Malý pražský erotikon je druhou prózou tohoto autora, který dle svých slov toužil naplnit záměr naplnit, ale i překročit žánr erotického žánru. Z dojmu vršení osudových, tragikomických i žertovných historek jako by lehce dýchal tón Vladimíra Párala. I osudy ústřední čtveřice postav Táni, Zdeňka, Honzy a Marty začínají v dobách totality (v jakých se tematicky pohyboval právě Páral), které jsme si uvykli říkat hluboká, nicméně rozvíjejí se až do pubertálního věku jejich vnoučat. Hartl v této koncepci větví příběhové linie přátel, kolegů, sousedů a především milenců a milenek všech zúčastněných, a tím zdatně udržuje pozornost. Devízou je rovněž atraktivní prostředí zaměstnání, která pro ně vybral – Táňa pracuje v televizi, Marta se stane redaktorkou, Honza je fotbalistou a Zdeněk chirurgem. To by samo o sobě nestačilo, a proto se dozvídáme o jejich někdy dobře, někdy hůře utajených milostných avantýrách, tužbách a trapnostech, s nimiž bychom se nejradši nikdy nikomu nesvěřili. Leda nejlepší kamarádce, sestře, kolegovi v práci, nikdy však vlastnímu manželovi či manželce.
I striktní čtenáři náročnější literatury, než je Hartlova, se neubrání úsměvu při naslouchání některých jeho obratů a výrazů. Nazývat svého nemanželského potomka hovnometem patří mezi mnoho těchto momentů, jejichž vtipnost herec David Novotný svým projevem násobí. O komediálním talentu tohoto umělce, dlouholetého člena ansámblu Dejvického divadla, není pochybností. Režie Martiny Frejové Krátké jako by popustila jeho živelnému temperamentu uzdu. Hovoří plavně hlasem ženských a mužských postav, ale i zvířat. Slyšíme tak dokonale tón vnitřních myšlenkových pochodů, které autor vkládá do mysli psů Fida a Bubliny a které se pochopitelně, tak jako v případě jejich lidských společníků, týkají páření.
David Novotný dokáže ale i mistrně napodobit prskavé zvuky deroucí se z čenichu francouzského buldočka a nebojí se hlasově znázornit zvuky techna, a zprostředkovat tak chronicky známou skladbu Firestarter od Prodigy. Dovede hovořit hlasem hulváta z hokejového mužstva a potemnět při vyprávění těžkých událostí, jakými Hartl nechává své hrdiny procházet, jako je sexuální zneužití agentem StB či znásilnění, kvůli nimž a mnohým dalším nelze tuto prózu považovat za lehké počteníčko na dovolenou a při nichž člověka přechází smích. Pamětníci mohou ověřit, že nemá ani problém napodobit dikci československého sportovního komentátora Karola Poláka blahé paměti.
Novotného interpretace je geniální rovněž pro jeho schopnost kvalitně zahrát ruský, anglický, francouzský, slovenský, ale vlastně jakýkoliv cizojazyčný akcent. Patrik Hartl by se dal označit za milovníka vulgarit, kdyby s nimi nepracoval uváženě. Vyjadřovat se peprně vyžaduje určitý přesný tón a přesvědčivost, musíme jednoduše uvěřit, že jinak než za použití jadrných výrazů daná postava svou reakci prostě sdělit nemohla, a Davidovi Novotnému v tomto směru věříme každé slovo. Vyslovit přiléhavě úvahy jedné z postav o tom, zda “ukázat pipinu za dvě stě, aby mohla vidět desetkrát Sagvana Tofiho,” dokáže Novotný na jedničku, jako by šlo o jeho vlastní historku. Hudební intermezza zážitek dokreslují tu žertovným, tu melancholičtějším rázem tak, jak přesně látka vyžaduje.
