Podle vlastního autorova hodnocení je novinka nejvíce autobiografickou knihou, kterou kdy napsal. Nepřekvapí proto, že rakouský prozaik a dramatik Daniel Glattauer si hlídá své soukromí stejně jako hrdina a vypravěč jeho románu Ve vlaku. Ten vyšel v originále v roce 2025 a jeho zvuková podoba je teprve druhým autorovým dílem, které si můžete vychutnat v českém audioknižním hávu. Poprvé to byla v roce 2016 jeho oceňovaná novela Dobrý proti severáku, vydaná v Radioservisu s hlasy Jany Štvrtecké a Martina Slámy. Doplňme, že se v ní také jedná o motiv založený na dialogu a náhodném setkání, kontakt je však veden e-mailovou komunikací.
Také Ve vlaku si tak, jak si náhoda takřka sama žádá, vyslechneme rozhovor muže a ženy usednuvší naproti němu. V tomto případě však veškerý dialog obstarává jediný interpret Václav Neužil, a to se svou pověstnou schopností interpretačně přebíhat z role do role, z polohy vzteklé zarputilosti do úlisné zádumčivosti. Spolehlivě při tom dává rozeznat mezi dialogem spisovatele a psychoterapeutky a dialogem vnitřním. Režijní vedení tohoto dobře odsýpajícího kousku měl na starosti Michal Bureš.
Žánrově vydavatel titul řadí mezi společenskou prózu, mohli bychom jej taky popsat jako autofikci. Glattauer si vypůjčuje ze světa literárního průmyslu a úvah literáta totálně otevřeným způsobem. Ani Václav Neužil si při interpretaci nebere servítky. Na starosti má hrdinovu myšlenkovou průtrž, skepsi umělce, který se zmítá ve strachu o svůj ztracený talent a existenční úzkosti, a vychytralou stoupající vlezlost jeho spolucestující. Tu zajímá otázka ne menší než ta základní: téma lásky.
Proslulý stárnoucí spisovatel v Neužilově podání nervózně přebíhá po paměti v čase, vzteká se, užírá se ješitností a snahou jevit se v co nejlepším světle. Pozornost se mu stáčí k alkoholu a uvolnění, které poskytuje. Neužil pomocí režie Michala Bureše dobře pochytil ducha Glattauerova vyjadřovacího stylu, který jako by připomínal hravou blábolivost Thomase Bernharda a blíží se těkavému přebíhání myšlenek z jedné na druhou.
Nenechme se zmýlit zdánlivou banálností příběhu, který v audioverzi trvá pět a půl hodiny a proveze nás protagonistovým životem, rozhovorem se stále záhadnější ženou a cestou do Mnichova. Na konci této bravurní jízdy čeká specifické rozuzlení. Nejde o typickou ukázku romantického žánru, ale o jemnou výpověď o světě, v němž nic není náhoda. Glattauerovi se podařila autofikční próza neztrácející dech, živelnost a vtip, přičemž jako perfektní se ukázala volba projevu Václava Neužila s neustálým úšklebkem a v dikci obsaženou ironií. Závěrem dodejme, že tomuto druhu textu velmi sluší použité romanticky laděné melancholické tóny hudebního doprovodu.
