Momentálně vyšel třetí díl tetralogie Červený trpaslík: Poslední člověk, který napsal Doug Naylor v roce 1995 a který tak jako obě předchozí knihy načetl hlas druhého lodního technika Rimmera z českého dabingu seriálu Kamil Halbich. Opět jde o zábavnou a vtipnou záležitost, která má ale oproti předchozím dvěma a potenciálně i následujícímu titulu několik odlišností.
Především je to nejspletitější, dá se říct až na samu hranici pochopitelnosti dovedený text. Kdybychom se snažili o jeho převyprávění, spotřebovali bychom mnoho odstavců, jejichž výsledkem by pravděpodobně bylo jen zploštění a možná i zmatení. Vystačíme si s tím, že po krátkém expozé se protagonista Lister probudí v podivné kocovině na vězeňské lodi cestou do pekelně těžkého žaláře na asteroidu Cyberia s jen matnými vzpomínkami na soudní proces a nepříliš zdařilými (ve skutečnosti třeskutě vtipnými) pokusy o vlastní obhajobu. Zároveň sledujeme, jak se po dlouhém pobytu ve stázi probouzí na vesmírné lodi Starbuck další Dave Lister!
A dál? Gejzíry nápadů, dějů, historek a vtipných hlášek, motivy cestování v čase a záchrany lidstva před vyhynutím, zkrátka příběh, který má přes všechny paradoxy a absurdní prvky poměrně neprůstřelnou logiku. Kromě humoru, který u tohoto titulu jaksi právem předpokládáme, se však dočkáme i napínavého, téměř thrillerového a hororového vyprávění. A právě na kontrastu vážného a nevážného, napínavého a směšného Naylor staví mnohem víc než v obou předchozích titulech, kdy byl jen jednou polovinou autorské dvojice.
Tento způsob psaní mu navíc umožňuje i hlubší propracování postav, které přestávají být pouhými sitkomovými typy a stávají se plnohodnotnými literárními výtvory. To se netýká jen obou lidských hrdinů, ale především androida Krytona. Přesto si všechny postavy zachovávají původní seriálové vlastnosti, které jsou stále zdrojem typického „trpaslíkovského“ humoru. Podobně jsou za stejným účelem do textu vpašovány některé scény ze seriálu, které ve většině případů patří k nejzábavnějším pasážím textu.
Celkově vzato se Naylorovi povedl literárně nejhodnotnější román tetralogie, aniž by mu to výrazněji ubíralo na zábavnosti, a i po čtvrt století působí až na drobnosti naprosto současně. A zde se dostavuje ještě jeden efekt, který je na audioknižním titulu až překvapující. Jakkoli byly předchozí dvě audioknihy načtené výborně a téměř bez chyb (i když vyslovení freudovského termínu „id“ jako „aj dý“ je nezapomenutelné faux pas), u třetího dílu série jako by Halbich potkal text, kterému jeho prosté, lehce sarkastické vyprávění s dobrou znalostí struktury příběhu i postav slyšitelně pomáhá jak k přehlednosti, tak v některých ohledech nechává mnohem více vyniknout ironický, občas kamenný humor autora. Doug Naylor nemohl v Česku pro svou knihu najít lepšího interpreta, Kamil Halbich a Poslední člověk do sebe zapadají jak dobře vysoustružená ozubená kola a přinášejí zážitek, který potěší jak nejednoho příznivce původního seriálu, tak i kohokoli, kdo se rád dobře a inteligentně pobaví.
