Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Zápisky unavené matky

Proč máma pije
Proč máma pije

Ellen je průměrná, v ničem nevybočující žena. Žije s manželem a dvěma dětmi v domě na britském venkově. Snaží se skloubit starost o domácnost, výchovu dětí, práci v odvětví IT.

Ve svých devětatřiceti si nepřipadá jako dokonalá matka – těmi opovrhuje. Navíc docela pije, aby se ze všeho nezbláznila. Má snahu stanovit si na začátku školního roku jistý řád, na Nový rok si zase dává sérii předsevzetí, ale asi si dokážete představit, jak to všechno končí. Co ovšem nejspíš netušíte je, jak dopadne její nápad vytvořit mobilní aplikaci pro všechny vyčerpané matky. Tato recenze vám to neprozradí, ale třináct a půl hodiny dlouhá audiokniha Proč máma pije od Gill Simsové, v nadmíru zdařilé interpretaci herečky Zuzany Slavíkové, už ano.

Nahrávku právě vydává nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media. Nečekejte žádný sladkobolný, či srdceryvný text. Připravte se spíše na poněkud bláznivou, avšak velmi vtipnou, ironickou a sarkastickou jízdu, odehrávající se během jednoho roku a strukturovanou do vděčné formy deníkových zápisů.

Třebaže jsou cílovou skupinou ženy matky, dovede Gill Simsová v mnohém zaujmout i muže, kteří mají smysl pro ironii a cynismus. Momenty, kdy se Ellen hádá se svou kamarádkou ze studií, vše glosuje jejich homosexuální přítel, či jiskrné hádky mezi Ellen a jejím mužem, či barvité historky s rodinkou esoterické Elleniny švagrové – to vše patří k těm nezapomenutelným posluchačským zážitkům.
 

Obrovskou zásluhu na kvalitě audioknihy má bezesporu interpretka Zuzana Slavíková, která se do všech emocí dokázala položit zcela věrohodně. Svým hlasem všechny postavy odlišuje natolik vhodně, že se posluchač dokonale orientuje. Rovněž výroky v opilosti jsou načteny tak uvěřitelně, že v žádném případě nepůsobí jako laciná karikatura. Ironii a sarkasmus, který z knihy doslova prýští, si Zuzana Slavíková nepřeslechnutelně užívá. Text jí dokonale sedne, a tak poslech audioknihy strhne i posluchače, kterým jsou starosti matek vzdálené až nepředstavitelné.

banner 1200x150

S hudbou se v audioknize Proč máma pije pracovalo úsporně. Každý měsíc je uvozen veselou swingovou melodií, jednotlivé deníkové záznamy jsou odděleny drobnými předěly o jediném tónu. Toť vše. O zvuk a režii se postaral Miloš Vrána, ovšem Zuzana Slavíková tentokrát zjevně ani žádnou režii tolik nepotřebovala. Z textového, ale i auditivního hlediska, se jedná o nečekaně milé překvapení.

Datum: 

Autor recenze: 

Audiokniha recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Když v hladovém roce 1945 desetiletý syn antikváře Daniel zavítá na prapodivné barcelonské pohřebiště knih, zaujme ho román Juliána Caraxe Stín větru. Melancholický chlapec je příběhem uchvácen, touží o tajuplném spisovateli zjistit víc a dlouho po něm pátrá s posedlostí školeného detektiva. A rázem se kolem knihy, která se dochovala v jediném výtisku, začnou dít…
Profesor genetiky Don Tillman by se rád usadil a měl rodinu jako ostatní, jenže ženy ochotné o tom uvažovat vzápětí vždy něčím odrazuje. Pochopit důvod ale není v jeho moci. Šestnáctistránkový formulář plný dotazů na tělo, s jehož pomocí chce tento vysoce inteligentní mimoň v bílém plášti vytřídit nežádoucí uchazečky a ideální kandidátku pojmout za…
Buďte ve střehu a kryjte se. Tahle mozaika ze současného Finska útočí direktem na srdce i na bránici! Samiho tlačí čas. Táhne mu na čtyřicet, rád by se usadil a stal se otcem, jenže najít budoucí matku svých dětí se mu jaksi stále nedaří.
Matky a dcery. Jejich těla, jejich pouto, jejich rozepře, jejich strachy. Ovdovělá šedesátnice Marie, která žije v nájmu a přivydělává si hlídáním dětí, vdává svou dospělou dceru Rózu.

Recenze ze stejného žánru

Od poloviny šedesátých let bavili Jiří Grossmann a Miloslav Šimek sebe i diváky kratšími autorskými povídkami, které byly součástí jak jejich raných vystoupení v klubu Olympik, tak pozdějších pořadů na prknech divadla Semafor, kde dvojice působila až do Grossmannovy předčasné smrti v roce 1971. Ačkoliv nedlouho poté začal Šimek vystupovat s jinými hereckými partnery, už koncem sedmdesátých let…
Rozhlasové a audioknižní adaptace divadelních her jsou u nás historicky velice oblíbené a často přinášejí mimořádné posluchačské zážitky. Jejich drtivá většina samozřejmě vznikla péčí Československého a Českého rozhlasu, avšak již v dřevních dobách řada divadelních textů vyšla na LP deskách, i když především jako zkrácené sestříhané záznamy divadelních představení. Zvuková podoba divadelní hry však v…
Jméno bývalého politika, dlouholetého poslance a nakrátko dokonce ministra práce v poslední federální vládě před rozpadem Československa, není v literárním světě nikterak neznámé. Miroslav Macek, původním povoláním zubař, totiž od mládí amatérsky překládá a píše poezii a posledních zhruba dvacet let zásobuje bezedný český knižní trh řadou nápodob a pastišů slavných – a řekněme si upřímně, že…
V březnu 2006 uvedla produkční společnost Sergeart divadelní hru s názvem Lordi, která vznikla na základě korespondence mezi spisovatelem Oscarem Wildem a novinářem, kritikem a jedním z jeho milenců Robbiem Rossem. Oba muži si po Wildově propuštění z vězení vyměnili řadu dopisů, v nichž podrobně rozpracovali schéma nové divadelní hry i s některými dialogy. Dopisy dával několik let dohromady Pasqualle Renia.

Dále od recenzenta

Vezmete-li jakoukoli knihu od Jana Wericha a zalistujete jí, či pustíte-li si jakýkoli z mnoha vydaných zvukových nosičů zachycující Werichovo rozjímání, takřka nikdy nebudete zklamáni. Platilo to a stále platí i o cestopisné novele Italské prázdniny. Werich koncem 50.
Od listopadu 1989, kdy jména Voskovec a Werich přestala být tabu, či spíše za posledních deset let, kdy se rozvinul obchod s kompaktními disky a digitálním nahrávkami, vyšla nekonečná řada zvukových záznamů s odkazem těchto moudrých klaunů. Při obrovském množství lépe či hůře dramaturgicky zvládnutých titulů si často kladu otázku, kdy jde o přínos posluchači…
Domnívám se, že dnes již klasické Fitzgeraldovo dílo Velký Gatsby je natolik známé a populární, že snad není třeba rozepisovat se obšírně o ději. Ti, kteří nečetli, budou jistě znát jednu z mnoha filmových adaptací. Nicméně stručně.
Americký jih 30. let, hospodářská krize, sociální problémy, generační střety, touha po lásce i zbohatnutí, snaha se vymanit, iluzorní představy štěstí, úniky do vlastních světů a vzpomínek – to jsou aspekty hry Skleněný zvěřinec od klasika americké dramatiky Tennessee Williamse.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Proč máma pije
Máma slaví devětatřicáté narozeniny. Před sebou má vidinu hrozivé budoucnosti plnou lidí, kteří ji zvou na kurzy jógy a večírky, kde každý prohlašuje, že se „líznul“ po skleničce vína. Ale máma nechce trávit čas tam, kde dobrou noc dávají ženy, které žijí JEN pro své děti a snaží se jedna druhou trumfnout mimoškolními aktivitami svých potomků. Místo toho svírá sklenici vína a mumlá: „Život je na h…“ Pořád dokola. Dokud si nevzpomene na ten výborný nápad.
Přejít nahoru