Vyhledat

první webový magazín o audioknihách

Rozmarné vzpomínání

Datum: 

Autor recenze: 

Rozmarná léta
Rozmarná léta

S původními audioknihami se v posledních letech doslova roztrhl pytel. I Radioservis si uvědomuje, že chce-li udržet krok s trendy, které ve vydávání audioknih panují, musí přijít s něčím původním. A letos se tak v notné míře děje.

Vedle osvědčených, kvalitních a poslechem rozhlasu ověřených látek jsme se tak dočkali nastudování Hrabalovy novely Bambini di Praga, nové dramatizace Vachkovy Zlé minuty a čtení z autobiografie Jiřího Menzela Rozmarná léta v autorské interpretaci.

Čtyřhodinové vyprávění ve formátu mp3 vydal Radioservis v květnu, nahrávka byla pokřtěna na veletrhu Svět knihy. Dramaturg a režisér nahrávky Robert Tamchyna měl šťastný nápad, když zariskoval a nechal vzpomínky načíst samotným Jiřím Menzelem. Přes obavy obou aktérů, hlavně pak pana režiséra, který v bookletu připouští, že jeho neškolený projev by mohl nudit, to bylo šťastné řešení. Souhlasím s Robertem Tamchynou, že díky autorské interpretaci se vyprávění stává autentičtějším.

Velmi si považuji Menzelovy filmové tvorby, ale přiznám se, že ovlivněn různými mediálními výstupy jsem pana režiséra vnímal spíše jako poněkud nabubřelého morouse. Díky četbě jsem musel, a rád, změnit svůj postoj. Text je napsán velmi čtivě, i ze samotného přednesu je cítit obrovská pokora vůči rodičům, divákům, ale i mnoha osobnostem, které měly na Jiřího Menzela vliv. S vděčností vzpomíná na pedagoga z FAMU, režiséra Otakara Vávru, na osudová setkání s Bohumilem Hrabalem, na Rudolfa Hrušínského a mnohé další. Člověka potěší i zdánlivé drobnosti: ve vzpomínkách na dětství zazní poznámka, že „rozhlas vysílal spisovně“…

Vypravěč líčí jisté události v životě mnohdy tak poutavě, že posluchače doslova vtahuje do vzpomínaných dějů. Přispívá k tomu i tím, že politické dění popisuje z pohledu svého tehdejšího věku a svých zkušeností. Menzel je velmi otevřený, na některé svoje filmy je po právu hrdý, za některé se stydí, na jednom místě s pokorou přiznává Zdeňku Svěrákovi notný podíl na filmu Vesničko má středisková. Posluchači se dozví řadu známých, ale i neznámých podrobností o vzniku zásadních filmů, ale i o zákulisí předávání Oscara, čnebo se blíže seznámí s režisérovými názory na politické dění kolem roku 1968.
 

banner 1200x150

Poslech rychle uteče, a chtělo by se poslouchat dále. Třeba bychom se dozvěděli, co provázelo zákazy Skřivánků na niti, co z toho pro Menzela vyplynulo, případně jak se dnes staví k filmu Kdo hledá zlaté dno, kterým se „vykoupil“ tehdejší moci. O těchto věcech tu padnou jen drobné zmínky. Nicméně i v tom tkví kouzlo rozhlasových četeb, které bývají často kráceny, upravovány. Mohou se totiž stát lákadlem k přečtení celé knihy.

Nutno ještě dodat, že vzpomínky zahrnují období od dětství až po film Konec starých časů, tedy rok 1989. Byť nutně muselo dojít ke krácení, text je kompaktní a umožní nám průlet přes dětství, studia na FAMU, první celovečerní film Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, udělení Oscara, srpen 1968, Postřižiny, Vesničku, až k zmíněnému Konci starých časů. Vyprávění rámuje citlivě zvolená filmová hudba Jiřího Šusta, který skládal hudbu k Menzelovým filmům.

Recenzovaná audiokniha: 

Audioknihy ze stejného žánru

Zasněžená Vysočina, třetí neděle adventní 11. prosince 1949. V malém kostelíku v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého faráře Josefa Toufara třikrát zakýval oltářní dřevěný křížek a zůstal vychýlen mimo těžiště.
"Rusko očima českého zahraničního reportéra " Miroslav Karas působil v Rusku jako zahraniční reportér České televize a stal se svědkem mnoha zásadních momentů moderní ruské historie. Přinášel reportáže z dění v Donbasu i na Krymu, informoval o soudu s pilotkou Savčenkovou, zblízka sledoval Vladimira Putina a z první ruky zažil Olympijské hry v Soči. Jaké…
Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek. Občas úsměvný, jindy až mrazivě drsný a přesný popis života v socialistickém Československu.
Nebýt nedlouhé zmínky v prastaré kronice tak řečeného Fredegara, možná bychom ani nevěděli, že francký kupec a později první známý český král vůbec existoval. Dokázal, co nikdo před ním a málokdo po něm – sjednotit naše předky, dát zemi pevné postavení mezi evropskými královstvími, získat jí respekt a celých třiatřicet let v jejím čele moudře…

Recenze ze stejného žánru

Rudy Linka, jeden z našich nejvýznamnějších současných kytaristů a velmi aktivních popularizátorů jazzu a kvalitní hudby obecně, se nedávno ve své knize Na cestě domů… vždycky pustil do drobné, zato zásadní rekapitulace svého života. A společně s audioknižním nakladatelstvím Témbr se postaral i o její zvukovou podobu.
Texty Nikoly Tesly, jednoho z nejznámějších vynálezců všech dob, mohou na českého čtenáře i posluchače působit jako zjevení. Jeho mysl exaktně pojímající i to, o čem nás nikdy nenapadlo uvažovat exaktně, nepřestane překvapovat – a jakkoli by jeho osoba mohla působit v psaném projevu odtažitě, interpretace Zbyška Horáka dává Teslovi lidský rozměr.
U příležitosti stého výročí založení republiky se na pultech knihkupců objevila řada historických publikací obracejících se k naší minulosti. Jedna z těch nejprobíranějších se o několik měsíců po svém knižním vydání dočkala i převedení do audio podoby. Napsal ji Pavel Kosatík a načetl Pavel Batěk.

Dále od recenzenta

Čím je pro příznivce anglické detektivky Hercule Poirot, tím jsou pro milovníky americké drsné školy Steve Carella, Meyer Meyer či Bert Kling z 87. revíru. Pro mnohé české čtenáře byly případy z pera Ed McBaina nejen vyhledávanými detektivkami, ale v 70.
Nepatřím k pamětníkům doby, kdy v časopisu ABC vycházel na pokračování původní komiks Václava Šorela  Vzpoura mozků. Dovedu si však představit, že to v oněch 70. letech, v době normalizačního marastu, musela být událost. Proto jistě řada pamětníků zajásala, když byl tento komiks přepracován do podoby rozhlasového seriálu a koncem května roku 2012 na pokračování…
Děj dnes již klasického románu Nadějné vyhlídky Charlese Dickense (1861, česky poprvé 1960) by měl být čtenářům kvalitní literatury dobře znám. K poznání jistě přispělo i nejnovější filmové nastudování z roku 2012, ovšem i díky auditivnímu zpracování si posluchači mohou rozšířit obzory.
Česká audioknižní produkce se, zejména v posledních letech, vyznačuje poměrně širokou žánrovou pestrostí. Své si v ní najdou příznivci dětské literatury, sci-fi, humoru, literatury faktu, britské detektivky i severské tvorby. Není ovšem tolik zvukových podob románů, při nichž by na posluchače dopadala taková psychická, ano i fyzická úzkost.

Další lákavé recenze

Symfonie s úderem kotlů
Recenze

Nemuzikální akvarista

Audioknižních detektivek se Sherlockem Holmesem existuje celá řada a nemálo z nich je k dispozici i ke koupi na audioknižním trhu. Jedná se o příběhy ...
Číst dál →
Povídky a příběhy
Recenze

Pocta Josefu Somrovi

Čerstvý držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře, pan Josef Somr, slaví 15. dubna 2014 své osmdesáté narozeniny. Jeho jméno je zárukou té nejvyšší ...
Číst dál →
Svědkyně ohně
Recenze

Poctivé drámo

Severská detektivka je v současnosti světovým fenoménem a ani čeští čtenáři nezůstávají o nic ošizeni. Zatímco před revolucí a v 90. letech jsme mohli poznat ...
Číst dál →
Dvanáct nejznámějších povídek
Recenze

Podivné experimenty Edgara Allana Poea

Do kin právě přichází snímek Podivný experiment, který, stejně jako o dva roky dříve Havran, převádí na filmové plátno povídky, které napsal mistr napětí Edgar ...
Číst dál →
banner 300x480
banner 300x300
banner 300x300

O autorovi

Rozmarná léta
Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013, vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem.
Přejít nahoru