Přitom by fyzika mohla být napínavým výkladem světa kolem nás, zkrátka mi scházeli nadšení pedagogové a já, člověk humanitně založený, jsem v sobě dostatečnou potřebu poznávat sám od sebe neprobudil. Že lze existující fyzikální zákony vysvětlit, ani bychom se museli šprtat sled podivných stylistických vazeb, dokázala Markéta Baňková. Poprávu ji v roce 2011 Magnesia Litery ocenila jakoto Objev roku. Debutující autorka se rozhodla napomoci ostatním rodičům, kterým pokládají jejich děti zákeřné otázky typu "Proč může hroch plavat a neutopí se??". Příval těchto "proč" nelze podceňovat a odbít je nevraživým "Proto!". Buďto ztratíte u dětí respekt, nebo oni zvědavost a touhu světu rozumět (a současně pochybovat). A jestliže patříte do stejné kategorie neznafyziků jako já, šáhnete po Strace v říši entropie obdobně nadšeně.
Forma bajek je na výklad fyzikálních zákonů ideální. Zjistil jsem, že mnohem lépe vstřebávám pravidla o fungování vesmíru od slepice či pakoně než od študovaných profesorů. Ona si totiž slepice na nic moc nehraje a uvažuje selským rozumem. Navíc! Díky zvířátkům vidím, že zákony jsou všude kolem nás a dají se i využít, nejen učit jejich definice.
Útlá knížka obsahuje devět bajek, co příběh, to zákon. A pokud byste nechtěli dětem přímo bajky číst, můžete jim je pustit. Tympanum převedlo do zvukové podoby čtveřici, na nich se herecky vyřádily osobnosti jako Jiří Lábus, Ivan Trojan, Libuše Šafránková nebo Arnošt Goldflam. Zvláště pak bajka o králíkovi v Trojanově podání bude zaměstnávat nejen vaše mozkové závity, ale také bránici. Nadhled a vtip totiž jdou ruku v ruce s poučením (ne moralistním), proto si Straku dost možná přivlastníte vy sami a dětem pak jen – náležitě chytří – zodpovíte jejich otázky. To, že jste se vše dozvěděli díky hrochovi nebo ztracenému koťáku, už je věc vedlejší.
Audiokniha Straka v říši entropie plyne krásně, opravdu jako vyprávěnky na dobrou noc. (Mimochodem, chcete-li něco ukotvit v paměti, zopakování před usnutím vám zesílí naději, že si věc zapamatujete.) Hudba sice místy nápadně připomíná jiný Renčův počin, takté příjemně melodické a jednoduché motivy z Tracyho tygra, ale chcete-li, berte to jako intertextový odkaz. Co bych audiozpracování vytknul, tak fakt, že se na CD dostala jen půlka knihy. Moc rád bych se zaposlouchal i do dalších bajek.
P.S.: Utvrdil jsem se, že jsem gymnázium s jedničkami a dvojkami z fyziky prošel s podivně nakumulovaným štěstím, neboť (a díky) zvířátkům jsem leccos pochopil – a u povídky Tlusťochova přitažlivost mi výklad gravitace způsobil nejednu vrásku na šedé kůře. Budu si muset ta koťátka dát ještě jednou…
