To je ve zkratce výchozí situace knižní série Řada nešťastných příhod od Daniela Handlera. Autor celou sérii vydal pod pseudonymem Lemony Snicket, přičemž tato „osoba“ je zároveň jednou z postav knih. Ta jednak zprostředkovává recipientům osud sourozenců jako nezaujatý vypravěč, zároveň ale také čas od času prozradí nějaké informace ze „svého života“. Velice často se také Handler jako Snicket obrací přímo k malým čtenářům, oslovuje je a vysvětluje jim některá cizí slova, respektive překládá žvatlání malé Sunny. Tento vypravěčský princip je funkční a přitom velice zábavný, takže si příběh užijí děti i dospělí.
První Zlý začátek, krátce nato následovaný druhým Temným teráriem, nedávno vyšel také v audioknižní podobě v produkci vydavatelství Tympanum. V režii zvukového mistra Vratislava Hubičky za mikrofon usedl zkušený Libor Hruška, kterému text mu poskytl velkou narátorskou výzvu. Interpret jednak musel najít vhodnou polohu pro části, ve kterých se jako Lemony Snicket obrací k posluchačům, dále musel herec vhodně odlišit hlasy jednotlivých postav a nakonec se musel vyrovnat se žvatláním malé Sunny. Ani jedno však Hruškovi nečiní potíže. Naprosto plynule (a bez záměny) přechází z jednoho hlasu do druhého, aby z ničeho nic zakřičel nějaké Sunnyino nesrozumitelné slovíčko, které vzápětí hlasem vypravěče vysvětlí. Interpret tak podává vskutku obdivuhodný herecký výkon. Celé to navíc podtrhuje výborná lehce hororová hudba Maria Buzziho.
Skvělý celkový dojem však trochu kazí technická stránka, protože ve finálních masterech zůstalo poměrně hodně technických nedostatků. Pomineme-li občasnou nečistou výslovnost, tak se v audioknihách nachází velké množství parazitních a hezitačních zvuků jako je mlaskání a zdvojené polykání (obojí šlo jednoduše vystřihnout), šum pod slovem a další zvukové nepříjemnosti, které narušují poslech. Tyto věci jsou natolik výrazné, že jsou slyšet i při hlasitém poslechu.
Důslednější dohled by byl zapotřebí také nad samotným textem. Mnozí audiofilové se domnívají, že natáčení audioknihy probíhá tak, že herec prostě přijde do studia, otevře vydanou knihu a z ní čte. Ano, někdy to tak skutečně může být, ale obvykle samotnému natáčení přechází zevrubná příprava textu. V případě Zlého začátku je však vidět, že tato příprava byla značně odbyta, proběhla-li vůbec. Je to vidět už v samotném titulku, kdy interpret přečte, že jde o knihu „od Lemony Snicketa“, přičemž dle pravidel by zde mělo být skloňováno i křestní jméno autorova pseudonymu (stejná chyba se opakuje i v následujícím Temném teráriu). A dále pak v úpravách/neúpravách textu následujícího (a jemu podobných). Ten je v knižní verzi prvního dílu uveden takto: „Pokud se vám, milí čtenáři, líbí příběhy se šťastným koncem, pak si raději přečtěte nějakou jinou knihu.” V audioknižním Zlém začátku jsou čtenáři nahrazeni za posluchače, což je samozřejmě důvodná úprava, nicméně naprosto nepochopitelně už dále všude zůstávají zmínky o (pře)čtení a o knize. V případě Temného terária si už tvůrci byli vědomi, že je nutné nahradit i jiná slova než „jen“ posluchače za čtenáře a v důsledku toho jsou slova související se čtením upravena na pojmy odpovídající poslechu audioknihy.
Zlý začátek i Temné terárium z audioknižní série Řada nešťastných příhod zaujmou výbornou interpretací Libora Hrušky a nápaditou hudbou Maria Buzziho. Zamrzí však technická stránka a zejména pak nedostatečná příprava textu před samotným natáčením. Nutno dodat, že jazykové nedostatky se v druhém díle povedlo z velké části odstranit. Doufejme tedy, že u dalších dílů se podaří vychytat i zbytek.
