Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Krásná mozaika ze staré Prahy

Datum: 

Autor recenze: 

Praha v proměnách času
Praha v proměnách času

Mimo poměrně úzkou sféru zaručeně slavných a notoricky známých osobností se podhoubí toho, čemu jsme si zvykli říkat kultura, skládá z řady poctivých a pracovitých intelektuálů, jejichž přínos je zásadní a podíl na vytváření kulturního pokladu značný, ačkoli nemají status celebrity. Na poli popularizace dějin a dějepisu jsou takovými osobnostmi například nedávno bohužel zesnulý publicista Petr Hora Hořejš, jehož knižní i rozhlasové <a href="https://www.audiolibrix.

Toulky českou minulostí ovlivnily několik generací, spisovatel Miloš Hubáček, který sepsal řadu dodnes čtivých a populárních knížek především o námořních bojích během 2. světové války, nebo třeba spisovatel Jiří Padevět, jehož knížky zase zajímavým způsobem obrací pozornost publika k historickému detailu a k osobnímu prožitku člověka v soukolí událostí. A takovou osobností je i publicista Petr Sojka, v současné době redaktor České televize, spolutvůrce pořadu Z metropole a autor dokumentárního cyklu Tajemství pražských dvorků.

Na základě svých publicisticko-dokumentárních pořadů napsal několik knížek, z nichž ta čtvrtá v pořadí a zatím poslední – Praha v proměnách času vyšla vedle hezkého papírového vydání poprvé také jako audiokniha. Pro nakladatelství Grada ji pod režijním vedením velezkušené Heleny Rytířové načetl sám autor. Jeho hlas, který je zocelen léty televizní i rozhlasové práce (Sojka byl jedním z nadšenců, kteří stáli za původním pirátským vysíláním Rádia Stalin, první soukromé rozhlasové stanice, z níž se postupně vyvinulo dnešní Rádio 1) a který je rovněž velmi příjemný, zprostředkovává jednotlivé kapitoly o pražských pamětihodnostech s bravurou i sympatickou dávkou uměřeného nadšení.

Knížku, která má v audioverzi sympatických šest hodin, tvoří dvacet monotematických kapitol různého rozsahu (nejčastěji trvají od deseti do dvaceti minut), v nichž se Sojka soustředí vždy na jednu osobnost nebo – častěji – na jedno pražské místo, o kterém pojednává obšírně, s množstvím citací a zajímavých podrobností a jehož dějiny nezřídka protahuje až do současnosti.

Navštívíme třeba občanskou plovárnu, jejíž fungování a s ní spojené postavy i postavičky od plavčíků po význačné umělce jsou popsáno barvitě v rozmezí od jejího otevření v roce 1840 přes první republiku až do osmdesátých let, kdy zde Pablo de Sax a Tomáš Mazal natočili část svého filmového portrétu Egona Bondyho My žijeme v Praze a kdy také plovárna zanikla. V povltaví zůstáváme i v několika dalších částech – například v kratší kapitole o Řetězové (Rudolfově) lávce, která se klenula přes Vltavu v místě dnešního Mánesova mostu, nebo o plovárně Na mlejnku a dalších zařízeních tohoto druhu. Zajímavá a velmi přínosná je kapitola o unikátní Umělecké zahradě v Čiklově ulici nedaleko parku Folimanka, jejíž socialismem zdevastovanou krásu se chvályhodně rozhodl obnovit její současný majitel, osvícený podnikatel Vojtěch Haluza. Uměleckou zahradu založil jako místo pro tvorbu i pro umístění soch v plenéru sochař Karel Novák a jsou s ní spjata velká jména českého sochařství jako Otto Gutfreund, Ladislav Šaloun nebo Jan Štursa. Od padesátých let zde pak sídlil Krátký film a vznikla zde význačná animovaná díla včetně těch o medvědech od Kolína, kocourovi Mikešovi nebo pětici chlapců bojujících se zlým kocourem v poetické Zahradě Jiřího Trnky. Dnes jde o místo poetické, klidné, s množstvím soch i příjemných zákoutí, které rozhodně stojí za návštěvu. 

banner 1200x150

V okolí Folimanky se ocitneme ještě několikrát, například v poutavém vyprávění o „Hotelu Díra“, loupežnickém úkrytu z počátku 20. století, který se nacházel zhruba v místě, kde se dnes Nuselský most napojuje na Vinohrady, nebo v rozsáhlé kapitole o překrásně zrekonstruované zahradě Ztracenka, kterou od zmíněného parku dělí jen novoměstské hradby. Je až neuvěřitelné, kolik historických tajemství, o kterých místní obyvatelé (autora tohoto přehledu nevyjímaje) často nemají ani tušení, se skrývá na tak malém prostoru.

Praha v proměnách času se samozřejmě nesoustředí jen na oblast kolem Vltavy a Folimanky, ocitneme se i na stadionu na ostrově Štvanice nebo na někdejším volejbalovém svatostánku v Holešovicích a u sportu zůstaneme v kapitole věnované všestrannému československému olympionikovi německé národnosti Emerichu Rathovi. Do světa filmu nás zavede stať o neuvěřitelném životním příběhu Ivana Jandla, který v roce 1949 za hlavní dětskou roli v protiválečném snímku Franka Zinnemanna Poznamenaní získal rovnou Oscara i Zlatý globus, ale nakonec vinou komunistického režimu skončil jako hlasatel sestav v provinčním fotbalovém klubu a amatérský divadelník. A tak dál – není zde prostor vyjmenovat vše, co autor do své knížky zařadil.

Publikace nemá krom Prahy jiný jednotící prvek a jde spíš o sbírku samostatných publicistických fejetonů, které dohromady tvoří jakousi mozaiku, která doplňuje mozaikovité publikace předchozí a která, jak lze předpokládat, bude doplňována publikacemi, které Petr Sojka teprve napíše. Samozřejmě nevíme, jak ho zavede pátrání po pražské historii příště, ale jedno je jisté – kdo si poslechne Prahu v proměnách času, bude nové knížky Petra Sojky nadšeně vyhlížet.

 

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Slavný příběh československého fotbalu – zisk stříbrného poháru na mistrovství světa v Chile v roce 1962 – ožívá ve dvou CD podle námětu Jiřího Hory: v dramatizaci Jana Jiráně Českou uličkou ke stříbru a v dokumentárním zpracování Jana Kaliby Chilané se vracejí.
Snoubenci Viktor a Liesel chtějí vstoupit do manželství stylově a moderně – v domě, který v sobě ponese jejich pokrokový pohled na život. Židovsko-křesťanský pár z vyšších vrstev si roku 1929 najme architekta Reinera von Abta, jehož minimalistická vize s maximálním užitím prosklené plochy je nadchne. Je ale cizím pohledům otevřený dům vhodný pro individuality…
Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové.. Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi…
STOLETÝ PŘÍBĚH NEJSLAVNĚJŠÍ STAVEBNICE NA SVĚTĚ Když se roku 1916 v dánském Billundu usídlil truhlář a tesař Ole Kirk Christiansen, začaly se kromě nové kapitoly v jeho skromném životě psát i dějiny možná nejikoničtější hračky na světě. Mladý řemeslník poměrně záhy zjistil, že víc než tesařinou a zhotovováním nábytku si vydělá výrobou dřevěných autíček, káč…

Recenze ze stejného žánru

S pořadovým číslem třináct se v kolekci Mistři slova objevila (vele)klasická literární výprava do starověkého Říma. Dějiny psané Římem Vojtěcha Zamarovského si vybral a načetl Pavel Soukup. V rámci kolekce jde o výběr překvapivý.
Karlštejn, Telč nebo Rabštejn. I na tato místa zavede posluchače audiokniha 30 pověstí o městech, hradech a zámcích, která vybírá známé i pozapomenuté příběhy, které se kdysi možná staly. A nebo ne. Na tom ale nezáleží. Přestože od jejich sepsání uplynulo již několik dekád, nezestárly a malé i velké přenášejí nejen do světa bohatých šlechticů…
Když se na české literární scéně objevil román Radky Denemarkové Peníze od Hitlera, přinesl s sebou několik bolestných témat, se kterými se nedokázala česká duše vyrovnat dodnes: chování během totalitního režimu – ať už nacistického nebo komunistického, vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945, Benešovy dekrety, znárodňování a také restituce. Témata autorkou natolik úspěšně přiblížená, že jí…
V době protektorátního útlaku ze strany nacistického Německa se v českém národě našlo nemálo těch, kteří se nechtěli smířit s osudem. Kromě statečných domácích odbojářů sehráli svou úlohu zejména odvážní mladíci, kteří odešli do Anglie, aby se zde podrobili výcviku a následně se vrátili do okupované vlasti jako parašutisté. Jejich jména už si dnes snad…

Dále od recenzenta

Jestliže je základním znakem literární postmoderny nejednoznačnost na mnoha úrovních, a to včetně nejednoznačnosti samotné definice, můžeme tvrdit, že tvorba Jáchyma Topola představuje jeden z jejích vrcholů. Jeho v pořadí čtvrtý román Kloktat dehet původně vydaný u Torstu v roce 2005 se právě dočkal audioknižního zpracování a rozšířil tak nabídku plnohodnotných zvukových titulů o třetinu.
Postmoderní román bývá často založen na jakémsi vrstvení, kdy se pod svrchní slupkou přístupné žánrové literatury ukrývají vážnější a intelektuálštější vrstvy textu, například literární hra s odkazy, aluzemi a citacemi nebo tóny filozofické. Právě Umberto Eco ve svém slavném Jménu růže představil kanonický text tohoto přístupu k literatuře a ke čtenáři a ještě mnohokrát ho…
Téměř všechny knížky, které po sobě zanechal plodný Jaroslav Foglar, získaly oblibu okouzlující dobrodružností, láskou k tajemství a jeho odhalování a v neposlední řadě i etickým poselstvím. Je to případ i jednoho z pozdních příběhů, který Foglarovi vyšel v roce 1965 a který nazval Tajemná Řásnovka podle další záhadné pražské čtvrti, kterou si vymyslel.
Literární činnost devětačtyřicetiletého Romana Bureše působí na české žánrové scéně jako velmi vítané a velmi osvěžující překvapení. Vedle potěšujících atributů, jakými jsou třeba výborná stylistika, pohrávání si s klišé a jejich boření nebo dokonalá kontrola nad templem vyprávění, totiž jeho texty nezřídka překvapují i notnou dávkou originality a často i zjevnou neochotou jít tou nejsnazší…

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Praha v proměnách času
Již počtvrté ožívají příběhy pražských rodin v audioknize od Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků; tentokrát v kontextu míst, která již zanikla – plováren, nádraží, zahrad a podobně. Nechme se pozvat k vyprávění o osudech často zapomenutých pražských postav a postaviček, jež nenápadně tvořily drobnou historii města.
Přejít nahoru