Slovenský prozaik Dušan Taragel je autorem multižánrovým, často velmi vtipným, ale bohužel také kvalitativně nevyrovnaným. Dokázal sepsat vrcholné dílo moderní humoristické literatury Vražda jako společenská událost, které vyšlo česky v roce 2007 v nakladatelství Jota, ale již o dva roky dříve vznikla pětidílná rozhlasová četba na pokračování, v níž „vědecké studie“ dvou fiktivních amerických badatelů o pravidlech společenského chování během vraždy (ať už ve vlaku, v restauraci či v divadle) přednáší svou nezaměnitelnou dikcí český „odborník přes etiketu“ Ladislav Špaček. Režisér Miroslav Zelinský spolu s autorem a interpretem vytvořili nezapomenutelnou zvukovou parodii, která je od doby svého vzniku předním kandidátem na audioknižní vydání.
Mezi významné počiny, na kterých se Taragel podílel, patří zcela jistě patří i parodická antologie Roger Krowiak pojmenovaná po hlavním hrdinovi, speciálním agentovi, který operuje na Slovensku. Povídky a komiksové příběhy vycházely nejprve v magazínu Kultúrny život a v novinách SME, přičemž velkoformátová publikace z roku 2002, na které se podílelo na deset slovenských spisovatelů a oblíbený kreslíř Danglár (vlastním jménem Jozef Gertli), představuje kompletní soubor všech textů, které o Krowiakovi kdy vznikly.
Čeští konzumenti audioknih mohou sáhnout po autorových vtipně ironických Pohádkách pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče, které v rozverném podání Ani Geislerové vyšly ve zkrácené i kompletní verzi.
Povídkovou tvorbu si Taragel mimo jiné vyzkoušel i jako jeden z autorů dvou doplňků původní ambiciózní multižánrové antologie Slovensko Noir. Jako audioknihy ve slovenštině vyšly Slovensko komické (2021) a Slovensko KRIMI (2022), v nichž obou je Taragel zastoupen solidní a dobře načtenou povídkou.
Nyní tedy, v rámci audioknižní řady Česi, počúvajte, kterou jsme už dříve podrobněji představili v jiné recenzi, debutuje pro českého posluchače ve své mateřštině jako povídkový autor. Popisuje mezní situace, během kterých se pro jeho hrdiny stane vlastní sexualita nejdůležitějším momentem života, a své mnohem víc poctivé než originální příběhy dovádí ke koncům, které jsou také spíš logické než originální. Českému čtenáři, který zná Kunderovy Směšné lásky na jedné a pokleslou estetiku pozdních próz Vladimíra Párala na druhé straně, lze Taragelovu sbírku Polrok bez sexu doporučit především pro řemeslnou zručnost, ale i důslednost, s jakou se tématu věnuje a snahu o jeho využití pro popis či ohledávání obecnějších principů, podle nichž funguje lidská psychika a lidské chování. A to vše v plastickým stylem napsaných a nadsázkou ozdobených textech.
Svěřit interpretaci povídek, které sice pocházejí od mužského autora, ale které jsou vyprávěny z pohledu ženy, vynikající herečce Oľze Belešové, byl nebývale šťastný nápad. Svým hlasem s příjemnou, velmi „ženskou“ barvou dodává povídkám svěží dynamiku dokonce i v popisných pasážích a hereckými prostředky ozvláštňuje přímé řeči, a to i tam, kde si autor vypomáhá orgastickými citoslovci.
Již zmiňovaný režisér Miroslav Zelinský doplnil prvotřídní interpretační výkon zneklidňující elektronickou hudbou ostravského muzikanta Martina Režného, známého i pod uměleckým jménem Säkkikangas. Zvukově solidní nahrávku pak doplňuje i slovníček zhruba padesáti méně obvyklých slovenských výrazů s překladem do češtiny, který si lze k audioknize stáhnout jako PDF.
Pokud posluchač nebude očekávat vrchol slovesného umění, ale „jen“ dobře a s pochopením napsané spotřební texty ve velmi dobré interpretaci, nebude rozhodně zklamán.
