Zkušený autor historiografických monografií Pavel Kosatík píše svou prostě nazvanou knihu Bedřich Smetana – Životopis chronologicky a s využitím velkého množství pramenů, které vždy poctivě kriticky ohledává. Jedná se především o korespondenci a deníky, z těch sekundárních třeba o začátek nedokončeného megalomanského projektu Zdeňka Nejedlého, který o Smetanovi ve dvacátých letech napsal několik rozsáhlých dějepravných knih, aniž by se v jeho životě dostal dál k dospělosti.
S Nejedlým, kterého sice vnímáme především jako mírně senilního komunistického ministra školství, ale který byl ve svém mladším vydání erudovaným a oceňovaným historikem, ho pojí jedna důležitá věc, a to snaha o zasazování jednotlivých událostí a dějů do širšího kontextu dobového a kulturního. Avšak tam, kde Nejedlého kdejaký drobný fakt svede k obšírné odbočce, drží se Kosatík linie vyprávění, s detaily to nepřehání a tak jeho text nebobtná do apokalyptických rozměrů jako ten Nejedlého.
Co je nejdůležitější: autor se snaží na Smetanu pohlížet jako na evropského, nikoli jen českého autora. Což znamená především zbavit ho balastu jak obrozeneckého, tak třeba pozdějšího komunistického pohledu, a představit ho v souvislostech překračujících území české kotliny – v doslovném i přeneseném významu. Jestli je Kosatíkova kniha něčím opravu výjimečná, je to právě její civilní, antimodlářská a k současnému čtenáři se obracející povaha.
Interpretem zvukové verze bezmála čtyřsetstránkové publikace byl zvolen přední český dirigent Jakub Hrůša, což sice zní na první pohled sympaticky i logicky, přesto si budeme muset minimálně v prvních minutách poslechu zvykat na neškolenou, monotónní dikci a přespříliš výrazný brněnský přízvuk. Ani pak ale nebude poslech snadný – ani ty nejepičtější události Smetanova života totiž Hrůšu nevyvedou z míry natolik, aby jim věnoval byť náznak nějaké emoce. O to více s narací kontrastují občas i velmi dramatické hudební motivy ze Smetanova díla, které zaznívají v podání geniálního klavíristy Iva Kahánka.
Někdy je zkrátka lepší jít osvědčenými cestami a posadit k mikrofonu herce, jakkoli rozumíme motivaci vydavatelství Témbr a režisérky Jitky Škápíkové svěřit zvukovou verzi knihy o jednom z nejvýznamnějších evropských skladatelích jednomu z nejvýznamnějších českých dirigentů, jehož věhlas má evropské rozměry už řadu let.
Kosatíkův text je naštěstí napsaný natolik srozumitelně, s jasnou strukturou a s autorovou obvyklou řemeslnou zručností, že informace v něm obsažené mají schopnost posluchačovým uchem doputovat až do jeho vědomí, byť občas jen s maximálním soustředěním.
