Pro čtení Písně písní je dobré odebrat se do chvíle naprostého klidu a oddat se veršům. Ne snad, že by všechny byly natolik silné, mnohá přirovnání se opakují a ještě víc jich v sobě nese obrovskou časovou (a vlastně i kulturní) vzdálenost. Můžete si taky místo čtení Píseň písní poslechnout. AudioStory vydalo půlhodinovou nahrávku, v níž ženský hlas patří Magdaléně Borové a mužský Petru Lněničkovi. Nejvíce mi oba vyhovovali pro svou barvu hlasu, u Magdalény Borové mi však zprvu přišel projev až příliš fatalistický. Nebráním se ale přiznat, že s jakoukoliv prezentací veršů/poezie mám dlouhodobý osobní problém. Trvá mi, než si na interpretaci herce navyknu.
U zvukové nahrávky starozákonní sbírky mi vyhovovala hudební kompozice, byť je velmi jednoduchá, zato ztvárnění vícehlasů mi vyloženě vadilo. Pravděpodobně šlo o zmnožení jediného hlasu, buď mužského nebo ženského, popřípadě o namluvení téhož verše tím stejným hercem/hlasem. Vytrhávalo mě to z ladnosti (jde o překlad Stanislava Segerta a Jaroslava Seiferta), kterou jinak text i nahrávka v sobě má.
