Svou knihu rozdělil Řezníček na tři bloky, přičemž ten první se věnuje (dle jeho slov) „méně známým a i pro něj překvapivým vazbám USA na Česko v oblasti popkultury, architektury či historie.“ O koncepci druhého bloku říká mnohé už jeho název Rozdělená Amerika a Donald Trump. Zde autor nejde účelově po důsledcích Trumpa na americkou společnost, ale mnohem důležitější se mu jeví perspektiva právě opačná – vnímá Trumpa jako důsledek propasti, nikoliv a priori její příčinu. Knihu uzavírá poslední část, jež se věnuje několika oblastem, které prostupují dějinami a současností Ameriky, ať už je to vztah k válečným veteránům, soužití s přírodními katastrofami nebo stále živé téma vraždy J. F. Kennedyho.
Nutno dodat, že rozhlasový cyklus, který měl svou premiéru „na vlnách“ Českého rozhlasu Plus v lednu letošního roku a který se nyní dočkal digitálního vydání pod značkou Radioservis, nenabízí Rozpojené státy v jejich celistvosti. Při jeho přípravě se režisér Aleš Vrzák a dramaturgyně Alena Blažejovská rozhodli několik kapitol vypustit. Z celkových jednadvaceti se jich nedočkalo načtení pět, přičemž jde především o ty z třetího bloku. Svým způsobem je pochopitelné, že bez škrtů to ustála druhá část, neboť Trump, trumpismus a vůbec problematika amerického prezidenství a jeho vztah k projevům nesnášenlivosti představuje čtenářsky, a tedy i posluchačsky vděčnou oblast. Je však škoda, že nemálo z toho, co by nám Ameriku (a Američany) mohlo přiblížit, se nacházelo v posledním bloku, kterého se krácení dotklo nejvíce. Třeba kapitoly o ekonomické výjimečnosti nebo vzdělání jsou mimořádně zajímavé a přínosné. Na nahrávce však scházejí. Sluší se ještě doplnit, že nakladatelství Argo v souvislosti s posledními prezidentskými volbami nechalo Martinem Řezníčkem knihu aktualizovat o text, který se k nim obracel. Ani ten bohužel v nahrávce nenajdeme.
Výčet a počet kapitol pochopitelně nebude pro mnohé posluchače tak směrodatný při rozhodování, zda se do poslechu pustit. Zajímat je bude spíše kvalita textů a perspektiva, s jakou se na témata Martin Řezníček dívá. Bez nadsázky lze jakékoliv obavy rychle a snadno smést ze stolu, neboť Řezníček má nejen schopnost odvyprávět podstatné informace v krátkém videovstupu pro Českou televizi, ale také dar psát. Velmi citlivě umí vypozorovat maličkosti, detaily, které se staly součástí nějaké reportáže, diskuse či rozhovorů, a s těmito nuancemi pracovat. Ne nijak účelově, nepodsouvat jiný kontext, ale vzít je a vyjít z nich při svém vyprávění. Nebo na ně až překvapivě bravurně upozornit a popsat je.
Rozpojené státy by mohly směle konkurovat řadě úspěšných mezinárodních bestsellerů, kterých na téma problémového soužití „dvou Amerik“ v posledních letech vzniklo hned několik. Proč to zde i neříct: byla by škoda, kdyby Řezníček ve psaní nepokračoval. Vzhledem k tomu, že zejména první část knihy ukazuje, že lze sepsat i kapitoly o „drobných“ setkáních, mohla by příště kniha vzniknout jenom z obdobných „kamínků“, bez ambice postihnout i závažné, třeskuté a v jistém ohledu i rozdělující téma jako je Trump a jeho zrod a odkaz.
Bavíme-li se však o zvukovém zpracování Řezníčkovy práce, je třeba vrátit se k poznámce zkraje: autor je současně interpretem zvukové podoby své knihy. To, co v oblasti audioknih většinou bývá pomyslným hřebíkem do rakve kvality zpracování, zde ale funguje více než dobře. Vlastně to nepřekvapí tak moc, vždyť Martin Řezníček má tak bohaté zkušenosti s mluveným projevem a vystupováním před kamerami, takže i mikrofon (bez kamery) by mu měl být blízký. Při poslechu se dost možná neubráníme představě, že knihu čte vestoje někde ve studiu České televize – tak trochu má sklon věty či odstavce frázovat pro lepší srozumitelnost. Naštěstí převažuje potřeba vyprávět, a tak se deklamaci Martin Řezníček ubrání. Informace dávkuje tak, aby nechal prostor i emocím – ne nikterak akcentovaným, ale přesto přítomným, díky čemuž se poslech stává nejenom obohacujícím (přeci jen se toho dovíme tolik!), ale i působivým.
Snad jen k hudební složce bychom mohli položit zvídavý dotaz, zda bylo nutné, aby vstupy do jednotlivých kapitol byly uvedeny a doprovázeny znepokojivým vybrnkáváním klavíru. Příliš to asociuje motiv z Kubrickova Eyes Wide Shut, kde obdobný podkres podtrhával až schizofrenní napětí hlavního hrdiny procházejícího nočním New Yorkem.
