Hned na úvod, v místě, které ušetřím tím, že nebudu popisovat děj Clarkova románu, si neodpustím drobný historický exkurz a zamyšlení. Vydavatelství nesoucí v názvu jména (přesněji přezdívku a příjmení) dvou svých zakladatelů, spisovatele Jiřího Walkera Procházky a režiséra Radka Volfa, se v době svého založení v roce 2014 profilovalo jako zaměřující se na původní českou a slovenskou sci-fi, fantastiku a horor. Postupem času ale Walker & Volf ustupovali z poměrně úzkého zaměření. Nejprve titulem Lucie Šternerové Proběhněte vrátky rovnou do pohádky, později autorským čtením Kláry Staňkové s výmluvným názvem Muži, kteří mě zkazili, nebo třeba sportovní biografií Daniela Orálka Můj dlouhý běh. Do portfolia zařadili detektivky, experimentovali i s kratšími literárními útvary, stále se ovšem drželi českých autorů. Prvním zahraničním titulem byl loni vydaný Sharpův tygr Bernarda Cornwella – úvodní část historické ságy z doby koloniálních válek.
To vše v podmínkách nízkorozpočtového studia a vydavatelství, které jako by nemělo ambice proniknout plnou silou na rozvíjející se audioknižní trh. Walker & Volf se v porovnání s jinými vydavateli drželi vždy zpátky s volbou titulů, zvukovým provedením i výběrem interpretů. Své audioknihy, nejspíše z rozpočtových důvodů vydávali převážně jen pro digitální distribuci a pro fyzické nosiče se rozhodli jen zřídka. Alespoň v mých očích, snad mi oba pánové prominou, je to posouvalo do druhé ligy. Zatímco konkurence, mohu-li takový termín v malém audioknižním rybníčku použít, chrlila zvukové adaptace jednoho knižního bestselleru za druhým, v rozmáchlých úpravách pro více hlasů, prostřednictvím rozsáhlé distribuční sítě v podobě klasických CD, kterých se pořád prodává většina, stáli Procházka s Volfem vždy v pozadí.
Důvod, proč se taky tak dlouze vypisuji a používám zdánlivě nekonečná souvětí, je ten, že audioknižní Setkání s Rámou považuji za dosud nejzásadnější počin vydavatelství Walker & Volf, kterým postoupilo v pomyslné tabulce družstev o několik příček výše. Už se nepohybuje jen v omezených mantinelech českých žánrových tvůrců, ale vběhlo na široké pole světové literatury. Navíc s výborným útočníkem, Martinem Myšičkou. Jeho tah na branku jsem ostatně opěvoval už v případě interpretace povídky Házím ti laso, kamaráde a výkon v Setkání s Rámou v ničem nezaostává. Naopak, Myšičkův přednes se s inteligentním Clarkovým textem dokonale doplňuje.
Předloha nezapře své kvality ani v tištěné, ani ve čtené podobě a to dokonce bez jakýchkoliv dramaturgických zásahů. Arthur C. Clarke napsal svůj román z části jako až verneovsky dobrodružnou výpravu, jen střed Země nahrazuje vesmírným objektem. Precizně popisuje fantastická prostředí, děje i biorobotické bytosti. Později, když otvírá téma xenofobie, strachu z ohrožení, bolestně se i přes dobu vzniku románu dotýká žhavé současnosti. Nadčasovost a dospělá sci-fi dělá ze Setkání s Rámou významné dílo světové literatury, které si kvalitní zvukovou podobu plně zaslouží.
Snad by jen zvukový design Radka Volfa mohl být umírněnější – Martin Myšička zvládá řadu dějových situací ztvárnit i bez nutnosti suplovat prostor výraznými zvukovými efekty, kterými se posluchač velmi brzy přesytí. To ale nic nemění na faktu, že Wolker a Volf jsou na dobré cestě. Nezbývá než si přát, ať z ní nesejdou.
