Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Rozmarná léta
Rozmarná léta

S původními audioknihami se v posledních letech doslova roztrhl pytel. I Radioservis si uvědomuje, že chce-li udržet krok s trendy, které ve vydávání audioknih panují, musí přijít s něčím původním. A letos se tak v notné míře děje. Vedle osvědčených, kvalitních a poslechem rozhlasu ověřených látek jsme se tak dočkali nastudování Hrabalovy novely Bambini di Praga, nové dramatizace Vachkovy Zlé minuty a čtení z autobiografie Jiřího Menzela Rozmarná léta v autorské interpretaci.

Čtyřhodinové vyprávění ve formátu mp3 vydal Radioservis v květnu, nahrávka byla pokřtěna na veletrhu Svět knihy. Dramaturg a režisér nahrávky Robert Tamchyna měl šťastný nápad, když zariskoval a nechal vzpomínky načíst samotným Jiřím Menzelem. Přes obavy obou aktérů, hlavně pak pana režiséra, který v bookletu připouští, že jeho neškolený projev by mohl nudit, to bylo šťastné řešení. Souhlasím s Robertem Tamchynou, že díky autorské interpretaci se vyprávění stává autentičtějším.

Velmi si považuji Menzelovy filmové tvorby, ale přiznám se, že ovlivněn různými mediálními výstupy jsem pana režiséra vnímal spíše jako poněkud nabubřelého morouse. Díky četbě jsem musel, a rád, změnit svůj postoj. Text je napsán velmi čtivě, i ze samotného přednesu je cítit obrovská pokora vůči rodičům, divákům, ale i mnoha osobnostem, které měly na Jiřího Menzela vliv. S vděčností vzpomíná na pedagoga z FAMU, režiséra Otakara Vávru, na osudová setkání s Bohumilem Hrabalem, na Rudolfa Hrušínského a mnohé další. Člověka potěší i zdánlivé drobnosti: ve vzpomínkách na dětství zazní poznámka, že „rozhlas vysílal spisovně“…

Vypravěč líčí jisté události v životě mnohdy tak poutavě, že posluchače doslova vtahuje do vzpomínaných dějů. Přispívá k tomu i tím, že politické dění popisuje z pohledu svého tehdejšího věku a svých zkušeností. Menzel je velmi otevřený, na některé svoje filmy je po právu hrdý, za některé se stydí, na jednom místě s pokorou přiznává Zdeňku Svěrákovi notný podíl na filmu Vesničko má středisková. Posluchači se dozví řadu známých, ale i neznámých podrobností o vzniku zásadních filmů, ale i o zákulisí předávání Oscara, čnebo se blíže seznámí s režisérovými názory na politické dění kolem roku 1968.
 

banner 1200x150

Poslech rychle uteče, a chtělo by se poslouchat dále. Třeba bychom se dozvěděli, co provázelo zákazy Skřivánků na niti, co z toho pro Menzela vyplynulo, případně jak se dnes staví k filmu Kdo hledá zlaté dno, kterým se „vykoupil“ tehdejší moci. O těchto věcech tu padnou jen drobné zmínky. Nicméně i v tom tkví kouzlo rozhlasových četeb, které bývají často kráceny, upravovány. Mohou se totiž stát lákadlem k přečtení celé knihy.

Nutno ještě dodat, že vzpomínky zahrnují období od dětství až po film Konec starých časů, tedy rok 1989. Byť nutně muselo dojít ke krácení, text je kompaktní a umožní nám průlet přes dětství, studia na FAMU, první celovečerní film Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, udělení Oscara, srpen 1968, Postřižiny, Vesničku, až k zmíněnému Konci starých časů. Vyprávění rámuje citlivě zvolená filmová hudba Jiřího Šusta, který skládal hudbu k Menzelovým filmům.

Datum: 

Autor recenze: 

Audioknihy ze stejného žánru

Příběh o Norsku Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utøya, kde postupně zavraždil šedesát devět účastníků letního tábora pořádaného mládežnickou organizací sociálnědemokratické strany. To všechno…
"Rusko očima českého zahraničního reportéra " Miroslav Karas působil v Rusku jako zahraniční reportér České televize a stal se svědkem mnoha zásadních momentů moderní ruské historie. Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči. Jaké…
Milé, někdy až něžně naivní vzpomínky nejen na dětství, pouto s rodiči, sestrou Liduškou a o deset let starším bratrem Karlem, mnohem později populárním filmovým historikem a tvůrcem legendárního Videostopu a Hledání ztraceného času. Je teprve pár let po válce a pro kluka z Lipnice nad Sázavou život začíná odhalovat prvá tajemství až po čas…
Biografie jednoho z nejúspěšnějších, nejoblíbenějších a nejlépe placených akčních hrdinů všech dob je upřímnou zpovědí muže, který si dokázal svým odhodláním a houževnatostí vydobýt to, o čem většina lidí pouze sní – slávu, postavení, moc. Životní příběh chudého chlapce z malého městečka v Rakousku je plný zvratů a přivádí čtenáře do světa profesionální kulturistiky, filmu…

Recenze ze stejného žánru

Svolení je více než klasickým románem terapií. Vanessa Springora se vrací do svého dětství. Ve třinácti letech se seznámí se slavným, starším spisovatelem G. M. Vzniká láska. Alespoň tak tehdy dívka vzájemný vztah vnímala.
Známý bonmot celkem přesně tvrdí, že Karla Gotta (1939–2019) kdokoli, kdo byl v lucidním stavu jeho současníkem, buď nesnášel, nebo miloval, ale nikdo se mu nedokázal vyhnout. Postava tohoto extrémně oblíbeného zpěváka opravdu jako by přesahovala sféru populární kultury, možná až někam do sféry symbolické. Každopádně se jedná o postavu tak hluboce vrytou do české…
Severní Korea je pro mnohé symbolem současného totalitarismu, zároveň jde o zemi obestřenou tajemstvím, o níž koluje řada více či méně pravdivých mýtů. Málokdo v naší kotlině toho o KLDR ví tolik, jako Nina Špitálníková. Jejím prozatím nejúspěšnějším literárním počinem je soubor rozhovorů s těmi, kdo ze země uprchli.
U příležitosti stého výročí založení republiky se na pultech knihkupců objevila řada historických publikací obracejících se k naší minulosti. Jedna z těch nejprobíranějších se o několik měsíců po svém knižním vydání dočkala i převedení do audio podoby. Napsal ji Pavel Kosatík a načetl Pavel Batěk.

Dále od recenzenta

Čím je pro příznivce anglické detektivky Hercule Poirot, tím jsou pro milovníky americké drsné školy Steve Carella, Meyer Meyer či Bert Kling z 87. revíru. Pro mnohé české čtenáře byly případy z pera Ed McBaina nejen vyhledávanými detektivkami, ale v 70. a 80. letech i únikem z šedi normalizace. Snad za to mohly brilantní překlady…
Nepatřím k pamětníkům doby, kdy v časopisu ABC vycházel na pokračování původní komiks Václava Šorela  Vzpoura mozků. Dovedu si však představit, že to v oněch 70. letech, v době normalizačního marastu, musela být událost. Proto jistě řada pamětníků zajásala, když byl tento komiks přepracován do podoby rozhlasového seriálu a koncem května roku 2012 na pokračování…
Děj dnes již klasického románu Nadějné vyhlídky Charlese Dickense (1861, česky poprvé 1960) by měl být čtenářům kvalitní literatury dobře znám. K poznání jistě přispělo i nejnovější filmové nastudování z roku 2012, ovšem i díky auditivnímu zpracování si posluchači mohou rozšířit obzory.
Česká audioknižní produkce se, zejména v posledních letech, vyznačuje poměrně širokou žánrovou pestrostí. Své si v ní najdou příznivci dětské literatury, sci-fi, humoru, literatury faktu, britské detektivky i severské tvorby. Není ovšem tolik zvukových podob románů, při nichž by na posluchače dopadala taková psychická, ano i fyzická úzkost. Podobné pocity mohly těm citlivějším přivodit například…

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Rozmarná léta
Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013, vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem.
Přejít nahoru