V debutovém románu Sluneční bouře přišla zostra hned s rituální vraždou evangelického kněze, a to dokonce přímo na půdě místního kostela. Mrtvolu našla jeho sestra Sanna, která svůj hrůzný nález okamžitě oznámila bývalé nejlepší kamarádce z dětství Rebece. Ta před několika lety za dramatických okolností Kirunu opustila a pracuje jako právnička v majetkové oblasti ve Stockholmu. Vzhledem k tomu, že se Sanna bojí o své dvě malé děti a že nalezený muž zemřel obzvláště krutou smrtí, rozhodne se jí Rebecka pomoci. Sama netuší, že návrat do svého rodného města může i po tolika letech rozjitřit dosud nezahojené rány a uvrhnout do nebezpečí života také ji samotnou.
Vydavatelství OneHotBook se za poslední rok zaměřilo na knihy Åsy Larssonové hned dvakrát. Nejprve stihlo před vánoční nadílkou vydat první dva díly dětské fantasy série PAX, na které Larssonová spolupracuje ještě s Ingelou Korsellovou. Nyní však přišel na řadu právě detektivní román Sluneční bouře, který v roce 2006 odstartoval její cestu mezi přední severské spisovatelky tohoto žánru. Stejně jako její hrdinka Rebecka Martinssonová se i autorka po jistou dobu živila daňovým poradenstvím a z Kiruny pochází, což sérii dodává značnou míru autenticity zejména v popisech prostředí odlehlého koutu Švédska.
Na rozdíl od svých mužských kolegů si Åsa Larssonová zvolila jako hlavní hrdinky knihy ženy. Ústřední postavou je již zmíněná právnička Rebecka, které sekundují výrazné postavy kamarádky Sanny a dvou malých holčiček, stejně jako kvůli těhotenství oficiálně stranou vyšetřování stojící kriminalistka Anna-Maria Mellaová. Ačkoliv byla v mládí sama členkou církve, oběťmi i podezřelými v jejích prvních dvou detektivkách jsou právě kněží. Larssonovou zajímá postavení církve a její role ve společnosti v méně obydlených končinách země, stejně jako společenské rozdíly mezi bohatým jihem a stranou pozornosti stojícím severem. Na tyto aspekty stejně jako na probublávající zlo v lidech, které se navenek po většinu času neprojevuje, se zaměřila dokonce ještě více, než na kriminalistické metody. Dalo by se říci, že na pořádnou práci policistů autorka ve své prvotině zcela rezignovala, a zařadila tak svou knihu spíše mezi romány s detektivním podbarvením než mezi čistokrevné detektivky. Více než o shromažďování důkazů se tak těhotná policistka častěji stará o to, kde je nejbližší toaleta, stejně jako se autorka rozepsala více o průběhu inspektorčina porodu, než o jejích vyšetřovatelských schopnostech. Což může být pro podobně nenaladěné čtenáře někdy dost otravné.
V poslední době se na audioknižním trhu objevily tři obdobně laděné knihy psané ženskou rukou, přičemž Sluneční bouře má oproti Andělíčkářce Camilly Läckberg a Ostrovu šedých mnichů Michaely Klevisové nespornou výhodu ve špičkové interpretce. Ačkoliv Jana Stryková patří mezi nejobsazovanější herečky a někomu už může ve stále poměrně malém audioknižním rybníčku připadat téměř všudypřítomná, svým výkonem román rozhodně pozvedává nejméně o příčku výš, než kam dosahuje jako tištěná kniha. Stryková se umí do postav vžít, přirozeně modeluje svůj hlas do odstínů dle jednotlivých charakterů. Přesně vystihuje zejména osobnost mimo realitu žijící Sanny, kterou posluchač podle hereččiny intonace rozpozná v každé replice. Pro poslech a orientaci v textu je podobné rozlišování hlasů postav klíčové a tak lze za přirozeně podanou stylizaci Strykové tleskat. Pouze drobností je opakující se nepřizpůsobení hlasitosti čteného projevu ve chvílích, kdy dle textu postava šeptá, zatímco interpretka čte důrazně a paradoxně i hlasitěji než v ostatních pasážích. Rozhodně však nejde o velkou výtku, spíše jen drobné smítko spočívající na jinak dokonale vyleštěném uměleckém díle, kterým ostatně četba také je. Samostatnou kapitolou je pak hudební doprovod, který díky své melodičnosti a nevšednímu rozsahu působí trochu jako znělka detektivního seriálu než opakující se beztvará improvizace některých audioknih.
Dle hodnocení čtenářů stejně jako zápletka Sluneční bouře postupně graduje i celá detektivní série z Kiruny. Zatímco se tak v prvním díle autorka spíše v prostředí zločinu rozkoukává, Jana Stryková díky svým zkušenostem drží četbu v rukou zcela pevně. Díky návaznostem je zcela logické, že OneHotBook začalo od prvního dílu a nezbývá než počkat si, kam se osudy Rebecky dále posunou. Její postava bude posluchače, a zřejmě ještě více posluchačky, bavit, protože silných ženských postav není v severských detektivkách zdaleka tolik, jako polovičních alkoholiků s téměř nadlidskou schopností se ze všech ran vylízat.
