Osmačtyřicet let vydržel ve vysílání chamtivý Harpagon v podání Stanislava Neumana, než v rozhlase vznikl nový Lakomec. Stalo se tak v roce 2021, kdy titulní role Moliérovy hry připadla Ivanu Trojanovi. Lehkovážná komedie pro vážné lidi, jak zní podtitul Wildova díla Jak je důležité míti Filipa, vznikla v rozhlase s Bořivojem Navrátilem, Jaroslavem Kepkou či Gabrielou Vránovou v roce 1980. Nového zpracování se látka dočkala roku 2024, tentokrát pod hlavičkou soukromého vydavatele. Pro Audioteku nahrávku vyprodukoval tvůrčí tým AudioStory, který vsadil na Pavla Neškudlu, Viktora Dvořáka či Vandu Hybnerovou. Tou dobou přišel na řadu i nejmladší z této trojice titulů, Pygmalion irského dramatika G. B. Shawa.
Nadčasový příběh otevírá sázka profesora fonetiky Higginse se svým kolegou Pickeringem, zda lze z nevzdělané květinářky Lízy udělat výukou spisovné mluvy dámu k nerozeznání od aristokratky. Ani jeden z mužů si však během lekcí nevšímá vyzrávající dívčiny osobnosti a jejích měnících se citů.
Jak jsme psali v článku věnovaném autorovi, dlouho byla „definitivní“ verzí ta, která vznikla v roce 1968 v rozhlasových studiích, a která se obsazením hlavních postav Jiřinou Bohdalovou a Milošem Kopeckým opírala o veleúspěšné nastudování Divadlem na Vinohradech. Rozhlas se rozhodl natočit remake v zmodernizovaném, dynamičtějším pojetí se současnými protagonisty v roce 2024. V úloze Lízy a Higginse, který si ji vybere pro svůj experiment, se posluchačům představili Kateřina Marie Fialová a David Novotný. O necelý rok později přišla se svou verzí i Audioteka, opět v produkci tvůrčího týmu AudioStory.
Jako Lízu uslyšíte Pavlu Gajdošíkovou, která tuto roli zná ze steampunkově laděné inscenace Divadla pod Palmovkou. Místo Jana Teplého však režisér a autor scénáře Daniel Tůma sáhl pro postavu Henryho po Sašovi Rašilovovi, což se ukázalo jako trefa do černého. Zatímco Kopeckého Higgins byl povýšený snob, Rašilov jej uchopil jako arogantního, v očích okolí však přízemního samotáře, který své postavení nemá vrozené, ale vydřené. To naznačují konfrontační dialogy s přirozeně impozantní postavou jeho matky, kterou výborně vystihla Eliška Balzerová. Higginsovým kumpánem a zároveň protipólem je ve hře plukovník Pickering, který tu díky obsazení o generaci starším Jaromírem Medunou působí méně jako obdobně výstřední vrstevník. Vyzařuje naopak dojem otcovského mentora, který se do celého podniku nechal tak trochu zbrkle zatáhnout. Pavla Gajdošíková vyjadřuje náklonnost k jeho gentlemanské povaze stejně nepokrytě, jako s postupujícím časem začíná pohrdat způsoby svého učitele. Herečka svůj nakřáplý hlas, se záměrně ostravským přízvukem zastupujícím mluvu londýnské ulice, dokáže dle potřeby zkrotit do elegantního tónu, či naopak spustit nesnesitelný jekot. Vyzvednout si zaslouží mimo jiné i Henryho starostlivá služebná Pearcová Dagmar Čárové a Lízin otec v podání Miroslava Hanuše.
Zvukový doprovod z dílny Karpof Brothers a sound design Dominika Budila se nese v obdobně konzervativním duchu, jako celá nahrávka. Nečekejte žádnou nepřehlednou změť hlasů a ruchů, binaurální zvuk či natáčení v plenéru. Naopak, tady byl příjemně staromilsky důraz kladen na srozumitelnost každé repliky a její vyznění. Velkou předností je také díky nejdelší stopáži ze všech zvukových verzí Pygmalionu i nejkomplexnější děj.
