nejen po ní, ale i po rukopisu její knihy, která by mohla vyvrátit doposud uznávané představy o fungování lidského vědomí. Během zběsilého pátrání se s Langdonem budeme pohybovat nejen mezi pražskými pamětihodnostmi a posléze také mezi kontinenty, ale dokonce se vydáme i po neprobádaných cestách, odhalujících doposud skrytá zákoutí lidské mysli.
Asi jen málokdo nemá na Dana Browna a jeho příběhy svůj názor. Mnozí obdivují jeho tvůrčí styl, v němž mísí dohromady koktejl vědeckých poznatků a konspiračních teorií s místopisnými detaily. Umí psát čtivě a zábavně, třebaže základem jeho knih bývá složité téma z některého z vědních oborů. Odborníci v těchto odvětvích, stejně jako literární kritici, jsou k jeho dílům přinejmenším shovívaví, když ne vyloženě kritičtí. Někteří kritizují i celou výstavbu zápletky. Spíše než ocenění od literárních kritiků tak autor sbírá pochvalné recenze od svých skalních fanoušků. Ty méně věrné tuzemské příznivce, které by jinak šestý díl řady možná už tolik nevzrušoval, jistě navnadila skutečnost, že je děj rámován panoramaty stověžaté matičky Prahy. Kromě toho obsahuje i množství reálií. I když mnoho věcí s uměleckou licencí přifoukl a zveličil, vychází ze skutečných podkladů a také osobních návštěv Prahy.
Audioknižní posluchači měli Brownovy knihy spojené především s hlasem Miroslava Táborského, jehož hlasem ožily ve zvukové podobě dva díly řady – Andělé a démoni a Inferno. Zatímco v prvním případě šlo o krácený text, druhá audiokniha trpěla absencí režie a hudebních předělů. Oba neduhy Tajemství všech tajemství zdárně odbourává, posluchači si však budou muset zvykat na nový hlas. I když, jak se to vezme.
Aleš Procházka je totiž dvorním dabérem Toma Hankse, a to nejen ve filmech s Robertem Langdonem, v nichž od druhého dílu převzal štafetu po Vladimíru Dlouhém. Jak nám herec prozradil v rozhovoru, načetl dokonce Hanksův román z prostředí zákulisí filmového natáčení. Procházkův charakteristický a nezaměnitelný hlasový projev znají posluchači z mnoha desítek audioknih, kterými je jakožto vypravěč provázel. Na svém kontě má kromě mnoha zdařilých severských detektivek i legendárního Pána prstenů či výtečný román s Herculem Poirotem Vraždy podle abecedy.
Pro některé bude jeho osobitý vypravěčský styl, frázování i hlasová charakteristika postav oproti civilnějšímu Táborského projevu možná trochu nezvyk, už po pár kapitolách ale drtivou většinu posluchačů Procházkův výsostně herecký, zaujatý projev vtáhne do děje a zrychlí jim tep ve chvílích, kdy se Langdon dává na jeden ze svých proslulých útěků. Hercova interpretace naopak může být pro mnohé důvodem, proč dát zvukové verzi přednost před tištěnou knihou, například pokud nejste autorovým fanouškem a spíše vás zajímá, jak světoznámý spisovatel pojal příběh z míst, kudy denně procházíte. Pochvalu si zaslouží i pečlivě připravené výslovnosti anglických výrazů, s výjimkou slova Penguin. Jediná drobná nepřesnost se však v obří porci sedmadvaceti hodin nahrávky snadno ztratí.
Tajemství všech tajemství, doplněné v audio verzi z dílny Tympana nejen o komorní, atmosférickou hudbu, ale například i důvěrně známé cinkání tramvaje, působí jako svého druhu napínavý turistický průvodce. Není pochyb, že právě tím bude pro davy zahraničních turistů. Pokud máte odvahu mezi ně vkročit, doporučujeme místo knihy do ruky vzít do uší audioknihu.
