O knize samotné toho bylo napsáno mnoho: o tom, jak zavedený televizní scenárista, nenašel pochopení u britských vydavatelů, jak jeho román vyšel nejprve ve Francii a jak se setkal s kladným ohlasem čtenářů i kritiky. Světová periodika nešetří superlativy a Mayovo dílo označují nejčastěji jako působivé.
Pod dojmem podobně pochvalných hodnocení se tak může posluchač cítit nejprve podveden – příběh začíná jako koláž tisíckrát omletých klišé. Policejní vyšetřovatel Fin, který před časem přišel o syna (!) a jehož manželský život se v důsledku toho hroutí (!), je poslán k případu vraždy člověka, kterého kdysi osobně znal (!) do své rodné vesnice. Tam pochopitelně nechybí nesympatický šéf místní policie, který detektivovi z města dává najevo, že není vítán (!).
Jakmile se ale otevře druhá linie příběhu – Finovo vzpomínání na jeho dětství a mládí – rozvine se Mayovo vypravěčství v plné šíři. Tehdy teprve posluchač proniká do atmosféry života na ostrově Lewis a postupně se mu před očima vykresluje nehostinnost krajiny i zemité charaktery místních obyvatel. Začíná chápat Finovu potřebu dostat se pryč z ostrova. Dostat ostrov pryč ze svého života. Sama kriminální zápletka Skály by možná vydala na průměrnou povídku, ve spojení s retrospektivní složkou ale získává román na oné působivosti, která je mu tak často přisuzována.
Zlomový okamžik příběhu – tradiční odchyt mláďat terejů, který je místními zároveň chápán jako iniciační obřad mladých chlapců, a který se už po staletí řídí danými pravidly – patří k pasážím, jež se čtou i poslouchají takříkajíc jedním dechem. V tomto místě románu se zrychluje i tempo přítomné dějové linie a až do konce si pak román udržuje napětí a spád.
Alespoň za malou zmínku tentokrát jistě stojí grafická úprava audioknihy. Ta je shodná s obálkou českého knižního vydání, kterou pro nakladatelství HOST ji vytvořilo slovenské trnavské grafické studio Pergamen. Zdánlivě poklidný ptačí motiv se v průběhu poslechu stává hrozivějším a lze v něm rozpoznat neutěšenost ostrova na severu Skotska, nepřístupnost místních i temná tajemství, která skrývají.
Skálu, pro účely audioknihy nepatrně upravenou a zkrácenou (na třináct a půl hodiny), režírovala Jitka Škápíková a o vhodný hudební podklad se postaral hudební režisér Martin Kusák. Jestliže se Mayův román setká i u nás s takovou oblibou jako v zahraničí, můžeme jistě doufat, že se na jaře příštího roku dočkáme jeho pokračování i v audioknižní podobě.
