Kdykoli tento letos pětašedesátiletý autor napíše knížku mimo sérii, bez ohledu na její kvalitu se fanouškovská obec rozdělí na dva tábory – nadšených a zklamaných. Tak tomu bylo u skvělého iniciačního thrilleru Syn, o něco slabšího hororového Nočního domu i „shakespearovského“ thrilleru Macbeth, kterému silně uškodil kostrbatý překlad z anglické verze, nikoli z originálu. A podle aktuálního dění na čtenářských fórech se podobnému osudu nevyhne ani nejnovější počin Joa Nesbøho původně nazvaný Minnesota, který byl do češtiny přeložen jako Osamělý vlk.
Nesbø nás tentokrát vezme na výlet do amerického Minneapolisu. Hlavním hrdinou thrilleru napsaného Nesbøovým typickým stylem plným falešných stop a plot twistů je svérázný policejní detektiv Bob Oz, jehož život se nese ve stínu někdejší tragédie – což je svého druhu autorovo klišé, které se jeho tvorbou prolíná od začátku. Tak jako detektiv klasické verze musel být od Sherlocka Holmese po Nero Wolfa výstřední podivín, dnešní mainstream vycházející z drsné školy představuje zpravidla detektiva společensky vykořeněného, téměř sociopatického – což se v Osamělém vlkovi projeví několikrát, například v na první poslech komické, ve skutečnosti však pěkně hnusné scéně, kdy si Oz verbálně pohrává s manželem jedné ze svých milenek z pozice oficiální autority.
Oz je hned na začátku příběhu suspendován, ale odmítá se vzdát vyšetřování případu, který začal postřelením překupníka zbraní. A tak se pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Jak je u autora běžné, zápletku může čtenář či posluchač rozplést během konzumace, i když to zde vyžaduje trochu více přemýšlení než obvykle. A jak je u něj také typické, přes veškerou zábavnost a napínavost má kniha jistý sociální přesah, přičemž se tentokrát zaměřuje na americkou zbraňovou legislativu.
Na prvním místě pochvalme knižního nakladatele Knihu Zlín i audioknižního vydavatele Voxi – obě značky z široké rodiny gigantického Albatrosu – za rychlost, s jakou titul uvedly na český trh. Originál románu totiž vyšel teprve na začátku letošního roku. Dále pak nutno alespoň letmo zmínit rytířku Norského královského řádu za zásluhy Kateřinu Krištůfkovou za další skvělou překladatelskou práci.
A na místě třetím si pochvalu zaslouží herec Jakub Saic, který se ujal úkolu Osamělého vlka převést do audio podoby. Interpret vybavený mimořádným rejstříkem hereckých postupů působí sice jistě a zábavně i v prostých popisech či úvahách pachatele, které text rámují, ale absolutního vrcholu dosahuje v dialozích, které tradičně v jeho pojetí působí jako vícehlasá četba či dokonce dobře zahraná rozhlasová dramatizace. I když i u Saicova jména musíme přiznat, že existuje jistá skupina posluchačů, kterým jeho styl ani za mák nesedí a připadá jim přehnaný a překotný.
I když se některým čtenářům knížkou mimo sérii s Holem Nesbo už asi nikdy nezavděčí, vytasil se tentokrát se solidním thrillerem a jeho audioknižní podoba, kterou Voxi dodalo v prvotřídní technické kvalitě, představuje zábavných bezmála dvanáct hodin posluchačova života.
