Když se tento boom (představovaný laureáty zmíněné ceny jako Miroslav Žamboch či Vilma Kadlečková nebo populárními bestselleristy typu Jiří Kulhánek nebo František Kotleta) dostavil, opět málokdo tušil, že potrvá řadu let, zahrne čím dál víc autorů a přinese čtenářům celou řadu kvalitních žánrových textů.
V té době čtyřiačtyřicetiletý Jiří Matyskiewicz píšící pod pseudonymem Shigor Birdman se na rozvoji žánru podílel už v roce 2005 nepříliš úspěšnou intergalaktickou střílečkou Mise, která musela selhat a pokračoval o čtyři roky později, kdy v nakladatelství Epocha vyšla výtečná postapokalyptická Kronika konce světa. Tento ostravský překladatel a herní vývojář se nyní po dlouhé odmlce vrací na scénu s prvním dílem zamýšlené série Stará béčková legenda, která se hned na podzim dočká pokračovaní v románu Brutální béčkový masakr. Ruku v ruce s potěšujícím rozvojem trhu s audioknihami se také bezprostředně po papírovém vydání dostává úvodní příběh společným úsilím Audiotéky a vydavatele Mystery Press i k našim uším.
Kdesi uprostřed vesmíru je město Norport, které má ambici stát se výspou civilizace, především proto, že zakazuje a důsledně potírá jakýkoli náznak magie a nadpřirozena. Uprostřed tohoto města žije i Brian „Bý“ Edger, někdejší člen elitní policejní jednotky, nyní chudý soukromý detektiv, nikoli člověk, nýbrž „dlak“, který má jedinou ambici: v klidu nasávat a pokud možno moc nevystřízlivět. Jednoho dne potká v baru krásku vonící medem, v které však rozpozná nebezpečné stvoření známé jako vosí královna. Jenže když je dívka, z níž se vyklube švagrová jednoho z vládců místního podsvětí, cestou z baru unesena, musí Bý velmi rychle napnout všechny síly k objasnění případu, protože se v něm stal hlavním podezřelým. Pokud by se čtenáři zdálo, že podobných příběhů už četl či slyšel pěknou hromádku, nebude daleko od pravdy – Stará béčková legenda totiž ze všeho nejdřív rezignovala na originalitu: Vždyť co může být originálního na příběhu, který je v podstatě celý poskládán z klišé?
Na tuto řečnickou otázku však existuje neoriginální odpověď: všechno a nic. Autor využil předem daného schématu, které zabydluje postavami, které jsou od hlavního hrdiny přes všemožné mafiány, policajty, sekretářky a novinářky až po trhlé a nebezpečné právníky rovněž schématické. Své postavy vystavuje různým situacím a nad touto mozaikou nechává vyklenout epický oblouk lineárního příběhu s tajemstvím. Birdman je zručný, konzistentní a v detailech a dílčích bodech naopak nesmírně nápaditý a jeho příběh má hlavu a patu. Působí jako literární zpracování akční počítačové hry a co lze doopravdy ocenit, je především autorova kontrola nad tempem vyprávění a logika, s jakou fantaskní svět prokletého města funguje.
Jistěže by nebylo namístě očekávat v žánrové ztřeštěnosti tohoto typu nějakou vysokou literaturu s přesahem, přesto zde možná postrádáme motivy, které zručný text mohou posunout i mimo žánr k jakési obecnější výpovědi, jak ji známe z Krve pro rusalku Kristýny Sněgoňové nebo především Kotletova Spadu a následujících dílech jeho Postapokalyptické tetralogie. Naopak velmi zajímavý je způsob, jakým v románu účinkuje magie jako nikoli kontrapunkt, nýbrž analogie k technologiím.
V režii Ondřeje Černého se příběhu ujal herec a moderátor Ondřej Novák. Jeho stopa zanechaná v nahrávacích studiích je úctyhodná a najdeme ji v širokém spektru audioknih sahajícím od motivačních titulů přes více než padesátihodinový Vznešený dům Jamese Clavella až po humoristické nebo sci-fi tituly. Novákův pečlivý přednes s odstíněnými polohami a dobrou výslovností (která stále ještě není standardem!) zní díky zvukařům čistě a je doplněn hudbou sympaticky odkazující k doprovodu detektivek s fantasy prvky jako jsou Akta X. Zkrátka pokud se nesporný interpretační talent navíc zocelený značnou dávkou zkušenosti potká s poctivou režií a prací studiových profesionálů, celkem „snadno“ vznikne mimořádná nahrávka.
A Stará béčková legenda je tento případ.
V původní verzi textu byly uvedeny nepřesné informace o interpretovi nahrávky. Za chybu se omlouváme.
