Co totiž vedle humoru všemi Walliamsovými texty prostupuje, je neuvěřitelná míra lidskosti a smyslu pro dobro. Tento rys jeho tvorby je ale vždycky pečlivě ukryt za fasádou vtipných, komických i naprosto směšných situací, slovních gagů nebo absurdních srovnání, jde o rys vyplývající z autorova vnitřního nastavení, který je přirozený úplně stejně jako dýchání nebo – s odpuštěním – prdění, které v jeho knížkách také často hraje svou roli.
Nejhorší učitelé na světě je soubor deseti povídek z roku 2019 a v klasickém podání Jiřího Lábuse tvoří jednu z mnoha součástí bohaté audioknižní podoby jeho knížek v češtině (a slovenštině). Jde o „sbírku nejodpornějších dospělých v dějinách“, deset sarkastických portrétů deseti typů školních pracovníků (nejde totiž jen o učitele) uvozených předmluvou slečny Zapšklé, ředitelky Škraloupovy školy.
Pan Napnel je učitel matematiky, který v dětství dostal bourací koulí do hlavy. Následkem toho teď jako dospělý nenávidí cokoli kulatého, což vede například k zákazu a ničení veškerých míčů ve škole (Balony pana Napnela). O vztahu dvou staromódních učitelů, který vyvrcholí „nejdelší svatbou v historii“, kterou nejenže musí všichni žáci i kolegové absolvovat, ale kterou jim zamilovaný pár do omrzení pouští i následně ze záznamu, vypráví povídka Pan a paní Zaláskovaní Hrdličkovi a moře slz. Setkáme se i s nepříjemnou knihovnicí, která nenávidí čtenáře (Trestná tříkolka slečny Tipťopové) nebo s odpudivou školní kuchařkou vybavenou kovovou protézou, která si libuje v přípravě nechutných jídel a jejíž nejoblíbenější recept je obávaná dušená směs složená prakticky z čehokoli (Paní Blemtzová a hrnce hrůzy).
Povídka Slečna Namyšlená, živé umělecké dílo pojednává o sebestředné učitelce výtvarné výchovy, která se pokládá za zázrak přírody, přestože vypadá „jako pytlík lentilek“ a přimalovává svůj obličej do slavných uměleckých děl („ve výkřiku od Edwarda Muncha byla plešatá“). Plynatý chemikář z povídky Doktor Diesivý a křeslo tisíce prdů, jehož nevoňavé křeslo budí hrůzu u všech žáků kromě nováčka Bažiny, který učitele v nechutném chování dokáže předčít, ilustruje starou dobrou zásadu „na hrubý pytel hrubá záplata“.
Panoptikum doplňují ještě postarší učitelka, která si libuje v nechávání dětí po škole (Trestná výprava slečny Vzteklé), staromilská učitelka dramatické výchovy, která ze všeho dokáže udělat drama a hovoří alžbětinskou angličtinou (Slečna Žvanilinová a její divadýlko), žravý tělocvikář, který „jedl jako dobytek u koryta“ (Pan Weytaha těžká váha) a konečně ustrašený učitel, který se (zcela přesně podle Murphyho zákona „Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí. Kdo to neumí učit, ten to řídí.“) stal školním ředitelem (Strach pana Padawky).
Na českém vydání je třeba ocenit nápaditý překlad autorovy dvorní překladatelky Veroniky Volhejnové, který zachovává veškerou britskou atmosféru a přesto zní tak česky, jak jen to je možné. Výborně si plodná překladatelka, která je podepsána pod skoro čtyřmi sty tituly, poradila i s četnými novotvary, kterými Walliams zásadně nešetří (tfujstastický, hůřeji, Walliamsopedie atd.).
Všechny autorovy knihy v češtině vydává Argo a jejich zvukovou podobu Tympanum. To je samo o sobě zárukou kvalitní a technicky dokonalé práce (zde převážně zásluhou zvukařky a režisérky Kláry Vejda Melicharové), avšak s Jiřím Lábusem dostávají Walliamsovy knihy nový rozměr, přičemž tuto frázi momentálně berme doslova. Živelný herec, v jehož výbavě nechybí široký rejstřík hlasů a odvaha předvádět i to nejnicotnější citoslovce jako obří gejzír zvuků, dovádí text na samotnou hranici karikující nadsázky a jeho svěže dynamický projev nedovolí posluchači vydechnout – vždyť i prostý výčet předchozích Walliamsových knížek na začátku nahrávky působí v Lábusově podání jako extrémně zábavná taškařice.
A tak, přestože se nejedná zrovna o nejpovedenější či nejhlubší autorovu knížku, bude v Lábusově podání naprosto skvělým společníkem při prázdninovém cestování.
