letech se rozhlasoví tvůrci zaměřili na nahrávky pro děti a mládež a dali vzniknout zdařilým dramatizacím dobrodružných knih. Ostrov pokladů romanopisce Roberta Louise Stevensona mezi ně rozhodně patří. Jde o klasiku svého žánru, byl mnohokrát zfilmován a ovlivnil i mnoho dalších spisovatelů. Hledání zakopaného pirátského pokladu na neznámém místě má totiž stále lákavou příchuť napětí a tajemství.
Díky službě Radiotéka se archivy rozhlasu postupně posluchačům otevírají. Digitálně můžou vycházet audioknihy či rozhlasové hry, které by světlo světa na fyzickém nosiči hned tak nespatřily. Ostrov pokladů pro tehdy Československý rozhlas natočil v roce 1983 známý rozhlasový režisér Karel Weinlich jako bohatě obsazenou dramatizaci. V hlavní roli mladého Jima Hawkinse a vypravěče příběhu se objevil Jiří Langmajer, role doktora Liveseye byla svěřena Jiřímu Adamírovi, barona Trelawneyho si zahrála prvorepubliková hvězda Svatopluk Beneš a Josef Somr skvěle ztvárnil námořníka Johna Silvera. Výčet známých jmen by pak mohl pokračovat ještě dále. Hudební stránku hry obstaral Petr Mandel a o scénář se postaral Ivan Hubač (pod pseudonymem Ivan Hejna). Takto skvělý tvůrčí tým snad nemohl rozhlasovou hru nezvládnout. Ve stopáži pro rozhlasové hry typické, tedy necelých šedesát minut, uslyší posluchač vše podstatné z děje románu v lehce napínavém podání.
Rozhlasová hra má však nového soupeře. Pro Popron Music vznikla nahrávka, jež by se dala označit za dramatizovanou četbu. Ta by mohla oslovit nové posluchače díky většímu podílu vypravěčství a současným populárním interpretům. Vypravěčem tu je Jiří Prager, Jima si zahrál Kryštof Hádek, v roli Johna Silvera vystupuje Martin Stránský a trojici doplňuje v epizodních postavách sám režisér nahrávky Robert Tamchyna. Hudbu měl shodou okolností na starosti opět zkušený Petr Mandel.
Nahrávka od Popronu přistoupila k dílu jinak. Stopáž je o hodinu delší než u rozhlasové dramatizace, což si vyžádalo rozdělení příběhu na dva CD disky. Oproti rozhlasové hře si posluchač může vychutnat trochu děsivé pirátské názvy jednotlivých míst nebo napínavější popis akčních bojových scén. Jiří Prager se projevuje jako zkušený vypravěč. Příběhu díky němu nechybí nádech romantiky a dobrodružství dávných dob, ačkoliv vyprávěný živým a současným jazykem. Kryštof Hádek působí v rozhlase již od dětství, zatímco Martin Stránský zase často interpretuje audioknihy. Oba tu podávají vynikající výkony. Ani Robert Tamchyna není na poli mluveného slova nováčkem, takže v nahrávce nepůsobí nepatřičně. Drobná výtka míří k obsazení partů kapitána Smoleta a nejmladšího piráta. Ty ztvárnil, stejně jako stěžejní postavu Jima Hawkinse, opět Kryštof Hádek – nepozorný posluchač si však může myslet, že (jak je uvedeno i na obalu CD) ztvárnil Hádek pouze roli Jima. Na Hádkovu obranu je však nutno dodat, že všechny tři výrazně hlasově odlišuje, takže by ke zmatení dojít nemělo.
Srovnávat obě nahrávky není lehké. Rozhlasová hra má sice díky kratší stopáži větší spád, na druhou stranu musí jít více po povrchu a děj zjednodušuje. Ti, kteří upřednostňují vícehlasé dramatizace, si tu tak přijdou na své. Nová dramatizovaná četba nabízí více vypravěčského kouzla a napínavých chvil, delší stopáž. Na druhou stranu rozhlasovou hru zdobí opravdové herecké legendy, které už dnes bohužel mezi námi často nejsou. Současní interpreti ale také podávají vynikající výkony a nejnovější nahrávka Popron Music dokazuje, že se audio příběhy tohoto vydavatelství neustále kvalitativně zlepšují. Ostrov pokladů patří zatím k tomu nejpodařenějšímu tohoto vydavatelství jak po stránce hereckých výkonů, tak v otázce hudebního doprovodu a zvukových efektů. Podařený je rovněž i obal CD, který uvádí posluchače do atmosféry dobrodružství pomocí motivu tajemné mapy a staré kresby námořního korábu.
Děj obou nahrávek pochopitelně popisuje stejný příběh o dobrodružné plavbě za ukrytým pirátským pokladem na opuštěném ostrově. Zakopané zlato však neláká jen poctivé dobrodruhy, ale i krvežíznivé piráty, kteří se na loupežích pokladů kdysi sami podíleli. Pozoruhodné je, že se rozhlasová verze ve svém závěru odchýlila od knižního rozuzlení, takže teprve nová verze přináší skutečné původní zakončení příběhu.
Nestává se často, že se nová nahrávka může postavit vedle starší dramatizace a obstát, což se však u Ostrova pokladů podařilo. Obě nahrávky můžou pohodlně existovat vedle sebe a každá si jistě najde své příznivce.
